Sametoví vrazi

Jedno je zřejmé již na první pohled - Sametoví vrazi skutečně vypadají zcela originálně a v kontextu tuzemské kinematografie po vizuální stránce naprosto ojediněle. Se šedesátiletým klasikem Svobodou do projektu totiž šla i sugestivní barevná kamera Martina Šáchy. Spletitý děj vyžaduje stoprocentní pozornost. Logika naštěstí tvůrce neminula, když si navíc vzpomeneme na otřesné (rovněž kriminální) Bolero, tak si jen zhluboka oddychneme. Po herecké stránce film jen těší, pokud tedy mluvíme o ústředních partech (tam se znamenitě ukázalo, že to jde i bez "provařených" tváří) - Alice Bendová hrát jednoduše neumí, herecké kreace vyšetřovatelů svojí triviálností bijí do očí. Dialogy nejsou špatné, křečovitost některých však až zamrazí. Důležité aspekty se ovšem topí pod tíhou nepodstatných detailů, které se tak vyšplhaly až na stopáž přes 160 minut. Příjemná renesance české kriminálky - změna už byla třeba!! Do vyšších sfér má ale přece jenom daleko!! (09.11.2006)

V lečcems profesionálně udělaná detektivka a la 70. léta. Problém je v ideologickém vyznění filmu. Stylizace neodpovídá raným 90. letům, ale současnosti, takže to vypadá, že dnešní kapitalismus je nejprohnilejším zřizením, jaké tato republika pamatuje. S ohledem na minulost režiséra (bývalý polistopadový předseda KSČM) dotyčnou stylizaci nelze brát na lehkou váhu. A omluvou nemůžou být výroky o tom, že na lepší postižení dobových reálií nebyl dostatečně vysoký rozpočet... (25.04.2006)

Film z roku 2005 pôsobí po vyše dekáde už akosi rozpačito. Je to škoda, keďže niektoré najlepšie drsné krimi zo starej francúzskej školy 70. rokov, na ktoré sa chcú Vrahovia tak trochu podobať, zostarli o niečo menej. Film s tak prvoplánovou drsnosťou a coolovosťou totiž sám sebe uberá nadčasový potenciál. Osobne neviem ako fungoval v roku 2005, keďže som ho vtedy nevidel, ale asi to nebolo nikdy kino pre každého. Veci nepomáhajú ani divné postsynchrony (aspoň som ten dojem z otvárania úst získal). Každopádne je Ssvobodove dielo aspoň odvážne, ale snaha o epiku stroskotáva na viacerých frontoch. Osobne mi napríklad chýbalo detailnejšie spracovanie policajného vyšetrovania a tak aj poriadneho protivníka hlavnej postavy. Bohvie, čo všetko by napravil dlhší DC. (16.10.2017)

Žánr českého filmu jaksi zakrněl u (polo)lidových komedií a malých příběhů obyčejných lidí (případně šílenců :). Natočit ve zdejších podmínkách, kdy prakticky neexistuje finanční podpora ze strany státu, akční krimi, bylo velmi odvážným kouskem. Jako skákat bungee se starými popruhy a tedy nemít jistotu, jestli neskončíte třeba na dně Orlické přehrady. Režiséra a scénáristu Jiřího Svobodu popruhy nezklamaly – odvážně skočil tam, kde se z českých režisérů odváží skákat málokdo a svou rekonstrukci několikanásobné vraždy z počátku 90. let pojal skutečně se vší pompou. Na druhou stranu, skok je to sice pěkný, ale příliš hluboký. V případu tzv. Orlických vražd figurovalo poměrně hodně jmen. Vrazi, jejich rodiny, oběti, jejich rodiny, vyšetřovatelé – tihle všichni ve filmu jsou a navíc ještě mnoho osob, jejichž úlohu jsem tak úplně nepochopil. Postav je jednoduše mnoho – je jich mnoho na dvouhodinový celovečerák a je jich mnoho také na dvoudílný televizní projekt. Už dlouho jsem neměl v jednotlivých charakterech a jejich cílech takový guláš. Má snaha o uspořádání si souvislostí byla navíc narušována představováním stále nových a nových postav. Nadto jsem se nemohl zbavit dojmu, že Svoboda z natočeného materiálu vybral jenom scény, kde se něco děje a jaksi pozapomněl přidat scény, kde se něco vysvětluje. Pokud takové scény nikdy neexistovaly, problém bude ve scénáři. Další vadou na kráse jsou mizerné postsynchrony srovnatelné s nějakým nedůležitým německým krimiseriálem vysílaným kolem druhé v noci. Ať se tedy herci snaží sebevíc, to, co jim leze z úst si nikdy nerozumí s jejich mimickým svalstvem. Michal Dlouhý je umírněný drsňák, Jan Dolanský je excentrický psychopat (někdy až na hranici parodie), Alice Veselá je potěchou pro oko. S ženskými hrdinkami je to zde vůbec zvláštní, vztahy hlavních hrdinů k nim se dějí výhradně na fyzické bázi, množstvím (nikoliv rozsahem) souloží připomínají „Sameťáci“ erotický snímek. Zajímavý je rovněž slovník zapadající do drsného ladění filmu, jako expresivní věty typu „A kluka sis ušukala s kým?“. Trošku přehnaná je naopak míra vulgarismů (Dlouhého neustále opakování věty „Kurva, neser mě!“ je ke konci až iritující). Sametoví vrazi by se dali přirovnat k parabole – od těch nejlepších okamžiků se postupně propadají někde daleko pod průměr, aby ke konci zázračně nabrali nový dech a zmohli se k opětovnému vystoupání do výšin. Na české poměry je to nebývalé akční film, má pěknou kameru a místy i velmi schopnou režii, ale pořád je to ten malý český film, kde, když má být zdemolováno nějaké auto, pak jedině oprýskaná škodovka, kde je nedostatek děje vynahrazen dostatkem výstupů schopným herců, kde mnoho věcí nefunguje zdaleka tak bezchybně jak jsme zvyklí u filmů zahraničních. Snaha tu byla, možná až příliš velká, někdy i méně znamená více, zvlášť s podobně omezeným rozpočtem. 55% Zajímavé komentáře: zputnik, mm13, Hopper, JayKey (06.11.2006)

„Dokonáno jest.. Radujme se!“ Jako czechploitation z divokých devadesátek plné sociopatů, násilí, vulgarit a sexu si to rychle získalo moji provinilou pozornost. S nástupem anachronismů, dramaturgické bídy, uvědomělého dua kriminalistů Jaryn & Pepek a melodramatických projížděk na vozíku v dešti však o ni zase postupně přišlo. Tohle by se za komunistů nestalo, viďte, pane Svobodo.. (10.03.2021)