Režie:
Věra ChytilováKamera:
Ervín SandersHudba:
Jiří BulisHrají:
Bolek Polívka, Miroslav Donutil, Anna Pantůčková, Jozef Kroner, Dagmar Havlová, Šárka Vojtková, Pavel Zatloukal, Břetislav Rychlík, Pavel Brichta, Ján Sedal (více)Obsahy(2)
Rázovitý vesnický chlapík Bohuš Stejskal žije sám v rozpadající se chalupě, pracuje jako dřevař, většinu času tráví s kumpány popíjením slivovice. Jeho život se změní, když mu advokát Ulrich oznámí, že zdědil obrovský majetek. Druhý den mu tetka ze sousedního domu oznámí, že se mu uškrtila koza. Nešťastný milionář se rozhodne uspořádat na její počest velkolepou smuteční hostinu. Kamarády, navlečené do svátečních šatů, odveze do brněnské luxusní restaurace, kde parta způsobí ostudu. Večer Bohuš navštíví s kamarádem Košťálem masážní salón, kde je tak nadšen službami prostitutky Ireny, že ji přesvědčí, aby se k němu nastěhovala. Pro dívku, uvyklou luxusu, je však Bohušova chalupa šok, stejně jako jeho chování. I když je pro peníze ochotná udělat téměř cokoli, nakonec ho opustí. Bohušovi se podaří přesvědčit Vlastu, aby se k němu vrátila, a zaplatí celé vesnici zavedení plynu. Všichni mu závidí a každý něco chce. Když se objeví zuřivý Ulrich se zprávou, že Bohuš nic nezdědil, protože byl jen nevlastní syn, odvrátí se od něj kamarádi, Vlasta i ostatní. (TV Nova)
(více)Videa (2)
Recenze (1 292)
Od dokonalosti to má ďaleko (je to strašne strojené, mnohé vtipy sú samoúčelne dolepené do dialógov a celkovo štýl, rozprávanie a strih je aj na svoju dobu zastaralý), ale je to dozaista neskutočne autenticky zachytený zeitgeist doby nielen tesne po revolúcii ale celých 90tych rokov. A zároveň ideálny materiál pre Sashu Barona Cohena! ()
„Želvy nežeru.“ V r. 1993 som mal sladkých 12 a keď som tento film videl prvý raz (a potom v sto reprízach), smial som sa tak, až ma brucho bolelo. Pamätám si, ako sme si to s mamou nikdy nenechali ujsť a od rehotu sme skoro padali z gauča. S odstupom rokov však bláznivú komédiu o Bohušovi Stejskalovi vnímam nie ani tak ako bláznivú komédiu, ale ako mrazivé (!) obzretie za temnými 9O. rokmi plné podnikateľov v teplákoch a do očí vrážali socialistické budovy s do noci vysvietenými erotickými podnikmi. Mix čohosi starého a zároveň moderného bol príšerný, gýčový a neviem aký ešte, ale určite nie fajn. Režisérka vynikajúco zvláda prácu i s najnepodstatnejšími postavičkami a to dokonca do takej miery, až máme v mnohých scénach (Karel Gott, scéna z reštaurácie na tému "Nová doba") pocit, že sú to reálni ľudia natočení skrytou kamerou. Obzvlášť Bohušova parta hic je skutočne neskutočnou zbierkou sociek, skrachovancov, stroskotancov, nímandov, exotov, týpkov a hňupov (a Jozef Kroner vo mne vždy vyvoláva smútok, v tomto filme nemal nikdy hrať podľa mňa); mohli jej dať seriálový spin-off. A keby som hodnotil kultovosť hlášok ("Jak na dno? Do dna!"; "To je moc!"; "Rozhodím ti sandál."; "Hovno z nutrie."; Je tady ten pan Stejskal.") a dialógov (Tak kde jsem to skončil?" - "Na ministerstvu."), musím dať 5*. Lenže o satiru sa snažiaci scenár často stráca tempo, mnohé scény sú zbytočné („Čepičku nechci!“) a technická stránka (strih, zvuk... a to sa v týchto veciach vôbec nevyznám) nepatrí práve k najkvalitnejším. Takže "len" 4*. ()
