Austin Powers: Špion, který mě vojel

Nejslabší ze série Austina Powerse. Vytratila se hravost z prvního dílu a ještě se to ani zdaleka nepřibližuje úchylnosti, která je však zábavná, dílu třetího. Heather Graham dokazuje, že umí být velmi přitažlivá kočka a na té Elizabeth Hurley, vždycky bylo něco nadlidského:). Celkově se párkrát divák zasměje, ale schází tomu příliš oproti minulému dílu... Takže slabší 3* a kdo nelení ten na další díl se podívat běží, ten už stojí za to... opět. (06.03.2008)

Tam v těch končinách, kde zanechali tvůrci Špionátora vyrostlo podivně hybridní stvoření jménem Austin Powers: Špion, který mě vojel. To co sem kvitoval u jedničky se tady bohužel obrátilo proti mě. Tudíž retra přeplácáno, pitvání gagů ještě hlubší a s ještě horšími následky než ta patologie prvního dílu. Lepší jest ovšem vizuální stránka filmu, kde se občas velmi povedené sekvence strídají s naprostými kiksy. Za uznalé pokývání stojí hudební doprovod a účast slavné to osobnosti Elvise Costela. Taktéž kostýmy a flexibilita postav, od zatraceně nervního trpaslíka k tlustému prasákovi, jehož neuvěřitelně asexuální proporce probouzí v divákově žaludku podivné pnutí, to vše znamená převážně plusy. Mike značně přehrává a některé hlášky už jsou takzvaným opakováním starých vtipů. Jiné zas naopak skvěle jednotlivé textové sekvence propojují. Především v závěru filmu při pohledu na oblohu s "neidentifikovatelným" předmětem. Austin dvojka tak potvrzuje pravidlo o tom, že druhé díly jsou více fekální, více vykastrální a ještě mnohem více ulítlé než jedničky. Ale na hodnocení opět půlené na dva a půl stáru se ovšem nedá už nic zlomit. Dokonce ani ještě větší koncentrace hvězd v malých cameo roličkách a štěcích to už nevytrhne. (29.08.2004)

Nehorázně špatný film, ovšem v tom nejkladnějším slova smyslu. Ačkoli jsem viděl první díl, jen nemohoucně jsem koukal, co se to v televizní obrazovce děje a nemohl uvěřit, že něco takového je opravdu někdo schopný natočit. Austin Powers: Špion, který mě vojel je snímek plný těch nejvyčpělejších žertíků, které ovšem přehání ad absurdum. Přiznávám se bez mučení, že několikrát jsem se opravdu pořádně zasmál, a to se mi často nestává, i když následně jsem se za tento výbuch docela styděl. Fekální humor tentokrát odpouštím, tahle komedie dokáže přesvědčit o své nenormálnosti i bez lékařského posudku. Tento naprostý protiklad Jamese Bonda je rozhodně tím pravým šálkem kávy, pokud se chcete večer příjemně zabavit, aniž by vám po chvíli začala padat hlava únavou. [TOP 19/10 54%] (21.04.2007)

Nezvladatelná salva skečů, proti které není obrany. Chce to klid, dobrou náladu, originální znění a nemůže to dopadnout jinak než láskou - či nenávistí. Kdykoli se totiž objeví Dr. Evil, nemám daleko k slzám smíchu a dochází mi, že budu tuhle přepálenou šílenost občas hláškovat asi až do konce života. Tlustej parchant je sice šlápnutí vedle, které zabraňuje nejvyššímu hodnocení, ale výbušný Myers a žhavá Heather Graham zachraňují vše ostatní. (28.06.2006)

Stejně jako jednička je Špión, který mě vojel další zatraceně sexy (tentokrát zase díky úžasné Heather Graham), i když taky místy zatraceně stupidní komedií. Občas jsem si říkal, že tohle už je fakt hrozný vtip, ale naštěstí Myers přichází i s vyvedenými a nápaditými fóry. Ty nejlepší jsou často postavné na slovním humoru, u kterého se obávám, že v českém překladu buď vymizel nebo není zdaleka tak dobrý - např. scéna, kde jsou různé prostřihy na lidi, kteří zahlédnou raketu ve tvaru penisu, ale vždy těsně než řeknou to sprosté slovo, uvidíme záběr na jinou postavu, která to slovo řekne, jenom v jiném, nevulgárním kontextu (např. je tu voják "Johnson" či chlápek jménem "Dick"). Pohodová, i když trochu blbá komedie. (7/10) (27.05.2020)