Jak básníci neztrácejí naději

Básníci sice po 20 letech ztratili kus svého kouzla i poetičnosti, ale přesto se na ně dá pořád koukat bez pocitu trapnosti, což se o některých jiných českých filmech nedá říct. Přesto je vidím maximálně na ty 3 hvězdičky - humor v nich obsažený je vesměs stále stejný, ale co bylo zábavné v 80. letech, dnes už tak zábavně nepůsobí (a naopak). Kříž odvádí takové "to svoje šafránkovství" spolehlivě, ale nijak nepřekvapí, Matásek se svou reklamní vsuvkou bohužel taky ne, Badinková je sice sympaťačka, jenže bez charisma... Zajímavé vsuvky jsou tak spíše z oblasti politicko-ekonomické, kde se naznačuje, jak to (nejen) ve zdravotnictví asi funguje, a to dodnes. Ale to už bych zabočil někam jinam... (29.09.2012)

Básnické obeznámení s novým režimem jsme nakousli už minulým dílem, tak co zde? Musíme si uvědomit, že tenhle, po všech stránkách jen standartně natočený, film mohl dopadnout mnohem hůře. Nechat postavy zestárnout a změnit aranžmá je pokaždé tak trochu nebezpečným hazardem. Víceméně se to potvrdilo i v tomto případě - kamera je prostě "divná", postavy některých pardálů jsou na kuchyňský nůž do zátylku (Leoš Mareš či otravný čínský hybrid, jenž měl nahradit Mirečka) a to se jen letmo zmiňuji o rozjásané propagaci některých výrobků, jež (nevím jak Vám) mi chuť návštěvy jejich obchodů dosti zablokovali. Z tohoto pohledu vypadá jako čtyři velké číslo. Vycházím však z dobrých původních postav, nicotné konkurenci v oné době a atmosféře, kterou Klein i přes nové aranžmá do básníků přesto propašoval. (25.08.2005)

Na začátku, při scéně ze sanitky, jsem se trochu lekl, jestli se tvůrci nenechali inspirovat úspěchem Kameňáku. Obavy se naštěstí brzy rozpýlily. Prvním dílům se film sice nevyrovná, ale rozhodně je to důstojnější konec série, než byl ten minulý. Jen bych z filmu vystříhal pár přebytečných vedlejších linií a figurek. (05.02.2004)

První dva díly básníků si osobně řadím k deseti nejlepším českým komediím vůbec, u třetího jsem se už mírně nudil, čtvrtý byl opravdu hodně špatný a aktuální pětka je jedním slovem strašná. Technicky diletantská a sterilní a scenáristicky až sebeparodicky křečovitá slátanina (obzvlášť scény svádění básničkami působí jako jízlivé karikatury natočené nějakým zavilým odpůrcem série), po které vám zůstane v ústech hořká pachuť značně depresivního příběhu inscenovaného v ještě depresivnějších temných obrazech, ze kterého vyprchala veškerá někdejší lehkost, kouzlo a vtip. Zbyl jen toporný, odpudivý Kříž, trapný Matásek s náušnicí v uchu a zástup násilně sehnaných kdysi zábavných figurek, které tu povinně posedí, ale už jaksi nemají co (vtipného) říct. Je to opravdu hodně úděsný konec jedné legendy, přičemž všemi zlomyslně kritizovaný (skutečně kuriózně frekventovaný) product placement, na tom má ten nejmenší podíl. (05.08.2005)

Už úvodní titulky ukázaly, o jak moc horší film Klein natočil. V retrospektivách nám připomenul, jak se Štěpán Šafránek pokoušel o romantické básničky v předešlých dílech (krom čtvrtého) pentalogie. A hnedle po nich se dozvídáme o smrti dobrosrdečné maminky a už jen kondolence směřované k hlavnímu představiteli jsou hloupé a nikterak vtipné. V prvních třech dílech jsme byli atakováni chytrým humorem, nadsázkou, nástrahami prvních, druhých.. lásek, vysokoškolských studií, života.. Ale pak roku devadesátého třetího laťka podstatně klesla a nyní chybí silný příběh, dialogy jsou nucené, neuhlazené, všechno jsme už jednou někde viděli a slyšeli. Jen poetické namlouvání má svoje kouzlo. Matásek a věčný poeta Kříž jsou příjemní, ale už to není přece jen ono, Brodská odvádí standard, Hrubešová je úžasná, Vaculík předvádí dokola stále stejně hloupou variaci, Badinková svůj překrásný úsměv, Kocurová prsa, Sklenaříková nic.. A další postavy jsou jen trapnými figurkami a ději příliš neprospívají. Právě děj je utahaný, nemá rytmus. Jediné, co zajisté potěší je hudba PANA Jaroslava Uhlíře. (08.01.2006)