Exaltovaná feministická babča vypustila další rádoby trefnou kritiku naší národní povahy. A můžeme se dozvědět, že občan Česka by chtěl mít prachy, moc, chlast a velké péro. A je pro to ochoten i leccos udělat. Jak překvapivé. Polívka v parodování sama sebe dosáhl mistrovství, to musím uznat, ostatně podobně jako Donutil. Je snad i škoda plýtvat časem příšerných osobností, avšak solidních herců, na takovéto projekty. Někdy mě i popadne dojem, jestli my si těmi ,,nastavenými zrcadly" v podobě Homolků, fialek, sluncí a sušených trav onu realitu uprděných knedlíků sami nenastavujeme? Ale jinak - držku mi to párkrát zkroutilo i do úsměvu, to bych zase lhal. ()
Já nevim, mě to nikdy nebavilo a ani nezaujalo. Tak nějak jsem to "vysklila". Tenhle film k životu nepotřebuju, dokonce se mi i lépe dýchá, když nemusím vyslovit jeho název... Prostě k sobě cítí jisté nesympatie a je jisté, že se přez ně nikdy nedostaneme. Mně to nevadí, filmu určitě také ne. A abych trochu upřesnila, jak moc ten film nemusím (pokud by to čirou náhodou někoho zajímalo), tak kdybych si měla vybrat mezi ním a kupříkladu takovými Pokémony, tak si volím tebe, Pikachu, ty roztomilá elektrická kryso z japonského prostředí.... ()
Filmy Věry CHYTILOVÉ mne nikdy neCHYTILY. Film o Bohúšovi, který se stal milionářem je vlastně podobným kýčem, ale přitom se stal kultem. Některé hlášky se natrvalo dostaly nejen do mé každodenní řeči. I když v polovině film trochu ztrácí, nakonec přece jen ještě zabere a proto patřím mezi lidi, kteří tento film mohou vidět desetkrát ročně. I když chápu, že z uměleckého hlediska je na hranici braku, jasných 5*. ()
Galerie (20)
Zajímavosti (76)
- Popularitu filmu využila spoločnosť Hamé s.r.o., jeden z najväčších českých výrobcov potravín. V roku 2001 odkúpila práva na know-how filmu na 30 rokov. V roku 2002 sa objavil prvý reklamný spot spoločnosti na jeden z ich najznámejších výrobkov, paštétu Májka, ktorá sa v Československu vyrábala už od roku 1966. V reklame z roku 2002 se Boleslav Polívka objavil znovu vo svojej roli Bohuša. Spot režíroval Jan Hřebejk a zahral si v ňom aj Jiří Pecha (ktorý vo filme stvárnil dvojúlohu doktora Strážneho a anjela). Spoločnosť Hamé kúpila v roku 2008 islandská spoločnosť Nordic Partners a v roku 2010 natočila druhý reklamný spot inšpirovaný filmom, kde sa objavil Polívka ako dedko Bohuš, ktorý sa rozpráva s vnukom Bohouškom. Režíroval Jan Malíř. V tej dobe sa na obale paštéte Májka začala objavovať nad názvom baretka, ktorú po celý čas vo filme nosil na hlave hlavný hrdina Bohuš. Hamé ešte natočila s inšpiráciou na film reklamný spot na svoj ďalší výrobok, uhorky Znojmia. (Raccoon.city)
- Věra Chytilová chtěla původně točit svůj vysněný projekt Vyhnání z ráje (2001), ale Bolek Polívka (Bohuš) trval na tom, že nejdříve natočí Dědictví. Režisérka zřejmě netušila, že si na Vyhnání z ráje bude muset počkat dalších 9 let, kdy už ji práce nezastihne v té nejlepší umělecké formě. (rublik05)
- Scéna s Karlem Gottem byla natočena na základě Bolkovy (Bohuš) osobní zkušenosti, kdy šel s rodinou po ulici a potkal neznámého, opilého člověka, který na něj volal: "Poli, toto všecko je moje! Já si ťa najdu třeba v Paříži! Taxálem dojedu." Díky této události vznikl i samotný nápad natočit film o člověku, který se stane milionářem. (cheyene)
Reklama