Největší hity

Filmy o cestovaní v čase som si celkom obľúbil, takže keď som narazil na The Greatest Hits, tak som sa celkom potešil. Evidentná inšpirácia (vykrádačka) u The Butterfly Effect, avšak všetko je postavené na cestovaní časom prostredníctvom spomienok na konkrétne songy. Idea celkom fajn, ale spracovanie ma napokon až tak nechytilo. Chápem traumu Harriet a jej snahu zvrátiť udalosti, ale z tých spomienok som mal z jej "pána dokonalého" Maxa veľmi zlý dojem a prišiel mi ako typický namyslený mačo. Ale aj samotná Harriet bola z tých čudnejších a slabomyseľných... Čo ja viem, námetovo to bolo silné, ale okolnosti deju a postavy boli v tomto prípade dosť slabý článok. Bohužiaľ, max. 2* (vôbec nesplnilo očakávania) (24.05.2024)

Romance jinak, respektive romantika se smutným nádechem. Hudební producentka Lucy Boynton (bavila mě v Sing Street) přišla o přítele. Tragicky, v autě, navíc byla při tom. Už je to nějaký ten pátek, oklepat se nedaří, důvěra v lidi není kdovíjaká. Ale hlavně: když slyší nějakou skladbu, která hrála při nějaké jejich společné chvíli, doslova se přenese v čase a daný moment si zopakuje. Každopádně zrovna pozná jistého jinocha, takže se nám rozjede love story o překonávání strachu z něčeho nového, obzvlášť když „návraty zpět“ mnohému brání. A právě tady je docela důležité, jak moc divák přistoupí na hru a přijme fakt, který do značné míry hýbe dějem. Herci jsou fajn, melancholická nálada jakbysmet, soundtrack z logiky věci také, přesto se výsledek i přes „nadpřirozeno“ oživení docela snadno vykouří z hlavy. V balíčku feel-good romance mám tak nadále trochu jiné kousky. (19.05.2024)

filmů o tom jak je těžké se posunout dál ve chvíli kdy ztratíte někoho blízkého je dost a natočit něco co by bylo originální a nepřetékalo patosem je celkem kumšt. The Greatest Hits uvízly někde na půli cesty. Nosná idea o tom jak nás hudba vrací do určitého času/místa je totiž velmi dobrá a originální (minimálně sem nic takového jinde neviděl), ale celé je to obalené sice sympatickou, ale v jádru tuctovou romancí, která ten nápad nedovede úplně prodat. Takže ano...je to milý film na který se hezky dívá, Lucy Boynton je fajn stejně jako zbytek obsazení a tím že si ho někdo pustí chybu neudělá. Je nicméně potřeba počítat s tím že se z hlavy vykouří do druhého dne...60% (16.04.2024)

Těch feel good žánrovek taktéž trošku ubylo a Greatest hits jsem málem vlivem nic moc hodnocení a nezájmem masovky pro tento žánr, kdy premiéra na VoD proběhla téměř bez upozornění, taktéž vynechal. No jsem rád, že jsem se k tomu nakonec po pár měsících dostal a to hlavně kvůli Lucy Boynton, které tu člověk sežere všecko a je s podivem, že se teď ve filmech příliš neobjevuje. Je tu výborná a v budoucnu si film určitě rád zopakuji až se budu chtít vrátit k náloži emocí, které se ve mně povedlo na konci rozproudit. (23.06.2024)

Povedený feel good film s krásnou hudbou. Film má zajímavou zápletku, kterou dokáže velmi civilně a lidsky prodat. Samotný nápad se mi líbil a oceňuji, že tvůrci neměli potřebu to nějak vysvětlovat a kotvit v realitě. Prostě to tak je, a vy to buďte přijmete a užijete si film, nebo to budete řešit a zkazíte si hezký romantický příběh. Režisér Ned Benson odvedl dobrou práci. Jeho film je hezky natočený, sestříhaný a krásně používá hudbu k posouvání příběhu a vytváření nějakých emocí. Filmu získává další plusové body, že po příběhové stránce netlačí na pilu a vše se děje, tak nějak přirozeně. Dalším velkým plusem je sympatické obsazení. Lucy Boynton umí hrát a tady si to s přehledem odehraje a zanechá pozitivní dojem. David Corenswet je fajn a je škoda, že nemá více prostoru. Justin H. Min je od prvního záběru za velkého sympaťáka a přináší do filmu pozitivní energii. Film má moc povedený soundtrack, příjemnou atmosféru a hezky se na něj kouká. Největší hity jsou příjemný oddechový feel good film, který umí vykouzlit úsměv na tváři. (06.05.2024)