Harper

Pro milovníky žánru a P.N. nepochybně a oprávněně uznávaná klasika, leč po více jak čtyřiceti letech od natočení (čistě po formální stránce) už přece jen trošku zestárlá krimi. Ač místy drsně se tvářící, přesto myslím, že už ve své době díky zlehčujícím momentům a Newmanovým >neodolatelným kukučům< poněkud oddechovějšího charakteru... Ovšem to Harperovo stylově otlučené Porsche 356 Cabriolet je samo o sobě nadčasově nádherné a prostě nestárnoucí... ;-) (15.01.2008)

Vzkříšení detektivních filmů v polovině šedesátých let. Lew Harper, jako soukromý detektiv, řešící zamotaný případ únosu a vraždy. Co chvilku mi film připomínal staré Columbovky, poté zase Jamese Bonda a pak zase Hitchcocka. Prostě takový správný mix ze staré školy. Co mě na snímku nejvíce zaujalo, kromě výborného Newmana - je pěkná, pasující hudba. Pro mnoho herců by byl tento film jedním z jejich vrcholů, ale v bohaté a nabité filmografii Paula Newmana se jedná pouze o lepší průměr. Určitě ale stojí za to, tento počin vidět. (04.10.2010)

Tak, krátce k mému sledování Harpera. Poprvé jsem ho viděl jako dítě, někdy v 90. letech, spíše dříve, než ke konci. Poté před rokem a konečně včera. Líbí se mi to čím dál tím více, mám rád Chandlerovky a Harper jejich kvalitám a cti plně dostál. Na postavu se hodí stejně jako Bogart, možná ještě lépe. OK, je to dělané podle jiného autora, ale stará drsná škola zůstává. (21.02.2009)

Drink, Mr. Harper? / Not before lunchtime. / I thought you were a detective. / New type. Stejně jako o devět let mladší pokračování The Drowning Pool lze Harpera zahrnout do škatulky, která ke své škodě dosud nebyla vynalezena: light-and-silly-noir. Je to kategorie paradoxní a paradoxem je neblaze poznamenán i tento film, pokoušející se vytěžit to zábavnější ze žánru, ohledávajícího hlubiny lidské zvrácenosti obvykle s vážností, která tématu přísluší. Zaznamenaného komerčního úspěchu a jisté stravitelnosti dosahuje titul čistě díky angažmá a síle charisma Paula Newmana. Ten tímto výkonem opět dokazuje, že by přesvítil podprůměrnost prakticky čehokoliv. Jeho podání soukromého očka Lewa Harpera obnáší chvíle nejdrsnějšího drsňáctví, jemnocitu, šlechetnosti, věrnosti, důvtipu a především rošáckého šaškování, jež může i náročnějším divákům stačit samo o sobě. Newman (& spol.) hláškují po nočních podnicích, rezidencích a ložnicích Los Angeles a to je vlastně celé. Skutečnost, že zápletka i skoro vše ostatní stojí za starou bačkoru, vlastně v ní o nic nejde a k těm několika násilným skonům dochází jaksi smyslu příběhu navdory, se Paulem maskuje úspěšně a dává znovu ocenit význam instituci filmových hvězd pro zábavní průmysl. (Kéž by v té žumpě bylo hvězd takové nebývalé svítivosti víc.) Víc než zdání substance nenajdete, a to dokonce ani vysokokalorickým přílohám noir ikon jako Lauren Bacall či Janet Leigh v úloze ženy, která si koleduje o kudlu ve sprše už jen tím, že jí jako manžel není dost dobrý Paul Newman. (12.10.2019)

Cynický a hláškující soukromý detektiv Harper je najat bohatou paničkou, aby našel jejího zmizelého manžela. Jeho vlastní manželka se s ním rozvádí, manželka zmizelého, dcera i spousta lidí kolem má postranní plány a Harper dostává jednu nakládačku za druhou, než případ rozlouskne. Docela jsem se na tuto klasickou kriminálku s Newmanem těšil, ale výsledek je spíše průměrný. Newman je samozřejmě skvělý, příběh správně zamotaný a nechybí ani nějaký ten výstřel či rána pěstí, ale celkově vzato filmy kde je skoro každý vinný bez pořádného zdůvodnění jsou scénáristickou leností a režijně vzato je to příšerně utahané, čemuž nepomáhá neustálá temnota a táhlá, občas disharmonická jazzová hudba. V podstatě taková variace na noiry 40. let, která není špatná, ale čekal jsem trošku větší spád. (25.02.2022)