Karate tiger 5: Nejlepší z nejlepších

Nejhorší z nejhorších - nebo aspoň ze "série" Karate tiger (teda zatím sem ju nově sjel do pětky - ty další díly mě teprve čekaj, ale nečekám, že by to mohlo být o moc horší). Tedy film je celkově velmi nudný, s příšernými bitkami, kterých je navíc málo, desní herci a navíc se mi zdálo, že nemá žádnou špetku nadhledu a bere se vážně. A ten úplnej závěr to už byla naprostá hrůza.... (31.05.2009)

Typická arénovka, jejíž výjevy v paměti diváků splývají v několik červených šmouh a efektních karate úderů. Ale pamatuju, že dvojka Eric Roberts a Phillip Rhee pitomoučkou sérii Karate Tiger solidně „pozvedla“ a při všech těchhle tréninkových návodech, zpocených tělech a otevřených zlomeninách člověk hází stranou ten ryzí primitivismus a alespoň tehdy prožíval nefalšovanou rozkoš. (16.04.2016)

Dost zvláštní akční film směřující místy až do dramatickýho příběhu o karatistů. Je tu sice nějaká ta pomsta a zajimavý tréninky. Jako film Nejlepší z nejlepších patří k těm lepším co těžkej béčkař,kdy natočil. Prát se sice umí,ale pochybuju,že by se,kdy dostal an nějakýho to mistrovství. Konec je sice vyjímečný a dojemný,ale těžko uvěřitelný. (09.05.2006)

Hodně nezajímavá výprava do let dávno minulých, v kterých nebylo nejdůležitější vyhrát nad vaším soupeřem, ale vyhrát nad sebou a udržet si svou hrdost. Hodně přitažené za vlasy a úmyslně poučné. Ve výsledku nudné a zbytečné. Třeba se mi jednou před oči dostanou i ostatní díly a pochopím hloubku a kvalitu právě tohoto díla. (03.05.2007)

Karate Tiger popáté a Best of Best a Phillip Rhee poprvé. Zcela jiná filmová série , která se díky Intersonicu dostala do české distribuce jako pokračování čtyřdílného No retreat, no surrender, byť s ním nemá nic společného, ale budiž. Kdo by čekal nějakou béčkovou akční slátaninu, bude zklamán, jednička Best of Best je totiž jen klišovitá a patetická oslava amerického sportovního srdíčka. Americký tým složený z Italoameričana, zenbudhisty, debila, zambaiga a Erica Robertse vedený drsným a černým J.E. Jonesem a šamankou bez sex-appealu se utká s korejským týmem složeným z pěti Asiatů, z nichž jeden má pásku přes oko a díky níž ho vždycky poznáte. Italoameričan a zenbudhista jsou jen nezbytná omáčka, těm se věnovat nebudeme, z debila se samozřejmě nakonec vyklube týmový hráč, z Erica Robertse zase hrdina všech hrdinů a zambaigo Rhee je nejlepší z nejlepších. Aniž bych spoileroval, mohu prozradit, že na konci bude plakat celý svět. Ach jo, to klišé a patos stříká do všech světových stran, souboje stojí taky za obvyklou verbalovu hlášku a navíc nikdo nikoho neopíchá ani v náznaku. Netuším proč nakonec dávám dvě hvězdy, možná pro ty Robertsovic taneční kreace na tatami, ale těžko říct. (19.09.2014)