The Living Daylights
Dych života
Režie:
John GlenKamera:
Alec MillsHudba:
John BarryHrají:
Timothy Dalton, Maryam d'Abo, Jeroen Krabbé, Joe Don Baker, John Rhys-Davies, Art Malik, Andreas Wisniewski, Desmond Llewelyn, Geoffrey Keen, Walter Gotell (více)VOD (4)
Obsahy(1)
KGB má nový ďábelský plán: Série atentátů se podle něj stává osudnou pro agenty nepřátelských tajných služeb. Jméno Jamese Bonda v tomto seznamu smrti nechybí. Agent 007 však zařídí v Bratislavě útěk generála KGB Koskova, který ve skutečnosti pracuje pro britskou tajnou službu. Koskov obviní z úkladů svého protivníka Puškina, ale vzápětí je unesen sovětskými agenty. Bond se nyní musí Puškina zbavit a Koskova zachránit. Timothy Dalton je James Bond osmdesátých let. Nové příběhy Agenta 007 díky němu získaly tempo akčních filmů. Bratislavu musel za totality natočit John Glen především ve Vídni. (Warner Home Video CZ)
(více)Videa (3)
Recenze (427)
No, vidím že bondováckých maniaků se tu sešlo dost :))) Bohužel každý z nás za svého nejoblíbenějšího představitele agenta Jejího veličenstva považuje někoho jiného. A u mě osobně je Daltonův výstup, i přes jistý přínos, slabým pokračováním série. Nicméně je srovnatelný s posledními Mooreovými kousky a akční scény, obzvlášť hojně vzpomínaná honička se slovenskými strážci zákona, jsou celkem vysoko nad průměrem. Ale to charisma Conneryho nebo Brosnana tam prostě chybí... ()
Když už ničím, československé rodáky to pobaví a zaujme tím, že se část filmu odehrává na Slovensku a rozesměje tím, že zjistíme, že se z Tater dá na futrálu na cello přejet z kopečka do Rakouska - to je nejzábavnější scéna z celého filmu. Kromě toho, Gustav Husák je zřejmě jediný česko-slovenský politický prominent, který se kdy v bondovce objevil, sice jenom na obrázku, ale i to se počítá. Navzdory tomu, že Timothy Dalton vůbec není špatný Bond, patří Dech života mezi ty slabší kousky. ()
Bond č. 15 - Další přeobsazení agenta 007. Měl jím být již Pierce Brosnan, ale producenti na poslední chvíli obnovili jeho smlouvu na účast v televizním seriálu Remington Steel. Nemastný Timothy Dalton mě zrovna nezaujal, to samé platí o československé cellistce (hrané Maryam d´Abo). Inspirací byl tentokrát skutečný příběh důstojníka KGB. Důležitý zběh je díky Bondovi v Anglii, ale ruští agenti se nevzdávají. Ač se hovoří o slovenských lokacích, natáčení proběhlo v Rakousku, takže Bratislava se točila ve Vídni, hlídek Veřejné bezpečnosti se ale dočkáme. Až na výjimky je akce nenápaditá, celkově je to takové všední a šedivé. Nezáživná bondovka. ()
Série dvaceti filmů s jedním hrdinou je jedinečná krom jiného tím, že tento hrdina má hned několik podob. A jaká je v pořadí čtvrtá tvář 007? Výtečná! Snaha produkčního týmu byla zcela jasná: přijít s něčím úplně odlišným od moorovek, se zcela "novým" Bondem. A volba Daltona byla šťastná. Narozdíl od šaramantního páprdy Moora přichází čtvrtý Bond s image nebezpečného zabijáka a typického akčního hrdiny. Přičemž ale nepostrádá tradičně suchý a protřepaný (nemíchaný) smysl pro humor a umění vypustit sarkastickou hlášku v pravý čas, podobně jako smrtící kulku. Hlavní hrdina tak skvěle kloubí vražedný chlad modrých očí a až dětsky odzbrojující úsměv. Příběh se (opět) snaží vrátit k modelu Srdečných