Oddity
Duše prekliatych
Režie:
Damian McCarthyScénář:
Damian McCarthyKamera:
Colm HoganHudba:
Richard G. MitchellObsahy(3)
Některé duše jsou navždy prokleté, pohybují se mezi dvěma světy, spojené s tím naším temným artefaktem. Sběratelkou takových předmětů a prokletých duší je slepá Darcy, která umí vnímat svět mrtvých. Jednoho dne je na osamoceném panství zavražděna její sestra. Vina padne na pacienta místního ústavu pro choromyslné, kde jako lékař pracuje sestřin manžel Ted. Podezřelý je za nějakou dobu nalezen mrtvý. O rok později se na tragickém místě v Tedově domě objeví Darcy, aby s pomocí svých temných artefaktů a svých schopností zjistila, co se během osudné krvavé noci stalo a kdo nebo co její sestru zabilo. K odhalení pravdy a k pomstě si přivezla i ten nejnebezpečnější předmět ze své sbírky. Skrývá se v domě zlo nebo do něj právě přijelo? (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (50)
Potěší nejednoznačnost děje a spousta odboček, které diváka vedou vždy jinou cestou, než by očekával. Bohužel i celkem chytrý scénář a fakt, že tvůrce nechce pouze lacině strašit, zahadným domem, mi nepřišlo dostatečně zajímavé natolik, abych se u filmu bavil podobně, jako například u filmů Ari Astera. ()
Někomu se to bude zdát banální, pomalé, předvídatelné a s malým množstvím hororových prvků, ale dle mého to McCarthy obrátil v ctnosti. Inspirován Creepshow, Dětskou hrou a vousatým psychologickým hororem Don't Look Now s Donaldem Sutherlandem rozehrál atmosférickou partii, která dokonale využívá vnitřních prostor rozlehlé zrekonstruované stodoly připomínající panství, stejně jako kolega irských kořenů Flanagan pumpuje tenzi sugestivní hudbou a účinně mixuje thrillerové prvky s menším množstvím nadpřirozena (trochu se to tímto podobalo Zemeckisovu Pod povrchem, samozřejmě bez finále). Škoda posledního záběru, který to i výběrem songu docela zlehčil. Představoval jsem si spíš zachování temných strun a nějaký ten nenápadný žduchanec ze schodiště.. ()
Jako nebylo to špatný. Párkrát se mnou hrklo, lekačka ve stanu laciná, předvídatelná, ale teda hoooodně efektivní a nepříjemná, no hype imho trochu přehání. Shudder produkce celkově se hororově pozitivním poslední dobou určitě vyplatí pozorně sledovat, šikovnej rejža má nakoukáno a řemeslo má v malíku, jenom to prostě celé bylo takové obyčejné, nedovařené a od samého počátku strašně průhledné. Příště lepší scénář, přece jenom víc peněz a bude dobře. Ale tak chvílema jsem se bál, takže pěkná šestka jo. ()
// Něco mezi Mluv se mnou a Haunting of Hill House, bez hravosti toho prvního a emocionálních dopadů toho druhého. Navzdory tomuhle lehce přísnému zhodnocení je však Duše prokletých krásně staroškolsky naservírovaný revenge horor, který začíná jako home invasion thriller a pak postupně vystřídá pár dalších žánrů, až to hezky vykulminuje sérií několika Čechovových zbraní. Smart, quick a místy nečekaně funny. 7/10 ()
Ted Timmis vlastní rozsáhlý dům a se svojí ženou Dani se pustil do přestavby, Jedné noci, když je na noční službě (pracuje jako doktor v blázinci), je jeho žena zvražděna chovancem ústavu. Ted truchlí, v čemž mu úspěšně pomáhá přítelkyně Yana. Darcy, dvojče Dani, ale nevěří, že vrahem byl chovanec. Její kontakt se záhrobím ji přivede na jinou stopu... Příjemný vizuál, pomalejší tempo, solidně udělané návštěvy ze záhrobí (nesnáším totiž laciné digitální bubáky, co se zjevují za dunění padajících hrnců), šikovný nápad s mumií. Nebylo těžké poměrně záhy uhodnout, co se asi tu noc stalo, což vůbec nevadilo. Zajímalo mě, jak budou naplněna Darcyna slova. Konec fajn a náznak zcela stačil. Přesto jsem čekal něco temnějšího a tísnivějšího, proto...3,5* ()
Galerie (22)
Zajímavosti (6)
- Efektový umelec Paul McDonnell vytvoril drevenú figurínu v životnej veľkosti s prispením McCarthyho. Ten povedal, že jeho nápad sa inšpiroval filmami ako Detská hra (1988) a Creepshow (1982): „Som veľkým fanúšikom tých starých filmov „bábika ožíva“, ale všetky sú také malé, tak mi napadlo, že by bolo dobré zmeniť veľkosť." (Arsenal83)
- Film ako celok je zložený z prvkov, ktoré McCarthy „vyberal z hororových klišé.“ Drevený muž bol inšpirovaný židovským folklórom o golemovi, veľkej hlinenej postave, ktorú možno oživiť prostredníctvom rituálov, aby plnila vôľu svojho stvoriteľa - postava notoricky známa aj z komédie Cisárov pekár a pekárov cisár (1951). (Arsenal83)
Reklama