Jako kníže Rohan

Velmi drsné drama o tom, jak lehce nabytý, zdánlivě nevyčerpatelný mamon dokáže nuzáka pobláznit natolik, že zcela přestane vnímat realitu. Jeden z mála filmů, kde Menšík ztvárnil zápornou roli, ale zvládl ji bravurně, taktéž Roubíková jako jeho hamižná a snachou pohrdající matka. Líbily se mi i role dobráckých sousedů, které ztvárnili Pešek, Galatíková a Havelková. Silná je zejména scéna z pohřbu a působivá je též závěrečná scéna, kdy Špátu po mrtvici veze jeho matka na trakaři a do toho pokřikující děcka "Holoto Špáto, nemáš svý zlato." Dost negativistický film, proto jednou shlédnout mi bohatě stačilo. 60% (13.04.2019)

Tato inscenace začíná nenápadně, jen jako standartní zpracování klasikova díla (v tomto případě novely Karla Václava Raise). Vladimír Menšík jako Špáta však tak strhne svým výkonem, že navzdory televizní dekoracím a méně kvalitnímu technickému zpracování jsem se zcela ponořil do děje a plně soucítil se Špátovou manželkou. Menšíkův rádoby pán mi byl protivný i směšný, přesto jsem ho alespoň částečně chápal a na konci mi ho bylo i trochu líto. Námět filmu, že "peníze nedělají člověka šťastným", se může zdát jako klišé, ale film tak rozhodně nepůsobí. Díky Menšíkovi i dalším hercům a díky režii, která jen plně slouží příběhu a citlivě vede herce. (06.02.2007)

Ano, je to nehorázně černobílé, předvídatelné a kdesi cosi... Ale lepší a sugestivnější zpracování té notoricky známé věty, že pýcha předchází pád, jsem neviděl. Jedna z nejlepších rolí Vladimíra Menšíka, řekl bych. Za pozornost ovšem rozhodně stojí i skvělá Jana Gýrová v roli jeho ženy, "nakopnutíhodná" Ludmila Roubíková coby Špátova matka a Josef Bláha, který toho ve své malé roli sice neřekne mnoho, ale to, co řekne, a způsob, jakým to řekne, je dost silná káva. Raisovu předlohu jsem kdysi, myslím, četl. Jenže tak jako tahle inscenace mi v hlavě rozhodně neutkvěla. Pět jasných. (29.09.2011)

...víte, já si teď potrpím na elegantní věci... Výborný, velká škoda, že to bylo tak levně udělaný, zvláště studiové scény. Ale zas čert ví, jak by to dopadlo s velkým rozpočtem, takhle alespoň bylo dost prostoru pro výborné herecké výkony. Podtrhuji slovo výborné. Nemluvě o různých drobných detailech přiživujících autentičnost výkonů. Asi nemá cenu o tom psát něco víc, protože kdekdo už to tu v komentářích shrnul. Oproti filmu Jak se krade milión je tohle, při absenci komediální složky, daleko mrazivější. I když hloupost většiny postav, především té Menšíkovy, je svým způsobem humorná. Doporučuji pustit si to desetkrát za sebou, než si půjdete vyřídit další půjčku nebo hypotéku na nutnej nákup nějaký neužitečný kraviny. Ty Špátovy projevy jsou dokonalý. Pět hvězdiček nedávám proto, jelikož dle mého názoru a vkusu to mělo být temnější. A také lituji, že to bylo tak prvoplánovitě (rozuměj srozumitelně) podáno. Ty dvě výtky jdou ruku v ruce, je otázka, jestli to je chyba. Každopádně i tak do plného počtu chybí pouhá špetka. (20.02.2018)

Melodramatický barvotisk. 1) ...nadčasově natočená inscenace (Karlos80), nehorázně černobílé (D.Moore), herecké výkony, nad kterými se tají dech (Argenson), fenomenální zpracování (taky Argenson) - to jsem snad spadl z višně? 2) Polopatickému zpracování klasického až archetypálního (chtělo by se poznamenat) tématu zcela chybí nadhled. Jediný pozoruhodný (protože jediný nešablonovitý) herecký výkon odvedl 54letý Vladimír Menšík (podruh Špáta). Ostatní herci přehrávají buď, pravda, docela mile (64letá Ludmila Roubíková - matka) anebo směšně tragicky (většina ostatních). I hudba se úspěšně zapojila do snahy zprostředkovat umělecký dojem i poslednímu chovanci Jedličkova ústavu. (12.02.2014)