pozdravů z Ruska (rozuměj: k tradiční špiónce bez zbytečných fantasmagoriích), ale má velkou slabinu v podobě Bondovy opozice... Zkrátka trio břichatý americký pašerák, sovětský renegát a árijský hrdlořez (i zde si povšimněme odkazu na druhou conneryovku) nedělá žádné velké terno. Slabá je i "Slovenka" Kara (Maryam d´Abo), jejíž ustavičné "óóó Džejmsi!!!" mi zvedalo žluč. Na Dechu života je tak nejsympatičtější právě nová podoba Bonda (kupodivu nepříliš svůdnického, ale o to koncentrovanějšího na svou práci), velmi povedené akční sekvence s několi "udělátky" pana Q, správně pomatené reálie a John Glen, který měl skvělou fazónu a dokázal i z průměrné zápletky vykřesat solidní spektákl, který agentovi 007 ostudu neudělá... BTW: Dech života je poslední Bondovka s originálním Flemmingovým příběhem... poslední? ()
Slaboduché bondovky slúžili vždy len ideologickej propagande formou jednoduchej bum-ratatata-bach zábavy. Obalené vizuálnym hávom atraktívnych slečien (ako z obálok módnych magazínov). Dôležitý je úvodný song. Prevažne z odrody odpudivého pop-rocku. Následne pesnička silene znie od rádií, cez rôzne súťaže až po reklamu. Keď pieseň odznie nasadí sa nový trójsky kôň v podobe celosvetového hľadania odpovede na otázku: Kto bude hrať Bonda tentokrát? Akoby na tom z nejakej príčiny záležalo. Akoby záležalo, kto bude hrať v hlúposti. No svet propagandy je už taký. Vytvorí s pomocou zručne predpripravenej informačnej bubliny tému, ktorá je v skutočnosti dutá. Prázdna ako všetky bondovky, koľko ich len bolo a bude. Humor v nich obsiahnutý nikdy nepresahoval štandardy tv zábavy v hlavnom vysielacom čase, pripravenej pre masy. Nič prínosné. Opakované pozeranie nehrozí. Pretože utrpenie je to už prvý raz. Myseľ však nie je odolná reklamným vábeniam. Sľubujú nové prístupy, nové poňatie hrdinu. A tak v priebehu rokov oči videli viacero bondoviek s prísľubmi, vrátane novších. Ani tie nepresvedčili. V tomto prípade išlo len o to, pozrieť film, kde je stvárnená Bratislava. A výsledok? Typický pre dobu vzniku, príznačný pre celú bondovskú sériu. Voľne odcitujem užívateľa BigBang: "Keď islamisti - dnešní Talibanci - boli ešte kladní hrdinovia.". ()
Galerie (187)
Zajímavosti (49)
- Při honičce na horách střílejí českoslovenští vojáci po Bondovi ze zbraní AK47. Tuto zbraň však československá armáda ve výzbroji neměla, jelikož měla vlastní SA58. (JohnSmith)
- Úvodní píseň s názvem "The Living Daylights" zpívá skupina A-ha. (Benjamin-L)
- Na filmu se lehounce podílel i legendární publicista a pozdější zpravodaj Československého/Českého rozhlasu Karel Kyncl, toho času žijící v emigraci ve Velké Británii. V dubnu 1987 - tedy dva a půl roku před pádem komunismu v Československu - napsal (zkráceno): "Značná část děje této jubilejní bondiády se odehrává v Československu. Pokud vím, velký superagent zavítá do naší vlasti služebně poprvé, a vězte, že po jeho návštěvě už nikdy nebude taková jako před ní. Jenom namátkou vám sdělím, že se agentovi 007 podaří ke svým cílům využít dokonce Plynovodu Družby: v tlakové stanici na jedné z jeho větví naloží do zvláštní kapsule příslušníka KGB prchajícího na Západ - a dostane ho potrubím do Rakouska celkem v pohodlí, a hlavně bez pasu i devizového příslibu. Pozoruhodná je i jiná