Režie:
Charlie ChaplinScénář:
Charlie ChaplinHudba:
Charlie ChaplinHrají:
Charlie Chaplin, Paulette Goddard, Henry Bergman, Chester Conklin, Lloyd Ingraham, Louis Natheaux, Gloria DeHaven, Richard Alexander, Mira McKinney (více)Obsahy(1)
Charles Chaplin a jeho souboj se stroji v éře, která není příliš nakloněna lidem. Společenská satira natáčená ještě v konvencích pantomimy němého období. Protest proti nehumánním aspektům technické civilizace a automatizace lidského života. Film je vybudovaný jako mozaika epizod, každá z nich má vlastní výstavbu gagů, geniálně se v ní uplatňuje smysl pro humor ironii i sarkasmus. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (292)
Fakt som si myslel, ze po tolkych rokoch, co som videl naposledy Chaplinove filmy, ze sa budem len tisko a znudene usmievat, avsak velmi som sa mylil. Chaplin je aj dnes tak skvely, ze som sa s chutou a nahlas zasmial na mnohych scenach. Jakmile sa tam objavila nejaka scena, kde nebol Chaplin, uz mi tam chybal a nemohol som sa dockat, kedy konecne pride na scenu. Tie jeho gagy proste nemaju chybu a preto patri na tu dobu ku kralom komedii. Napriklad sceny vo väzeni, kde sa citil ako prasa v zite a zrazu mu riaditel väznice oznami, ze moze ist na slobodu a Chaplin sa ho pyta, ci by tu nemohol zostat, ze vsak tu mu je dobre, ma jednoducho rozosmiala a je tam toho viac, nez dost. Nikdy nezabudnem na jeho srobovanie v extremnej rychlosti akychsi vyrobkov v tovarni :-)... 12.12.2009 ______ Charles Chaplin - (Robotník v továrni) +++ Paulette Goddard - (Uličníčka) +++ Henry Bergman - (Majitel kavárny) +++ Tiny Sandford - (Big Bill) +++ Chester Conklin - (Mechanik) +++ Hudba a produkcia: Charles Chaplin +++ ()
Filmová ikona Charlie Chaplin má významných kousků na kontě spousty. Diktátor, Cirkus, Kid, Světla ramp..... a také Moderní doba. Právě Moderní doba patří dost možná mezi nejlepší mistrova díla, což je i vzhledem ke kvalitě většiny jeho titulů velmi prestižní označení. I z dnešního pohledu je patří ovšem Moderní doba mezi nejslavnější a nejchválenější Chaplinovy tituly, čemuž je hodně těžké se divit. Moderní doba je totiž úžasná. Jak je u Chaplina zvykem, Moderní doba je hodně zábavná. Krom toh je ovšem též velmi chytrá, protože se svět točí okolo přežívání v industriálním světě a Chaplin si neodpustí spousty rýpavých komentářů. Film je komentářem k velké hospodářské krizi, který obsahuje Chaplinův komentář k industrializaci. Krom toho je Moderní doba též posledním filmem, kde Chaplin ztvárnil postavu Tuláka a prvním filmem, kde je možné Chaplina slyšet. Společně s Diktátorem a Kidem patří Moderní doba dost možná mezi nejsilnější Chaplinovy díla. Dokazuje, že krom povinného humoru se Chaplin neobcházel bez silných myšlenek. Je to pochopitelně neskutečná zábava, která se u Chaplina nabízí jako povinnost. Zároveň ovšem je Moderní doba skutečně komentářem, který v mnoha ohledech obstojí i v aktuálním období 21. století. Přitom všem ovšem zůstává apolitické a přesto silné. Chaplinovy gagy jsou opět výtečné, jeho tečka za němou érou funguje výtečně. Chaplinova dokonalá nadsázka a sociální kritika společně fungují v neskutečně krásném kontrastu. Ze všech němých Chaplinových filmů je Moderní doba dost možná nejkomplexnější, protože se zároveň snaží skutečně něco říct. Chaplin zůstává apolitický a přesto toho dokáže říct strašně mnoho. Jeho satira fungovala skvěle a na mistra se může vesele vzpomínat právě i díky Moderní době.... ()
