Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vladimír Menšík v dramatickém příběhu náhle zbohatlého venkovana... Příběh vypráví o tragickém osudu Špáty (V. Menšík), který jako chudý podruh nečekaně zdědil patnáct tisíc zlatých. Je přesvědčen, že z kapitálu je zajištěn na celý život, že bude žít „jako kníže Rohan“. Podléhá své pyšné matce (L. Roubíková) a podceňuje dobrou a skromnou ženu (J. Gýrová). Koupí na venkově dva domy, v hospodě hostí podlézavé sousedy – snaží se žít jako bohatý člověk... Klasik české realistické prózy K. V. Rais, podle jehož novely „Špáta“ vznikla televizní adaptace J. Z. Nováka, realisticky postihl charakter chudého člověka nízkého postavení, jeho vztah k majetku a jeho touhu společensky povýšit. (Česká televize)

(více)

Recenze (97)

GIK 

všechny recenze uživatele

Jméno Rohan určitě nebylo vybráno náhodně. Rohan rovná se rohatý. A kníže Rohan je přímo kníže pekelný. Přesně tak se chová Špáta a jeho povedená matka je ještě horší. Již od samého začátku vládne filmu vyloženě nepříjemná atmosféra. Jako kdyby celý štáb: herci, režisér, produkční i osvětlovači věděli jak to dopadne. Tam není vteřinu uvolněná atmosféra. Svou vinu na tom má také obsazení Menšíka. Už značně pokročilého věku a sešlý zde hraje otce dvou malých dětí a další děcko je na cestě. Posedlost Menšíkem za každou cenu se nevyplatila. Natáčení ho evidentně nepotkalo v dobré formě. Splín nemocného, starého a unaveného člověka se pak přenesl na celý tvůrčí tým. Nejlépe vypadá na konci, když je zarostlý a ošuntělý a nemusí již křečovitě hrát boháče. Rais to ve své předloze taky pěkně přehnal. Neexistuje v českých zemích takhle tupý člověk, který by utrácel jak šílenej a furt žil v iluzi, že má stále patnáct tisíc, které zdědil někdy před rokem. Film vůbec není o karbanu, jak se nám snaží podsouvat Horáček s Müllerem ve své odrhovačce Srdce jako kníže Rohan. Špáta své peníze utratí po hospodách a částečně upíše lichváři jednoho nejmenovaného vyznání. Ani grejcar neprohraje ve hře Moje teta tvoje teta. Hodnocení 40 % max. ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československé televizní drama podle novely K. V. Raise o venkovanovi, který zdědil značný majetek a ještě rychleji o něho přišel. Antonín Špáta, pomocný nádeník v podání V. Menšíka, dostane 15 000 zlatých v podobě dědictví, velmi rychle se mu začne měnit osobnost a především myšlení, neboť se najednou cítí jako pán. Všem musí dokazovat, že se počítá do lepší společnosti a začne zcela neuváženě rozhazovat své lehce nabyté bohatství. K nákupu okázalých nemovitostí, luxusního nábytku a nepotřebných tretek ho podporuje jeho povedená, stejně neprávem zpanštělá matka L. Roubíková. Jediná manželka J. Gýrová si nepotrpí na okázalosti, nepropadne panskému pozlátku a zůstává stále skromná, což je manželovi a tchýni trnem v oku. Mají dojem, že se k jejich novému postavení nehodí, dělá jim ostudu svým obyčejným ošacením a svou pokorou a zlými slovy se ji snaží vyhnat. Je velmi zarážející, že pan Špáta mohl být natolik tupý, že neustále všem chvástavě opakoval, že má patnáct tisíc, dva domy, služebnictvo a byt vybavený jako u knížete, ačkoli každému hňupovi musí být jasné, že peníze se nedají utrácet do nekonečna. Přestože se někteří chytráci pokusili Špátova rozhazování využít pro sebe, všem soudným lidem byl hloupý zbohatlík pouze k smíchu. V druhé půli velmi působivého dramatu Z. Kubečka dochází k očekávaným tragickým důsledkům Špátova neuváženého jednání, smrt manželky mimo domov a vyhnání z jejího pohřbu, totální vyčerpání obdržené sumy a děsivé nahlédnutí do smutné reality, kde vyplavaly na povrch obrovské dluhy a exekuce na veškerý majetek. V dalších rolích můžeme sledovat chudé dělníky V. Galatíkovou, L. Peška, L. Havelkovou a V. Kotvu, jež se postarali o umírající Špátovu ženu v jejích posledních okamžicích, či vykutáleného J. Bláhu s jeho až podezřele přítulnou dcerou S. Stašovou. Závěr snímku je naprosto omračující, daleko horší než jsem předpokládal, už dlouho mě při pohledu na televizní obrazovku tak nemrazilo v zádech. Název filmu vyjadřuje přirovnání, které dočasně bohatý hlupec Špáta sám rád opakoval. Nepříliš známá inscenace s V. Menšíkem, v dramatických rolích naprosto geniálním, a neméně dobrou L. Roubíkovou u mě zanechala velmi výrazný až dech beroucí dojem, a proto je maximální hodnocení povinností. ()

