Wind Breaker - Season 1

Keby som mal zhodnotiť Wind Breaker (prvú sériu) zjednodušene povedal by som, hlavný hrdina sa chcel prebojovať na vrchol v škole Furin, ale zistil, že sa tam neprebojuje, lebo všetci z celej školy budú jeho kamaráti (až na jedného) a tak sa dostane na vrchol, že nebude s nimi bojovať, ale bude im pomáhať (tým, že bude bojovať s inými). Znie to jednoducho však? Vtipnou vecou je to, že sme za celú dobu nevideli žiadneho učiteľa, bolo nutné, aby sa dej odohrával na škole, ale nie v nejakom klube? Ono to často pôsobí ako rozprávka, neviem sa rozhodnúť či to je zaujímavý, alebo divný koncept, že delikventi chránia mesto pred ďalšími delikventami a za to ľudia v meste týchto "hrdinov" vlastne uznávajú. Týchto zvláštnych vecí je tu veľa, ale ono to nejak ako tak funguje hlavne vďaka dobrému hlavnému hrdinovi, Sakura je dobrák od kosti a červená sa vlastne, keď už len niekto spomenie jeho meno, občas na ostatných nakričí a napriek tomu, že zrejme nemal žiadnych kamarátov, dosť rýchlo si vie budovať nové kamarátske vzťahy. Prvú sériu môžeme brať aj ako predstavovanie jednotlivých hrdinov, ale sme si odbočili aj inam do iného prostredia, kde tie príbehy boli naozaj dobre spracované a aj vysvetlené a minulosť jednotlivých predstaviteľov ma dosť zaujala. Ono býva častokrát škoda tých záporných hrdinov, že vlastne tu sa nevytvoril žiadny dobrý záporný hrdina za celú dĺžku anime, lebo tu len zišli z cesty a tú cestu im bolo treba ukázať. Koncept toho, že bitka je vlastne rozhovor a že či sa s niekým dobre porozprávaš záleží od toho či ho zlomíš na dve polovice, alebo on teba, zrejme bude fungovať len tu, ale ako tak sa tomu dalo uveriť, lebo spracované to bolo dobre. Súboje boli nie len zaujímavé, ale niektoré rýchle, iné pomalé, ale hlavne uveriteľné a dobre graficky rozpohybované a celkovo bola kvalita animácie naozaj veľmi dobrá. Ku koncu kladných postáv začínalo byť veľa, ale aspoň boli ich schopnosti a povahy dostatočne rôznorodé. Umemiya celkovo pôsobí ako otcovská figúra a ku Tachibane sa tak dokonca správa a preto sem Sakura veľmi zvláštne pasuje. Myslím si, že jediné čo sa môže v budúcnosti stať, ako sa dostane Sakura na vrchol je, že mu ho proste Umemiya odovzdá, lebo ho budú všetci na škole rešpektovať a tak nejak sa ten jednoduchý príbeh začal budovať. Najlepšie súboje boli vlastne tie, kde sa bojovalo po jednom päť proti piatim. Dosť sa mi páči v tomto bojovom prostredí Akihiko, on môže byť so svojim zápisníkom a znalosťami v budúcnosti naozaj dôležitým členom tímu. Na konci sme dostali príbeh, ktorým by mala začať druhá séria, vymyslené to nebolo práve najlepšie ako sa dalo, ale teraz už máme ohlásenú druhú sériu takže dúfam, že to bude nejak zaujímavé, lebo tí nepriatelia čo sa tam objavili ma absolútne nezaujímajú (zatiaľ nemajú prečo). (04.07.2024)

