Výstraha

"Dáváme průmyslu mour, ze zbylých hmot umělá hnojiva, lékařům dezinfekční prostředky, farmaceutům hormony a vitamíny, náš mladý stalinec dává koželuhům třísloviny, takže už nemusíme kácet naše krásné lesy, my zkrátka v odpadu nenecháme ani sazi!" Pepa Mixa alias Trnka a poslanec Horský (těžko říct, kdo jej hrál, v titulcích tato postava není) se v závěru parádně rozohní. Škoda, že z takových těžkotonážních monologů, střídaných ovacemi nadšených posluchačů, není složen celý film. Jako vyprázdněná narace říznutá sveřepými hereckými výkony, by to v této podobě fungovalo lépe, než neustálé poplácávání po zádech až za hrob poctivých komunistů střídané záludnými plány reakce, které se děje po většinu stopáže snímku. Kazí to i úvodní směšné přestřelky s nácky, kde se muži a ženy se samopaly ani nesnaží krýt a pojímají souboj na život a na smrt jako dětskou hru, kde se nic nemůže stát, protože jejich přesvědčení kulky odrazí. Ale za ty pěkné barvy, hromadu slavných i neslavných herců a jména postav jako Drnec, Zbuch, Skop, Karas, Hrdla, Smith nebo Ing. chemie Burdová a Dohnalovo "právě se vracím z hradu" stejně přidám třetí hvězdu. Je množství sušších propagand a tupých komedií z 50. let, které si zaslouží nižší hodnocení a z pěti Cikánových filmů z této dekády, které jsem viděl, je Výstraha nejzábavnější a nejmastnější. "Jak je to s plýtváním uhlí?!" - "Díky za otázku. Z našeho odpadového uhlí je zužitkován každý gram!" (09.04.2020)

Vetchá historka z pera mistryně Marie Majerové a pod dohledem režiséra nenáročných komedií. To vše v nejvypjatější době úporného vlivu socialistického realismu, dost neobratně přeneseného do našich luhů a hájů. Asi jen těžko si lze představit příkladnější produkt naprostého morálního a kulturního úpadku té doby. Film, který je agitační a navádí k boji, je permanentně směšný a v některých momentech zcela bez znalosti konkrétních specifik. Americké rejdy vařené z jedné místnosti, prohnaná agentka či tatíčkovsky domlouvající Gottwald. To jsou chvíle, kdy se dnešní člověk může aspoň snad pousmát. Antisemitské poznámky pod čarou, ujišťování sovětského vojáka o brzkém odchodu a hrůzné lpění na jedné podstatě bez ohledu na osudy jednotlivce (film to nikterak nepopírá) jsou zase místa, kdy reálně zamrazí. Zde není na místě řešit formální zručnost, kde třeba říct, že režisér Cikán odvedl své. Daleko podstatnější je vnímat Výstrahu jako odstrašující dokument doby. Krejčík si může gratulovat, že se tomu vyhnul, tohle by mu mnozí jen tak nezapomněli... (01.04.2010)

Vskutku pekelná záležitost :-)! Já tyhle filmy miluju! Tady se tvůrci s tím vůbec nepárali a hned od první minuty nám ukážou, co jsou ti imperialisté zač. Divák je přenesen na americkou základnu těžkých bombardérů kdesi v Anglii kde velitel základny, který je jen loutkou průmyslníků dostává rozkaz vybombardovat rafinerii kdesi v Sudetech. Úder však není veden z důvodů strategických, ale z důvodu vyřazení konkurence aby Američané mohli draze prodávat po válce pohonné hmoty do ČSR :-)))!!! A hned jsme dokonce svědky samotného náletu nízko letící formace B17 bombardující závod. Nálet podnik na výrobu syntetického benzínu těžce poškodí. Než Němci stihnou zjednat nápravu, rachotí již za humny pásy sovětských tanků. Zprvu sice zaznělo, že to jsou Američané ... ale ne - jsou to Sověti! Huráááááááááá. Tajná komunistická buňka v závodě vyhrabe ukryté zbraně, pomůže sovětským tankům s osvobozením a pozatýká německé vedení závodu. Mezitím v Ženevě se magnátům z I.G. Farben vůbec nelíbí, že komunisté získali podnik a hodlají si jej sami opravit a tak do Čech vysílají několik svých lidí, kteří za mrzký peníz hodlají narušit úsilí pracujících... No peklo. když jsem viděl Jiřího Sováka, kterak hřímá, že závod Stalinky ubráníme... bylo mi zle. Tohle je to nejčistší z brutální filmové propagandy padesátých let. Jako komedie pro ty co znají dobré, jako studijní látku ,,lidové'' kinematografie z dob nejhustšího rudého temna - nutno vidět. Dávám baňku žíravého nátěru! * (15.12.2014)

Důvodem odsouzení tohoto filmu není fakt, že je to naprosto pitomoučká agitka. Protože takto pojatý snímek snad nemohl ovlivnit ani toho nejnatvrdlejšího Kubu. Tento film je odsouzeníhodný proto, že je to špatný film, a to po všech stránkách. Herectvím počínaje a střihem konče. Přesto, nebo právě proto, jsem se u Výstrahy velmi pobavil. (04.12.2010)

Děj filmu se zakládá z velké části na faktech, které se v letech 1945 až 1948 skutečně udály. Seznamuje diváky se situací, která byla krátce před květnovou revolucí v tak zvaném „hydráku", závodu na výrobu synthetického benzinu v severních Čechách, a ukazuje názorně, jaké obtíže museli v dalších letech naši pracující při obnovení závodu překonávat. Nastavuje také zrcadlo západním velkokapitalistům, kteří za pomoci naší reakce se snažili zastavit výrobu ve Stalinových závodech stůj co stůj. V tom tkví nesporný klad filmu. Slabým scénáristickým i režijním zpracováním námětu je však děj filmu příliš roztříštěný, na mnoha místech nepřesvědčivý a také představitelé pracujících Stalinových závodů vycházejí poměrně ploše. Filmový přehled 22/1954 (14.01.2009)