Andula vyhrála

Romantická komedie s trochu podivnou a snad až dětinskou zápletkou. Každý může udělat nějakou chybu, byť není myšlena v nějakém špatném úmyslu. Občas stačí pronésti omluvu, ale podle Olgy Scheinpflugové musí být zřejmě žena silná a muži si nezaslouží ani omluvu a ani vysvětlení. Naopak se žena musí postavit na vlastní nohy a rozjet podnikatelský záměr s nulovým kapitálem (což by samozřejmě bylo opravdu hodné obdivu) a následně musí sám muž, byť by byl v právu, přilézt s prosíkem. Ale i přes tuto podivnost je film zábavný, vtipný a hravý. A to především díky dvojici Hugo Haas a Václav Trégl. Haas je skvělý ve své roli továrníka Pavla Hakena, který je svou matinkou předhazován vynikajícím partiím. Předvádí úchvatné herectví, kterému pomáhá Trégl v roli věrného sluhy a věčného poplety Václava. Hlavní ženskou postavou je Andula Mráčková (Věra Ferbasová), neposedný živel, který se tak snadno nechá vyhecovat a není schopen otevřeně přiznat svojí chybu. Z dalších rolí: starostlivá matka Pavla Hakena (Růžena Šlemrová), hledající pro syna vhodnou ženu, taxikář a dobrácký otec Anduly (Saša Rašilov st.), Andulin trochu nesvéprávný bratr Tonda (dobrý Stanislav Neumann), afektovaná ředitelka ženského tenisového klubu (Anna Steimarová), nejvýraznější Pavlova vhodná nápadnice mnoha dovedností Sylvie Šímová (Vlasta Hrubá), a další nápadnice a naivní básnířka Gisela Kalousová (Eva Prchlíková). Nad zápletkou se můžeme lehce povznést a zůstane nám příjemná a svižná zábava. Nakonec je možné zvolat: Petr není Petr, Pavel není Pavel, Petr je Vlasta, Pavel je Jitka! A proto všechno to okolo. (11.12.2015)

Podzim 1938. Houstnoucí atmosféra se dala krájet, tím spíš, že se pomalu schylovalo k tragédii jménem Mnichov. Strach a nejistota přepadaly také Hugo Haase, vystavovaného den co den sílícím vulgárním atakům budoucích kolaborantů z řad (nejen) pražských Němců. Pár měsíců předtím, během letních prázdnin, bylo ale ještě všechno jinak – režisér Cikán jej angažoval do jedné z hlavních rolí filmové komedie podle populárního bestselleru Olgy Scheinpflugové a zdálo se, že dny plné slunce, radosti a nakažlivého humoru nikdy neskončí. Haas, vyzbrojen pověstným sarkasmem, nemá čím zklamat ani tentokrát, snad také proto, že zdrojem jeho mimořádné tvůrčí geniality zůstával povznesený výraz nad sebou samým. Na stejné frekvenci jsou ostatně naladěni i všichni ostatní – sympatická Ferbasová, která mezitím dospěla v jednu z nejlepších komediálních hereček vůbec, nepostradatelný Trégl, Šlemrová, jejíž jiskřivá ironie báječně souzní s Haasovými postranními glosami, mladistvě vyhlížející Neumann i nenápadný Saša Rašilov. Tehdy asi ještě nikoho nenapadlo, že další film s populárním Židem Haasem už v Československu nikdy nevznikne. Doba se rychle měnila, v mnoha případech šlo o hodiny či minuty a na hrdinská gesta jaksi nezbyl čas. Haasova potupná a tichá emigrace v únoru následujícího roku byla zoufalým činem zoufalého člověka a pro český film znamenala jednu z nejbolestivějších ztrát. (04.10.2008)

Nedoceněný film. Asi nejzábavnější a nejkvalitnější Haasův herecký výkon v jeho prvorepublikové filmové tvorbě. Haas je tady opravdovější, než v jakémkoli dřívějším filmu a jeho herectví tu na sebe strhává možná víc pozornosti, než vtipné hlášky a skvělé fóry, kterých je tu nepočítaně. Baví i tradičně zábavný Václav Trégl, který jde s Haasem vždy perfektně dohromady. Sestavu příjemně doplnili Saša Rašilov, Růžena Šlemrová a Stanislav Neumann. Diblíkovský typ Věry Ferbasové mi obecně není moc blízký, ale do tohoto příběhu se hodí a neumím si úplně představit herečku, která by tu k Haasovi sedla lépe. Bez Ferbasové by to byl hodně jiný film, který by dost možná tak dobře nefungoval. Pochopitelně bez Hugo Haase by ten film byl jen vzduch …strom …šiška. Co šiška… (06.01.2019)

Příběh jak vystřižený z Červené knihovny, ale film je docela zábavný. Navíc je dnes již historickým dokumentem o životě v oné době, mimo jiné třeba o tom, jaké účesy nosily tehdejší dívky. Bohužel z koupající se pětadvacetileté Ferbasové byly vidět jen kotníky a část lýtek. Věčná škoda, že půvaby této provorepublikové krasavice, tyto nesporné kulturní hodnoty, dnes nenávratně ztracené, nebyly filmovým uměním zdokumentovány ve větším rozsahu a zachovány pro budoucí generace. (22.09.2023)

Ano souhlasím, Hugo Haas zde jasně nastínil možnosti svého herectví. Ovšem on byl jediný, který byl na filmu zajímavý, přestože mnozí jistě zmíní i Věru Ferbasovou. Andula vyhrála mi v určitých aspektech přišla jako komedie typu současných amerických romantických. Oceňuji výborné dialogy, hlavně na začátku uštěpačné poznámky představitele hlavní role. Ale například i Václav Trégl byl výjimečný, což byl skoro pokaždé. Snímek rozhodně patří mezi lepší komedie, ale přiznávám, že romantická komedie - bez ohledu na rok natočení a dobu ve které se odehrává, není zrovna určená pro mě. (01.10.2020)