Tady u mne poprvé po Kid a Diktátorovi Charlie šlápl vedle. Moderní doba začala slibně, terorizováním dělníků, zvyšováním efektivity jejich práce nehumánními způsoby a měl jsem za to, že tímto směrem se bude ubírat i nadále. Tedy směrem kritiky pokroku či kapitalismu, chcete-li. Hned po továrenském úvodu se však film mění na obyčejnou taškařici se spoustou nedorozumění a omylů (ne vždy nevtipných, neříkám). Což ano, co čekat od Chaplina, takto jsem si také nějak jeho filmy představoval, než jsem jaký kdy viděl, ale právě v prvních dvou zmíněných filmech mne velice příjemně překvapil humorem inteligentním a jakýmsi posláním, což mi tady prostě chybělo... 60% ()
Přelomový film v celé Chaplinově filmografii znamená jeho definitivní loučení s němou érou a otevření dveří k té druhé, řekněme zralé. Hrůzy hospodářské krize třicátých let dnes, sedmdesát let poté, mohou působit krajně nepravděpodobně. Je však jisté, že tato krize, první paralelní krize modrých i bílých pracovních plášťů, znamenala mimořádný hodnotový i sociální otřes, který byl nadto zvětšován postupným prosazováním mechanického taylorismu i do mimoautomobilových a vněindustriálních odvětví (poslední srovnatelný otřes byl zaznamenán o 80-100 let dříve nástupem prvních moderních strojů). U nás asi nejlépe tyto skutečnosti vyjadřují dva filmy osvobozených: PUDR a BENZÍN a zejména SVĚT PATŘÍ NÁM. Mechanizace-zvěcnění a odcizení člověka, které s tím souviselo, nemohlo nevyvolat adekvátní rezistenci, živenou desetimilionovými zástupy nezaměstnaných a současně i stejuně vehementní protest lidské tvořivosti. Humor i satira, které se v MODERNÍ DOBĚ prolínají, nejsou tedy levné a anachronické, ale současně dobové i nadčasové (s určitým posunem se tato doba dnes může vrátit rychleji, než jsme s to si sami připustit). Toto dílo rovněž nesporně patří k absolutním životním vrcholům nejen Chaplinovým, ale i filmového umění vůbec. ()
Skôr, než sa na pultoch kníhkupectiev objavilo Orwellove 1984, prišiel so svojou víziou ostro sledovanej pásovej výroby a kolektívnej práce v jednom veľkom ľudskom stroji Charles Chaplin. Modern Times možno interpretovať ako parafrázu na jeho ťažký súboj s nastávajúcou érou zvukového filmu, ktorá hrozila rázne ukončiť jeho kariéru. Chaplin sa však tak ľahko vzdať nemienil a žáner nemej grotesky ešte nejakú chvíľu neopustil. V tomto filme však už učinil prvé kroky smerom v ústrety diváckym túžbam a podujal sa experimentovať so zvukom, ktorý učinil nosným prvkom niektorých pasáží (i nehumorných). Mimo línie, kritizujúcej automatizovaný priemysel, na ktorý dohliada z obrazovky "Veľký brat", šéf továrne, a s ním narastajúce problémy - spoločenské nepokoje, nezamestnanosť, násilie v uliciach, lúpeže, vražda - má film výstavbu charakteristickú pre Chaplina. Jeho Tulák sa opakovane dostáva do konfliktu so strážcami zákona, je zatiahnutý do neželaných situácií, zamiluje sa do krásneho dievčaťa a nechýba ani scéna s tanečno-speváckym číslom na večierku. Predsa však majú Modern Times omnoho väčší význam, než väčšina jeho tvorby do polovice 30. rokov a sú v mnohých ohľadoch iné. Predovšetkým sú však nadčasovo zábavné a ich myšlienky sú stále aktuálne. Ako ilustrácia môže poslúžiť pasáž, v ktorej je Tulák pre pomoc pri vzbure väzňov prepustený, ale vonku prebiehajú štrajky a demonštrácie, zúri hlad a chudoba. Jeho jemne filozofická otázka preto logicky znie: "A nemohol by som tu zostať?" Nie, Charles, nemému filmu odzvonilo, je čas posunúť sa ďalej. I keď to tam vonku, vo svete zvukov a neustáleho hluku bude ťažké, ty to zvládneš. 90% ()
Galerie (68)
Zajímavosti (28)
- Film provází zejména píseň "Smile", kterou složil Charlie Chaplin. Slova napsali až o téměř 20 let později John Turner a Geoffrey Parsons. Ve filmu zní tedy píseň bez hlasového doprovodu. Chaplin sám píseň nikdy nenahrál, ale nazpívali jí desítky dalších interpretů. (KrystofD)
- Film se natáčel v Hollywoodu, Santa Clarita, San Pedru, Brentwoodu a na Long Beach v Kalifornii. (rafix)
- Film měl být původně plně zvukový. (Kulmon)
Reklama