Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Český barevný film, natočený podle námětu národní umělkyně Marie Majerové.  V posledních dnech války bombardují americká letadla závod na výrobu synthetického benzinu v Sudetech. Naši pracující stojí potom před obrovským úkolem vybudovat na místo trosek nový závod a zahájit výrobu. Jejich úsilí skutečně přináší ovoce. Po nesmírných obětech se Stalinovy závody rozjíždějí naplno, což ovšem neradi vidí konkurenti v zahraničí a snaží se pomocí reakce v našich zemích likvidovat výrobu umělého benzinu. K dosažení svého cíle používají sabotáží, parlamentních komisí i demagogického přesvědčování veřejnosti. Únor znamená však konec jejích nekalých rejdů. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (67)

ledzepfan 

všechny recenze uživatele

Né tak krutě zábavné a dobře natočené jako "Botostroj". Né tak nekonečně pitomoučké a naivní jako "Zítra se bude tančit všude". Tohle už je propaganda trochu ostřejší a agresivnější-né tak absurdní, tozn. né tak neškodná.. Po technické a herecké stránce je to taky docela bída. Ale ty hlášky-v takovém množství-no hardcore-to se jen tak nevidí-jedna hláška kruopřísnější než druhá, co věta to vtip epických rozměrů. Ve výsledku je to teda královská zábava, občas ale ta neškodná maska absurdity spadne a úsměv na tvářích diváka až mrazí. hahahahabrrrrr ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

,,Pilně pracujte ! Čím více budeme mít benzínu a jiných chemikálií, tím silnější bude republika ! A čím silnější bude republika, tím lépe udržíme MÍR !'' Slova Klementa Gottwalda z tohoto silně agitačního barevného filmu, která značí, očempak to bude tentokrát. Američané rozbombardují české rafinérie v Sudetech, aby se zbavili konkurence a mohli vyvážet benzín svůj a vydělávat na tom. Rudí dělníci tomu nechtějí připustit, a tak vybudují s trosek -Stalinovy závody- a začnou vyrábět benzín svůj. Imperialisté kují pikle, záškodničtí agenti se snaží vše hatit seč můžou, ale je jim to stejně houby platné. Vítězný únor se blíží. Že to všechno končí památnou Gottwaldovou větou o návratu z hradu snad ani nepřekvapí. Že byli české rafinérie skutečně Američany bombardovány je historický fakt, ale takové překroucení dějin jaké je vidět v tomto filmu si zaslouží přesdržkovou. Po technické stránce je však natočen zručně a osobně považuji umění filmařů za trestuhodné plítvání. Zajímavé je, že jsem měl možnost vidět kopii se stopáží 83 minut a dost často to bylo na snímku znát. Při střihu začínala hudba, atd. Nůžky měl ještě tehdejší režim, anebo už ten dnešní? Z historického hlediska je to škoda, protože to ukazuje, co se v padesátých letech točili za slátaniny a jak se oblbovali občané v zájmu Sovětského svazu. ()

Reklama

noriaki 

všechny recenze uživatele

Snesitelnější film než nedávno viděný Botostroj, přesto bída. Po úvodní akční pasáži jsem věřil, že dostanu slušné řemeslo okořeněné ideologií. Jenže postupně děj zpomalil, a jediné co zbylo, byla ona ideologie. Zápletka nabízela slibný základ pro paranoidní thriller, a díky barvě se atmosféra budovala skoro sama, jenže Miroslav Cikán se zmohl jen na prostou báchorku s přehrocenými charaktery a křečovitou agitkou. ()

ripo

všechny recenze uživatele

Děj filmu se zakládá z velké části na faktech, které se v letech 1945 až 1948 skutečně udály. Seznamuje diváky se situací, která byla krátce před květnovou revolucí v tak zvaném „hydráku", závodu na výrobu synthetického benzinu v severních Čechách, a ukazuje názorně, jaké obtíže museli v dalších letech naši pracující při obnovení závodu překonávat. Nastavuje také zrcadlo západním velkokapitalistům, kteří za pomoci naší reakce se snažili zastavit výrobu ve Stalinových závodech stůj co stůj. V tom tkví nesporný klad filmu. Slabým scénáristickým i režijním zpracováním námětu je však děj filmu příliš roztříštěný, na mnoha místech nepřesvědčivý a také představitelé pracujících Stalinových závodů vycházejí poměrně ploše. Filmový přehled 22/1954 ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Vskutku pekelná záležitost :-)! Já tyhle filmy miluju! Tady se tvůrci s tím vůbec nepárali a hned od první minuty nám ukážou, co jsou ti imperialisté zač. Divák je přenesen na americkou základnu těžkých bombardérů kdesi v Anglii kde velitel základny, který je jen loutkou průmyslníků dostává rozkaz vybombardovat rafinerii kdesi v Sudetech. Úder však není veden z důvodů strategických, ale z důvodu vyřazení konkurence aby Američané mohli draze prodávat po válce pohonné hmoty do ČSR :-)))!!! A hned jsme dokonce svědky samotného náletu nízko letící formace B17 bombardující závod. Nálet podnik na výrobu syntetického benzínu těžce poškodí. Než Němci stihnou zjednat nápravu, rachotí již za humny pásy sovětských tanků. Zprvu sice zaznělo, že to jsou Američané ... ale ne - jsou to Sověti! Huráááááááááá. Tajná komunistická buňka v závodě vyhrabe ukryté zbraně, pomůže sovětským tankům s osvobozením a pozatýká německé vedení závodu. Mezitím v Ženevě se magnátům z I.G. Farben vůbec nelíbí, že komunisté získali podnik a hodlají si jej sami opravit a tak do Čech vysílají několik svých lidí, kteří za mrzký peníz hodlají narušit úsilí pracujících... No peklo. když jsem viděl Jiřího Sováka, kterak hřímá, že závod Stalinky ubráníme... bylo mi zle. Tohle je to nejčistší z brutální filmové propagandy padesátých let. Jako komedie pro ty co znají dobré, jako studijní látku ,,lidové'' kinematografie z dob nejhustšího rudého temna - nutno vidět. Dávám baňku žíravého nátěru! * ()

Zajímavosti (6)

  • Jiří Krejčík o filmu řekl, že za ním přišel režisér Otakar Vávra, který měl tenkrát velké slovo a velkou funkci na Barrandově, a přinesl mu scénář Marie Majerové s tím, že jej Krejčík bude točit. Když si jej Krejčík přečetl, řekl mu: „Tohle není scénář ale rozklad mozkové tkáně.“
    Krejčík v zoufalství, že pod „tímhle“ bude podepsán, zašel za autorkou a řekl jí, že toto je velkofilm a on že velkofilmy neumí, že na to je nejlepší Vávra. Nakonec „černý Petr“ připadl režiséru Miroslavu Cikánovi, který neměl odvahu odmítnout. (sator)
  • Spisovatelka Marie Majerová je autorkou původního filmového námětu a scénáře. Beletrizovaná verze Výstrahy nikdy nevyšla. (NinadeL)
  • Prvé scény boli natočené v Divadle na Vinohradoch, vtedy Ústredné divadlo československej armády. (Raccoon.city)

Související novinky

Reklama

Reklama