Trochu mě mrzí, že Wind Breakera (hlavně ze začátku) lidi srovnávali s Tokyo Revengers, protože téma delikventů je asi tak všechno, co tyhle dva seriály spojuje. Na rozdíl od drama o cestování časem, kde se někdy i umírá, je Wind Breaker vlastně mnohem víc ,,slice of life". V minulosti šikanovaný Sakura chce být nejsilnější a zároveň vůdce zdejší delikventské školy. Zní to podobně jako něco, co už jste v shounenech xkrát viděli? Sám Sakura k příběhu přistupuje právě jako by snad byl hlavním hrdinou drsného akčního seriálu a musel se vyloženě probojovat až do vedení Furinu, aby ho nakonec namísto chaosem zmítané čtvrti ovládané delikventy přivítalo přátelské prostředí, kde jsou delikventi vnímaní spíš jako parta náctiletých, co akorát občas dělá kraviny, ale většina "školních aktivit" jsou věci jako pomozte stařence najít její ztracenou kočku nebo budem celý dopoledne natírat támhletomu pánovi dveře od garáže. Je to něco jiného než byste z mého předchozího popisu čekali? Moje největší obava byla už od prvních dílů to, aby to nakonec nesklouzlo k nudnému porážení silnějších a silnějších členů školy, ale v tomhle ohledu jsem byla po pár dílech taky vyvedená z omylu. Sakura totiž během seriálu nijak nezesílí a ani do budoucna nemusí. Jak jsem předtím mluvila o příjemném prostředí - nejde o to být za každou cenu jako vůdce nejsilnější (a to jak by to s takovým přístupem dopadlo v seriálu uvidíme), ale mnohem víc o vůdčí schopnosti a umět na ostatní zapůsobit a s tím, jak současný vůdce Umemiya (což je jedna z nejsympatičtějších postav) v mnohém s hlavním hrdinou kontrastuje, my jako diváci sami vidíme, že v současné chvíli by Sakura šéfovat celé škole zvládl asi dost těžko (ke konci pro něj není nic lehkého mít na starosti jedinou třídu). Hlavního hrdinu tudíž nebude čekat změna fyzická, ale spíš mentální a to se v shounenech moc nevidí. Jeho příběh mě zajímá taky z důvodu, že Sakura sám o sobě je mi neskutečně sympatický, kombinaci toho, jak je hustej v akčních scénách a na druhou stranu roztomilou a vtipnou tsundere část jeho osobnosti, prostě miluju. Ale i ostatní postavy na mě působí sympaticky a mnohdy i vtipně, nejsou nijak přehnaně originální, ale pořád dost výrazní na to, abyste mohli říct, že jste přesně takovou postavu v anime ještě neviděli. Krásným příkladem může být zdejší "waifu" Kotoha, která mi po dlouhé době nepřišla jako nějaká Hinata, Kanao nebo třeba Lemon, že by tam byla jenom, aby se někdy mohla dát s hlavním hrdinou dohromady. I ona je překvapivě dobře napsaná, vtipná, chytrá a se Sakurou má i takovou uvěřitelnou chemii, že by se k sobě vlastně dost hodili. Dobře, já vím, že spousta lidí na to bude koukat kvůli skvěle naanimovaným soubojům a uznávám i já si je užila, jen mě zaujalo mnohem víc spíš to, jak posouvají hlavního hrdinu a celkově hledat v tom trošku hloubky. Takže já se těším, jak se to příští rok vyvine dál. 7.4/10 (07.07.2024)

Wind Breaker, aneb delikventi se zlatým srdíčkem! Tenhle seriál přišel s velmi jednoduchým a přímočarým příběhem, který se odehrává v hodně zvláštním světě, kde asi není policie, a tak na sebe museli vzít roli ochránců pořádku místní studenti. Zní to pitomě a není to moc uvěřitelné, ale jsem ochotný přivřít oči, protože vše ostatní tu velmi dobře funguje. Většina postav je tu sympatická, mladí kluci tu spolu hovoří skrze své pěsti, a i když je to vlastně jen o tom, jak se mezi sebou budou prát různé bandy delikventů, tady je to všechno podané tak nějak – příjemně a hlavně lidsky. Hlavní hrdina je ten největší cundere, s jakým jsem se potkal za několik posledních let a v životě bych nečekal, že to může u mužské postavy tak dobře fungovat, ale strašně rychle jsem si ho dokázal oblíbit. Navíc je jeho chování pochopitelné, jeho minulost dostatečně tragická, abych ho dokázal politovat a vcítit se do něj, jeho odhodlání velmi sympatické, jeho rozhodnutí velmi lidská a já mu díky tomu všemu dokážu od srdce fandit. A kolem Haruky se formují další zajímavé postavy, seriál vše šikovně hraje na sílu přátelství, které tu ale dokážu bez problémů přijímat a vlastně si i užívat. Navíc kdo by neměl rád spravedlivé ochránce pořádku, hodné kluky, kteří se perou za ostatní – za kamarády! Dobře se na to kouká, ovšem nejen na obsah díla (znovu se mi třeba potvrzuje, že když se někde objeví scénárista Hiroši Seko, pak si dané dílo zaslouží moji pozornost), ale i na formu. Studio CloverWorks opět sehnalo hodně šikovných animátorů, a tak jsou všechny souboje, které zde uvidíte neskutečně vydařené – plynulé, čisté, přehledné, rychlé, dynamické a především záživné. Za mě je tu opravdu skvěla sakuga, užíval jsem si každý díl. Ovšem i taková pozadí, na kterých se příběh odehrává, vypadají hodně solidně, čistě a přehledně. Přijde mi, že do tohohle seriálu dalo hodně lidí hodně srdíčka a dost možná zde padl i slušný rozpočet, protože tohle je za mě animačně áčková produkce. Hodnocení je pro mě jasné, tohle je u mě minimálně za 8/10 a jsem rád, že hned oznámili druhou řadu. (27.06.2024)