Dívka s jehlicí

Uf, tak to bylo tedy veselé! Už z Cannes se nesly zvěsti o poměrně temném a mučivém snímku, ale musím říct, že Dívka s jehlicí se vydala ještě dál a takovými směry, jaké jsem vůbec nečekal. Klobouk dolů před naprosto odevzdaným hereckým výkonem Victorie Carmen Sonne, jejíž odvážné a naprosto přirozené herectví je pro diváka opravdu pohlcující. Magnus von Horn má cit pro atmosféru a velmi uvěřitelné dobové zasazení, chvílemi jsem se do toho černobílého světa cítil opravdu naprosto ponořen. Těžká, depresivní záležitost. Ne pro slabší povahy. [KVIFF 2024] (02.07.2024)

Vliv expresionistického hororu se promítl nejen do černobílého obrazu, ale i do práce se svícením a kamerou, takže hned zkraje pochvala kameramanovi. Značně depresivní drama dívky ze společenského dna kupodivu ústí do závěru, který dává jistou naději. Než diváka zchladí titulek, že to bylo inspirováno skutečnou událostí. V tomto smyslu bylo klíčové obsazení Trine Dyrholm do postavy, ze které nakonec vyloženě mrazí. Každopádně nevhodné pro těhotné ženy. (05.07.2024)

Tak vycizelovaný černobílý vizuál, zdařilé silně expresionistické scény a prvky (ty úvodní halucinace! nebo nezvyklá tajemná maska! a cirkusáci!), tak zajímavý námět... tak silný rozjezd, tak úderná šokující pointa a skvělé vyvrcholení u soudu. Jenže během sledování jsem časem začal mít pocit, že se občas dívám skrze studenou skleněnou zeď a do emocí až na pár intentizních scén a zmíněný závěr ne a ne plně proniknout. Jelikož současnou horrorovou scénu na jedné straně až příliš přeplňuje spousta primitivního škváru nejhrubšího zrna, oceňuji téměř každý pokus využít horrorový námět či horrorovou stylizaci v úplně jiném typu tvorby včetně skutečně inteligentních i obsahově hlubších počinů. Tvůrcům Dívky s jehlicí se takový film vzhledem na silný příběh i propracovanou formální stránkou povedl, zároveň však neměl daleko až k úplnému protikladu k zmíněné tvorbě, v podobě dalšího pomalého festivalového dramatu současnosti z řady, k němuž se již v budoucnosti patrně nevrátím. Nerad by však odradil další případné diváky, jimž může zvolený artový styl naopak plně sednout. [60%] [Art Film Fest 2024, Košice] (28.06.2024)

Od prvního okamžiku navozuje film dost tíživé pocity. Černobílé zpracování nejen, že vytváří velmi deprimující atmosféru spojenou s těžkostmi dané doby, ale také při sledování osudů hlavních postav dokonale zesiluje emocionální dopad na diváka. Tato estetika nejen že vizuálně přitahuje, ale také umocňuje pocit bezvýchodnosti, který prostupuje celý film. Seveřané jsou mistři v evokování tohoto typu atmosféry, a Dívka s jehlicí není výjimkou. Vlastně jsem nic jiného nečekala, ale dostala jsem mnohem více. To, co tento film činí nezapomenutelným, je jeho velmi temné a nesmírně odvážné vyústění. Je obdivuhodné, jak režisér dokázal zakomponovat takové téma do příběhu, aniž by sklouzl k lacinému senzacionalismu. Film odráží těžkosti poválečné doby, a také se nebojí poukázat na nejtemnější stránky lidské povahy. Myslím, že Dívka s jehlicí je silný a působivý snímek, který si zaslouží pozornost každého milovníka kvalitního filmu. [Festival de Cannes 2024] (25.07.2024)

Výsostne expresionistická, alegorická nočná mora, miestami až nekompromisne štylizovaná vo svojej brutalite a naturalistickej krutosti. Čiastočne odôvodnená dobovým kontextom Kodane po 1. svetovej vojne, v ktorej je hlavná hrdinka vyňatá na spoločenskú perifériu spolu s ďalšími ženami "opustenými spoločnosťou," navyše čeliace ďalšej životnej skúške: materstvu. Morálna špinavosť dievčaťa s ihlou je iba následkom mizérie, ktorej je hlavná hrdinka vystavená. Jej jazvy a duševné traumy (vo filme znázornené najmä cez jeho manžela, ktorého vojna znetvorila na nepoznanie) sú mozaikou zablátenej robotníckej triedy spamätávajúcej sa z následkov prvej svetovej vojny. Najvýraznejší štylizovaný vizuálny "gore" tohtoročného Cannes. “The world is a horrible place, but we need to believe it is not so.” [Cannes Film Festival 2024] (26.05.2024)