Kopytem sem, kopytem tam

Vyslovene hnusne. Zvratene, prazdne, skarede, proste dokonala sracka. Vyhoda tejto urovne je, ze sa uz velmi neda padnut hlbsie, cize bud sa takto spraseny priemysel zruti celkom, alebo sa pomaly z tych hovan odrazi. Ako ukazal cas, boli 90-te roky dno netvorivej latriny domacej filmografie a tento srackovy pocin to dobre dokumentuje. Ked chcela pani Chytilova sokovat divaka prazdnymi holoprdnymi sekvenciami, mala obsadit aspon pozeratelne herecky a nie tento kontajnerovy vyber. Ze sa tie klobasovoprdne oskudy v predpenzijnom veku nehanbia otrcat sa lascivne v takto bordelovom blivajze! Akoze fakt hnusne. Steindler, Bartoska atd. sa ovsem kiblovym grcom remeselnicky casto nevyhybaju. Takze ako inak: ODPAD jak svina! (21.04.2022)

Tenhle film je všechno možné, jenom ne pěkný, ale je nesmírně působivý. Dobře vystižená atmosféra společenského rozkladu v období na samém sklonku normalizace. Zdá se, že socialismus reformovat nešel a že pokusy o to mohly skončit jedině jeho destrukcí. Mám v živé paměti, jak v roce 1968 celý národ podporoval Dubčekovy reformy. Když k nám přišla udělat pořádek spřátelená vojska, byli jsme dotčeni tvrzením Sovětů, že v ČSSR byl ohrožen socialismus. S odstupem času je však zřejmé, že Sověti měli pravdu. Za Gorbačova se jim stalo totéž, co u nás hrozilo za Dubčeka. Jim ale žádná vojska na pomoc nepřišla a socialismus v Evropě zmizel jak pára nad hrncem i s bezplatnou zdravotní péčí, lacinými energiemi a základními potravinami a státem dotovaným nájemným. Inu, ručičky kosmických hodin už ukazovaly jinak a Sovětům, nám i mnohým jiným bylo třeba strčit čumák zase do nových, nevyčpělých sraček. Snad nejvíce si to uvědomili exponenti pražského jara, kteří se po roce 1989 vrátili z exilu a pokoušeli se navázat tam, kde v roce 1968 přestali. Byli sice přijati s úctou, ale jejich názory už nikoho nezajímaly. Na scéně již byly připraveny kulisy pro vstup antikomunistů, mezi nimiž revizionisté a pravicoví oportunisté neměli šanci obstát a v politice si už ani neškrtli. – Je to vizionářský film o konci minulé éry, která byla v něčem dobrá a v něčem špatná. Zdalipak se dožiji natočení umělecky stejně působivého filmu, předjímajícího konec současné éry? A co přijde potom, až to, co tady dnes máme, tu nebude? Tohle všechno se mi při sledování tohoto filmového díla honilo hlavou. A ještě: Jak to ta Chytilová dělá, že dovede točit filmy bez kladných hrdinů? (14.05.2023)

"Vážení súdruhovia, myšlienky musia byť pochopiteľné pre všetkých". Chytilová dokázala toto heslo spoločne so zašifrovanými metaforami vtesnať do väčšiny svojich diel. Kopytem sem, kopytem tam už bohužiaľ myslím trochu zostarlo a môže zato aj Chytilovej klasický štýl. Záverečné rozuzlenie sa nesie v značne divadelne expresívnom hereckom duchu a tak trochu ničí akýsi štylizovaný realistický tón predchádzajúceho deja. Ten sa občas trochu vlečie a niekedy som si uvedomil, že sa film za niekoľko minút nikam neposunul, videli sme iba ďalšiu variáciu eskapád ústrednej trojky. Niektoré momenty sú takmer geniálne, niektoré vizuálne ťažko stráviteľné, Chytilovej sa však podarilo zachytiť schizofréniu nastupujúcej doby ovládanej strachom z AIDS, ktorá išla a stále ide ruku v ruke s povrchnými a pokryteckými medziľudskými vzťahmi. (13.02.2014)

K tomuto filmu mám jedinou výhradu - nemám rád herecký styl divadla Sklep. Tenhle film je mistrovský tím, že nesmírně graduje s přibývajícími minutami. Zpočátku vypadá dost podprůměrně, zdá se, že jde o snůšku záběrů o tom, jak prohnilá byla generace naší mládeže na konci 80. let - drogy, alkohol, který je zde prezentován v duchu perestrojky jako nihilistický protest proti tehdejší "moci". Postupně to začíná šťavnatět a vrcholí to poznáním, jak nebezpečná je promiskuita díky strašáku zvaném AIDS. Tento výchovný prvek je předložen bez jakéhokoliv obalu, dnes by už asi byli tvůrci trochu opatrnější ve svém vyjadřování, aby se nedotkli nějaké skupiny třeba přenosem AIDS mezi homosexuály... (04.05.2018)

Chytilová skvele využila herecké charaktery Tomáša Hanáka, Milana Šteindlera a Davida Vávru na vykreslenie závažnej a dnes už reálne problematickej témy AIDS. Jeden z najlepších tragi-komických filmov konca 80-tych rokov českej kinematografie:-) A podľa mňa Chytilovej naj film celej jej režisérskej kariéry. (25.05.2009)