Režie:
Věra ChytilováKamera:
František VlčekHudba:
Miroslav KořínekHrají:
Dagmar Bláhová, Jiří Menzel, Jiří Kodet, Evelyna Steimarová, Nina Popelíková, Bohuš Záhorský, Jiří Lábus, Jana Synková, Kateřina Burianová, Jitka Nováková (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Film Hra o jablko režisérky Věry Chytilové se pokouší komediální formou zachytit podstatu neustálého sporu mezi mužem a ženou a zároveň najít odpovědi na otázku, do jaké míry je možná hra s lidskými city a kdy a jak přestává být hrou. Hrdiny příběhu jsou porodník dr. John, svobodný muž po třicítce, v soukromém životě značně sobecký, a mladá zdravotní sestra Anna Šímová, která vzdor svému na pohled ztřeštěnému chování má k životu mnohem odpovědnější přístup. John k dívce naváže, jako před tím k tolika jiným, povrchní vztah. Jeho hra na lásku se však tentokrát obrátí proti němu. Když se pokusí napravit svou chybu, je už pozdě. Lze si totiž hrát v životě, ale nelze si hrát na život. Proto na Johnovo: "Ale já už si nechci hrát" Anna odpoví: "To je škoda, my právě hledáme někoho, kdo to umí". Motiv jablka, provázející příběh, je symbolem poznání charakteru lidí, symbolem ovoce lidského konání i symbolem plodu lidské lásky - dítěte... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (124)
Nějaká ta nahota a záběry na porod, to se v té době vidělo ve filmu asi hodně málo, a proto je tenhle film asi tak vysoce hodnocenej. No, Chytilová neChytilová, mě to ale zase až tak moc nebralo. Nejlepší na celym filmu byl maník, co prodával Večerní Prahu. Po dějové stránce to nebylo nic moc, ale dá se ocenit ten způsob vyprávění. A to prostředí socialistické továrny na porody bylo taky docela dobré. Bláhová byla sympatická, ale Menzel ne (i když to bylo dané hlavně tou rolí... no i když on je možná takovej intelektuální blb i ve skutečnosti). Hudbení vsuvky bych vysunul pryč a ten začátek s kecama u titulků taky. Celkově to holt není nic ohromujícího a v podstatě jsem to ani vidět nemusel... ()
Hra o jablko, film o sváru mezi mužem a ženou, kdy právě ono jablko, typická chytilovská rekvizita, má důlěžitou symbolickou roli, mě bavila. Nenudila jsem se, se zájmem jsem pozorovala výbornou Dášu Bláhovou, vyjukaného a přesto protřelého Menzela jako doktůrka, co nenechá žádnou sukni na pokoji. Rychle jsem se do příběhu dostala, přemýšlela jsem o údělu ženy a nejen o tom (to je u Chytilové typické, že budete při filmu přemýšlet). Naturalistické záběry porodu mi nevadily, čekala jsem to horší. A konec je takový symbolický, každý si může dosadit do příběhu své zakončení. Jen bych dodala, že mi to jako feministický film nepřipadalo. ()
Je úžasné sledovat, jak Věra Chytilová předběhla (českou) dobu a ve filmu pokládá otázky, na které mnoho lidí tehdy neumělo ani pomyslet. Trochu nervní snímek, paní režisérka ráda a často diváka zneklidňuje a k tomu všemu předkládá řadu nesympatických mužských postav. Není to objektivní, to ale ani nemusí. 70%. ()
Ježišmarjá ! Tak tohle je fakt peklo ! Viděli jste ten začátek ? No tak to jsem fakt nečekal ! Začít film záběrem přez celé plátno na hlavičku deroucí se z roztažených rodidel, tak to si může troufnout opravdu jenom tahle Dáma - enfant terible české kinematografie... (:o)) A navíc za bolševika ? Vůbec nechápu, jak dokázala tohle tehdy vůbec prosadit ! A to byl prosím jenom začátek. Být soudruhem, tak zbytek bych vůbec celý zakazal ! (:o)) ()
Věra Chytilová mě jako autorská osobnost a člověk vždy fascinovala o něco více než její filmy. Břitká satira Hra o jablko, další z režisérčiných podobenství o mužském a ženském světě a pokřivené morálce, je však i divácky nevšedně atraktivní a úderná. Dagmar Bláhová a Jiří Menzel jsou geniální dvojka, která si s nádhernou vehemencí přelévá kousky lásky, vášně i krutosti v křehké hře o pokušení a důsledcích amorálního jednání. "Já už si ale nechci hrát," říká v závěru filmu Menzelem tragikomicky ztvárněný záletník, porodník doktor John. Chytilová nastavila opět zrcadlo nejen oběma pohlavím, ale i celé socialistické společnosti, včetně barrandovských soudruhů, již jí dlouhá léta terorizovali a nepustili k práci. Hra o jablko je vtipná, rafinovaná i něžná, stejně jako ostrá, přímá a studená. A leč jsou v rámci tvorby Věry Chytilové nejvíce opěvovány kultovní Sedmikrásky, zabývající se destrukcí světa, pro mě je jejím nejlepším filmem právě Hra o jablko. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (21)
- Po svojom dokončení musela Hra o jablko prejsť kontrolou šéfa kultúrneho odboru na ÚV KSČ Miroslava Müllera. Ten film síce schválil, ale v čase, keď išlo o distribúciu, bol práve v kúpeľoch. Namiesto neho mal o osude filmu rozhodnúť ústredný riaditeľ Československého štátneho filmu Jiří Purš, ktorý vydal zamietavé stanovisko. Chytilová sa preto vydala do kúpeľov za Müllerom. Často citovanú príhodu vo svojej biografii popísala takto: „Vyčítala som mu, že najskôr Hru o jablko schválil a potom zase zakázal, a pýtala sa, ako je to možné. On na mňa pozeral, vyzeral ako figúrka z bábkového filmu Jiřího Trnku a potom mi povedal, že on je krvavý kat a ja že som tá disidentka, ale že nemôže nič robiť, pretože nie je Boh.“ Müller však Chytilovej poradil, aby napísala list na ústredný výbor strany, čo tiež urobila, a vpustenie Hry o jablko do distribúcie si vymohla. (Raccoon.city)
- Podľa jednej z verzií sa Chytilová mohla vrátiť k filmovej réžii vďaka svojmu potenciálu oživiť klesajúci záujem domácich divákov (aj zahraničných festivalov) o československú tvorbu. Podľa iného výkladu išlo zo strany vedenia filmovej výroby o reakciu na vyhlásenie roku 1975 Medzinárodným rokom ženy. Nový film známej filmárky mal poslúžiť ako doklad, že aj v socialistických krajinách môžu umelkyne slobodne tvoriť. (Raccoon.city)
- John (Jiří Menzel) a Marta (Evelyna Steimarová) se scházeli ve vile režisérky Věry Chytilové na adrese Pod Havránkou 619/22 v pražské Troji. (sator)
Reklama