Šašek a královna

Jak ze skvělého divadelního představení udělat příšerný film.... Věra Chytilová je prostě magor a příšerná režisérka. Film je to trapný, nevtipný, nedává v něm nic smysl,. Herci působí jako idioti, celé mi to připadá pitomé, a lehce přiúchylnělé. Jednu hvězdičku za hvězdičku Bolka, ale jinak je to úplný odpad. (29.01.2014)

Vadila mi ta tématická rozháranost. Chytilová tady rozebírá více věcí (mocnost, podřízenost, zvláštně propojený vztah napříč staletími...), ale v případě tohohle filmu bych řekl, že méně je někdy více. Pak bych to ještě o nějakých 15 minut zkrátil, ale jinak se mi to moc líbilo a nebýt těchto mínusů, asi bych ten plný počet dal. Vizuálně je ten film totiž jednoznačně za 5* a už dlouho mě takhle nějaký československý film po téhle stránce neuchvátil. Hodně se mi zde líbila především kamera, ale i celková výprava, výběr kostýmů, střih... Skvělé zde jsou i herecké výkony a i vyvíjení děje, dokonce bych i řekl, že to měla Chytilová dobře promyšlené. Ono vůbec, celkově se mi to líbilo, jen škoda těch mnou výše napsaných mínusů, bez nich bych možná byl i nadšen. Stále si ale stojím za tím, že nejlepším filmem Chytilové je - zatím bezkonkurenčně - Vlčí bouda. 4* (09.05.2020)

Před těmi víc než dvaceti lety jsem ani nezaregistroval tu (záměrně nevytěsněnou) teatrálnost, která, ač potenciálně rušivá, přirozeně podtrhuje celkové vyznění popisovaného vztahu muže a osudové ženy. Zapomněl jsem též na lehkou křečovitost projevu některých neherců i některých herců. Ale zato mi utkvěla v paměti ta atmosféra potrhlé naděje, poněkud děsivého humoru a funkční tvůrčí symbiózy dua Polívka-Poullain. Vlastně mi to, nevím proč, uvízlo kdesi v hlubokých kobkách paměti jako prastará píseň smrti. Což mi teď po letech kupodivu nepřijde nijak zvláštní.            Mohl bych se zmínit o zejména v úvodu do očí bijícím protitotalitním podtextu šaškových monologů, ale sám Polívka se vyjadřuje v tom smyslu, že v té době svobodomyslně tvořit samo sebou, i bez konkrétního záměru, skoro vždy znamenalo působit dojmem satiry. Takže to vynechám. Ostatně osudový vztah šaška a královny obsahuje kromě mnoha jiných věcí i temnou podobu lásky (snad spíš potřeby lásky?), což je jev, jenž v rámci úvah o (politické) totalitě hodlám vynechat. Leda že bych mluvil o stockholmském syndromu a nebo naivitě, a to se k tomuto Chytilové filmu rovněž nijak zvlášť nehodí. Co se ale hodí dobře, je doporučit komentář uživatele Adam Bernau, jenž je v komentování Chytilové mým nedostižným šampionem. Čímžto tak činím. (01.11.2011)

Divadelní představení jsem neviděl, ale filmová verze mě opravdu dostala. Jde o chytrou hříčku na téma moci a lidské zvůle těch výše postavených. Jde samozřejmě o záležitost, která vzhledem k tomu, že jde o alegorii, nesedne každému, ale herecké obsazení, kdy je znát, že manželská dvojice v hlavních rolích si v té době po herecké i lidské stránce báječně rozuměla, je výborné a jízlivě ironický humor intelektuálního ladění v mých očích filmu přidávají. Celkový dojem: 80 %. (16.04.2009)

Miluji stejnojmennou divadelní hru. Film je velice slabým odvarem. V domnění, že kupuji záznam divadelní hry, nechaje se zmást obalem, na které je fotka ze hry, jsem si tento film koupil, Katasrofa, Chytilová fakt neumí naprosto nic. Kdybyste někdo měli divadelní hru na DVD, třeba stáhlou z TV, rád koupím kopii. Děkuji. (11.06.2008)