Dívka s jehlicí

Hodně temné drama inspirované skutečnou událostí, o kterém je nejlepší si předem nic nečíst. Protože i když je protagonistce Karoline nejhůř jak může, přijdou další nečekané rány. Z působivé výpravy cítit špínu a beznaděj doby, místy nadchne až expresionistickými kompozicemi, kterých význam symbolicky dotváří Karolinin válkou znetvořený manžel. Spousta detailů, u kterých se pozastavíme, jak a v jakém diskomfortu lidé žili ne zas tak dávno (před sto lety). Vic Carmen Sonne v hlavní roli vede film brilantním tichým projevem, který později na menším prostoru ale stejně intenzivně zatemňuje (doslova) veteránka Trine Dyrholm. Herecká mimika zde hraje prim. Divačky budou mateřinské momenty v příběhu prožívat ještě silněji, v sálu bylo slyšet mnoho sikání a vidět zakrývání si očí. [Cannes FF] (19.05.2024)

Chvílemi již lehce teatrální (zejm. v první polovině), nicméně po technické stránce naprosto precizní studie jednoho pragmaticky výhodného vztahu, ve kterém se postupně více a více přikládá pod kotel. První půlka se lehce táhne a občas obsahuje zbytečně přepjaté momenty, druhá polovina je ovšem vynikající. Kulminace toho všeho lidského hnusu je sugestivní a téměř neuvěřitelná. Přesto nakonec převládá pocit, že z takhle silného tématu šlo vymáčknout ještě více. Parádní soundtrack a velmi vhodně zvolená černobílá stylizace. [65%] [MFFKV 2024] (28.06.2024)

Tak vycizelovaný černobílý vizuál, zdařilé silně expresionistické scény a prvky (ty úvodní halucinace! nebo nezvyklá tajemná maska! a cirkusáci!), tak zajímavý námět... tak silný rozjezd, tak úderná šokující pointa a skvělé vyvrcholení u soudu. Jenže během sledování jsem časem začal mít pocit, že se občas dívám skrze studenou skleněnou zeď a do emocí až na pár intentizních scén a zmíněný závěr ne a ne plně proniknout. Jelikož současnou horrorovou scénu na jedné straně až příliš přeplňuje spousta primitivního škváru nejhrubšího zrna, oceňuji téměř každý pokus využít horrorový námět či horrorovou stylizaci v úplně jiném typu tvorby včetně skutečně inteligentních i obsahově hlubších počinů. Tvůrcům Dívky s jehlicí se takový film vzhledem na silný příběh i propracovanou formální stránkou povedl, zároveň však neměl daleko až k úplnému protikladu k zmíněné tvorbě, v podobě dalšího pomalého festivalového dramatu současnosti z řady, k němuž se již v budoucnosti patrně nevrátím. Nerad by však odradil další případné diváky, jimž může zvolený artový styl naopak plně sednout. [60%] [Art Film Fest 2024, Košice] (28.06.2024)

Od prvního okamžiku navozuje film dost tíživé pocity. Černobílé zpracování nejen, že vytváří velmi deprimující atmosféru spojenou s těžkostmi dané doby, ale také při sledování osudů hlavních postav dokonale zesiluje emocionální dopad na diváka. Tato estetika nejen že vizuálně přitahuje, ale také umocňuje pocit bezvýchodnosti, který prostupuje celý film. Seveřané jsou mistři v evokování tohoto typu atmosféry, a Dívka s jehlicí není výjimkou. Vlastně jsem nic jiného nečekala, ale dostala jsem mnohem více. To, co tento film činí nezapomenutelným, je jeho velmi temné a nesmírně odvážné vyústění. Je obdivuhodné, jak režisér dokázal zakomponovat takové téma do příběhu, aniž by sklouzl k lacinému senzacionalismu. Film odráží těžkosti poválečné doby, a také se nebojí poukázat na nejtemnější stránky lidské povahy. Myslím, že Dívka s jehlicí je silný a působivý snímek, který si zaslouží pozornost každého milovníka kvalitního filmu. [Festival de Cannes 2024] (25.07.2024)

Vliv expresionistického hororu se promítl nejen do černobílého obrazu, ale i do práce se svícením a kamerou, takže hned zkraje pochvala kameramanovi. Značně depresivní drama dívky ze společenského dna kupodivu ústí do závěru, který dává jistou naději. Než diváka zchladí titulek, že to bylo inspirováno skutečnou událostí. V tomto smyslu bylo klíčové obsazení Trine Dyrholm do postavy, ze které nakonec vyloženě mrazí. Každopádně nevhodné pro těhotné ženy. (05.07.2024)