Horem pádem

Má počáteční nedůvěra se sice hned rozplynula, ale stejně jsem nebyla nijak omráčená. Mám pocit, že poslední dobou jsou v českém filmu tendence natáčet filmy jen o hodně ulitlých jedincích (a skupinách), ale právě tyto scény mě zcela proti mému očekávání pobavily, bohužel se ale pravidelně střídaly s těmi - pro mě trapnými, při kterých jsem měla co dělat, abych to nestopla - například hostina u "Třísků" byla utrpení.Chápu, že obě linie měly své opodstatnění, ale způsob, jak byly velmi nesourodě seskládané, mi nepřipadal zvlášť povedený. Takže ve finále, ač jsem právě na takový druh humoru háklivá, oceňuji právě ty "šupy" s Macháčkem. A ještě - pokud jde o obrazové ztvárnění, bylo by úžasné, kdybych permanentně nečekala, z kterého rohu vyběhne Amélie. (10.04.2005)

Natočit dobrý film ze současnosti se zdá být pro naše současné tvůrce ještě nesnadnějším zadáním než zvládnutí ostatních témat a subžánrů hraného filmu. Jan Hřebejk, nesporná autorská i režisérská špička naší polistopadové kinematografie, zde naznačil limity svých přístupů. Limity, které narážejí o úzké meze nabízené tentokrát až křečovitě tezovitým Jarchovského scénářem. Možná i skutečný příběh se snaží na poměrně malou plochu soustředit co nejvíc z polistopadové reality na počátku tisíciletí. Výborní herci, Tříska a zvláště Vášáryová, místy nemají co hrát a ti ostatní na tom jsou ještě o poznání hůře. Místy bloudí stříbrným plátnem spíše etudy prvoplánově reprodukující požadované věty v dějích, jimž rozum nedává šanci na umělečtější zažití. V druhé polovině se sice nejostřejší hrany obrušují, ale celkový dojem z tohoto filmu už nejsou s to podstatněji ovlivnit. Určitým plusem je nesporná snaha o kritický pohled na skutečnost, kterým připomíná ještě tezovitější, dnes již starší seriál České televize SPRAVEDLNOST NA LAVICI OBŽALOVANÝCH. Fakt, že film uspěl v ČESKÝCH LVECH, vypovídá o skutečném stavu soudobého českého hraného filmu mnohé. (15.01.2009)

Nevěrohodný, křečovitě splácaný scénář rozehrává přehršel motivů a bohužel ani jediný vlastně nedotahuje do konce. Vtipných situací je zoufale málo a jsou drtivě převažovány absolutní nudou a do očí bijící scénáristickou vykonstruovaností - předlouhou scénu u slavnostní tabule si teda dvojka H&J mohla odpustit, měl jsme při ní nutkání s panickým vyrázem ve tváří nadzvukovou rychlostí opustit kinosál. Jarchovský byl měl klečet na hrachu alespoň týden, ale nějaké tři dny trestu bych uvalil i na Hřebejka, protože po formální stránce je Horem pádem rovněž dílem nevydařeným. Hřebejk se patrně snaží o uměleckost a před kamerou se tak ocitají barevné filtry jako z cirkusu, zejména ten úplně příšerně žlutý, až má dívák pocit, že se film točil v Mongolsku. Před odpadem, případně jednohvězdičkovou ostudou film zahraňují velmi dobré herecké výkony, jen trojka Forman - Tříska - Macháček občas trošinku pokulhává.... (09.09.2007)

Zase jarchovsko-hřebejkovsky zamotaná, přesně viděná, avšak zbytečná realita zbytečných současníků. (Viděno až po Krásce v nesnázích.) Zase obtěžující hudba. Zase dojem zbytečného filmu. Nejprve nepochopitelně dlouhé rozhovory všech těch zbytečných existencí, osvěžované hláškami Macháčka a spol. Postupně ale zjišťuju, že je to dobrý film. Nepříjemně dobrý. Film k věci. Radost mi dělala nepravděpodobná postava Macháčkova. Di vod tý postýlky nebo se mi splašej kladiva. Komentáře: fmash, Marigold. Douglas má snad pravdu, až na to, že Horem pádem je sociologická fraška, nikoli psychologická studie. (18.09.2011)

Od dalšího Hřebejkova filmu jsem nečekal absolutně nic. Pupendo mě zklamalo a upoutávka na Horem pádem nevypadala zrovna dobře. Ale dočkal jsem se velkého překvapení. Hřebejk se skvěle vyrovnal se současností (možná až přepečlivě zaškatulkovanou díky KFC a Václavu Havlovi). Scénář je fantastický, stejně jako kamera a většina herců. Velice se mi líbil mix vážných a komických momentů. Někdy byl humor opravdu dost černý. Problém jsem měl trochu s Macháčkem. Sice byl vtipný i dojemný, ale jeho šišlání bylo trochu přehnané, až rušivé. Viděl bych to spíš na 4 a půl a celkově na můj druhý nejoblíbenější Hřebejkův film (po Pelíšcích). PS: Mě se filtry líbily. Film tím dostal mimočeský rozměr. (24.10.2004)