Reklama

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Ano, je to nehorázně černobílé, předvídatelné a kdesi cosi... Ale lepší a sugestivnější zpracování té notoricky známé věty, že pýcha předchází pád, jsem neviděl. Jedna z nejlepších rolí Vladimíra Menšíka, řekl bych. Za pozornost ovšem rozhodně stojí i skvělá Jana Gýrová v roli jeho ženy, "nakopnutíhodná" Ludmila Roubíková coby Špátova matka a Josef Bláha, který toho ve své malé roli sice neřekne mnoho, ale to, co řekne, a způsob, jakým to řekne, je dost silná káva. Raisovu předlohu jsem kdysi, myslím, četl. Jenže tak jako tahle inscenace mi v hlavě rozhodně neutkvěla. Pět jasných. ()

Zagros 

všechny recenze uživatele

Jako kníže Rohan je československou televizní inscenací se vším všudy. Jen pár interiérů, minimální výprava a k tomu dobré obsazení. Příběh je jednoduchý a poměrně předvídatelný, pro někoho možná až příliš zkratkovitý. Celková délka, lehce přes sedmdesát minut, tomu odpovídá. Dokáže ovšem dobře gradovat a především správně vyznít. O to se zasluhují především dobří herci v čele s Vladimírem Menšíkem. Ten je sice především komik, ale jedny z jeho nejlepších hereckých výkonů jsou vážné role (Ikarův pád, Tažní ptáci) a své výborné herectví dokazuje i zde. V rámci televizních inscenací je Jako kníže Rohan špička a neztratí se i mezi běžnou (televizní) filmovou produkcí, čtyři hvězdy… ()

ClimbVibe 

všechny recenze uživatele

Tento tv film stojí za pozornost. Z celkem jednoduché situace (chudý buran přijde k penězům a následuje pád do pekel) se vyloupla strhující podívaná. Napadá mě, že kdyby se točila dnes (s mladší generací herců), tak by nemohla působit tak dobře jako za účasti naprosto bezchybného Menšíka, Bláhy,Stašové... Už jen kvůli těmto výkonům dávám plný počet. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (3)

  • Zmiňovaný kníže Rohan byla skutečná historická postava Ludvík Viktor kníže Rohan-Guémenée, narozen roku 1766. Rod Rohanů dodnes existuje. (Nick321)
  • Některé scény se natáčely v obci Hradešín, okres Kolín a v jedné z takových scén (pohřeb Barušky a jejího dítěte) hraje postavu faráře skutečný hradešínský farář jménem Vincenc Mrtvý. (ČSFD)

Reklama

Reklama