scéna: James Bond s překrásnou slovenskou violoncellistkou s typicky slovenským jménem Kara Milovy prchá ve svém speciálně vybaveném autě před československou policií a jednomu se žlutobílých vozidel s označením VB se podaří dojet v šílené rychlosti na jeho úroveň. Příslušník VB vedle řidiče vyzývá uprchlíky, aby se vzdali - leč náhle vidíme v detailu, jak z boku Bondova auta vytryskne laserový paprsek a začne pomalu řezat karoserii policejního vozidla, pěkně od předního až k zadnímu blatníku. 'Volačo tu horí!' pronese znepokojeně řidič auta VB a pro jistotu přibrzdí. Což ovšem neměl dělat, neboť k budoucímu všeobecnému gaudiu zmírní rychlost jenom podvozek, kdežto karosérie s oběma příslušníky, puzena setrvačnou silou, se z něho sesune kupředu. (...) Film bude mít světovou premiéru až v létě, jeho scénář jsem nečetl, a tak vám možná připadne divné, odkud jsem vzal ty předcházející detailní informace. Odpovídám: z vlastního jedinečného zážitku. Jakýmsi nedopatřením jsem se ocitl ve skupině krajanů žijících v Londýně, kteří byli pozváni do filmových atelierů v Pinewoodu k dabování scén filmu, které se odehrávají v Československu. Splnil se mi přitom můj dávný sen komentovat v Československé televizi fotbalový zápas mezi našimi zlatými hochy a jedenáctkou Sovětského svazu - vyhráli jsme mimochodem 4:1 -, a tak jsem spolu s ostatními diskutoval v bratislavské tramvaji i na ulici a vydával různé rozkazy ústy československých policajtů a vojáků, zapojených do honiček za Jamesem Bondem. Věčná škoda, že většina poznámek, které jsme přitom v dabovacím studiu v Pinewoodu natočili, utone při konečné zvukové montáži nevyhnutelně v pouličním ruchu, ve střelbě, výbuších a jiných pazvucích. Tak například ve scéně zatýkání na bratislavské ulici se z hloučku přihlížejících náhodných chodců ozve tato poznámka: 'Nebydlí náhodou tady někde blízko profesor Kusý nebo Milan Šimečka?' A ve scéně, kdy hrdinný James Bond s krásnou slovenskou violoncellistkou sjíždějí na prázdném pouzdru od violoncella po srázné zasněžené stráni vstříc hraniční závoře a zírajícím rakouským financům, pronásledováni československými vojáky na lyžích a v obrněném vozidle, zařve jeden z vojáků zoufale: 'Oni se nám ztratí!' A druhý mu odpoví: 'Keď sa oni stratia, Slováci ožijú!' A tady jsme u podstatné vady na kráse, kterou budou jazykově kvalifikovaní budoucí diváci filmu trpce vyčítat. Teprve na místě, v dabovacím studiu, jsme zjistili, že se československé scény odehrávají výhradně na Slovensku - a že tvůrci z naprosté neznalosti poměrů pozvali k dabování pouze Čechy. Tím pádem se na bratislavských ulicích této bondiády bude ozývat mnohem víc češtiny, než je v kraji zvykem - a stejně tak v ozbrojených silách tamtéž sloužících. Nicméně - jak citováno výše - jsme se snažili také mluvit slovensky, seč naše chabé síly stačily. Pocit, který jsme po skončeném dabování měli, však nejlépe vyjádřil jeden člen naší skupiny. 'Jestli je na světě nějaká spravedlnost,' pravil, 'tak příští film s Jamesem Bondem se bude odehrávat v Praze a dabovat ho budou jenom Slováci.'" Tolik dobový text Karla Kyncla... ti, kdož si pamatují jeho typický hlas z rozhlasových vysílání, nechť zpozorní například v pětačtyřicáté minutě, při přelaďování vysílačky... (NIRO)
Reklama