Faunovo velmi pozdní odpoledne

Sarkasmus Chytilové jde pod kůži a pionýrka feministického pohledu na svět u nás se s pány tvorstva moc nemazlí. Faun coby symbol mužství pocházející z mediteriánských bájí tu je zastižen v podzimu svého života a má podobu fenomenálního Leoše Suchařípy, jehož doslova fyzické herectví posouvá percepci někam dál, až k pocitu, že divák je svědkem mimořádného jevu - Suchařípa se často doslova dusí a zalyká textem a jeho sešlý Casanova má v sobě sukničkáře i slabocha zároveň. Více než zjevná je aluze na báseň Faunovo pozdní odpoledne, kterou napsal francouzský prokletý básník a symbolista Stéphane Mallarmé. I jeho Faun především vzpomíná na své obcování s nymfami. Faun, Pan, Satyr či Silén je přírodní božstvo spjaté s lokalitou lesa a bylo původně v naračním světě mediteriánů chápáno jako bytost pozitivní, křesťanství ho však vytlačilo do sféry démonické, negativní. Tenhle zajímavý posun jakoby se odrážel i v konceptu Věry Chytilové - muž je ochranitel, přirozený spojenec ženy, který je ale často více než směšný, sebestředný, ješitný a třeba hypochondrický, na což Chytilová ráda poukazuje...navíc reflektuje jev poněkud více obecnější, a totiž fenomén přechodu, který nepostihuje jen ženy, ale zjevně i mužskou část populace, počínající krizi středního věku pak mnohý z mužů řeší přerodem ve Fauna a tuto zahání čím dál mladšími a mladšími milenkami. Jsme směšní a zároveň tragičtí tvorové... (16.06.2011)

,,Všude samej sex a láska žádná! '' --- Chytilovou nelze vždy úplně pochopit. Jedno je ale jisté, má pifku na chlapy. Hlavní roli ve filmu sehrál geniálním způsobem Leoš Suchařípa a já si dokonce myslím, že to byla jeho životní role. Tohle se mi líbilo. Má to šmak osmdesátek, zaprděného socialismu kdy se každý tak nějak plahočil odněkud někam bez nějakého většího přínosu sobě či společnosti a tak některým zůstala ta jediná zábava a to sex. Jenže sex je slastí okamžiku a nic dalšího nezůstává. To si nakonec uvědomí i sám Faun nyní už zmožený alkoholem i životem s celou tou tíhou poznání na bedrech... 4 LP * * * * (07.07.2017)

"To víš, ženský jsou nevyzpytatelný." Snímkem Faunovo velmi pozdní odpoledne otřásla Věra Chytilová snad nejvíce za svou kariéru zavedenými klišé a předsudky, přičemž v rovině "vědomí souvislosti" opět úderně vystihla obraz pokřivené morálky socialistické společnosti. Obsadit do role milovníka Fauna, namísto bonviána Kopeckého, robustního Suchařípu a do role jeho kumpána Jiřího Hálka, byla trefa do černého. Pořád nevím, zda mě Suchařípovy fialové ponožky v kombinaci s bílým oblekem víc straší nebo uchvacují. (12.11.2023)

Koukám na to právě teď v televizi, a před chvílí zazněla věta (od jedné ze Suchařípových slečen): "A víte o tom, že jestli se dožijeme roku 2025, tak nás takovejch starejch, jako jste vy, bude dvakrát tolik co dnes?" Nikdy předtím jsem si toho nevšimla - asi to bylo tím, že rok 2025 byl dřív tak nějak...  daleko. (04.02.2024)

Po dvou hrozných filmech od Chytilové jsem konečně viděl nějaký, který se mi líbil. O něčem to bylo, celkem mě to bavilo a má to i tu experimentální kameru, co Chytilová má snad v každém svém filmu. Film vypráví o stárnoucí muži, který sní o mladších ženách, teda on o nich jenom nesní, on je i balí. Nejsem si ale jistý, jestli je to hlavně o stárnutí nebo hlavně o tom udělat si prdel z chlapů. No, ať je to tak jako tak, ten film je celkem povedený a na rozdíl od jiných filmů Chytilové nepůsobí jako sestřih náhodných záběrů, ale opravdu jako film. Navíc se skvěle hrajícím Suchařípou a skvělou závěrečnou scénou, která ten film opravdu celkem dobře zakončí. 4* (30.08.2019)