Frances

Dílo, které vyráží dech. Poznání, že i nejkomerčnější herci hollywooodské továrny na sny jsou až na na nečetné výjimky mistry svého oboru je pro převládající komerční ráz tvorby směřující do kasaštyků pro laika krajně nesnadné. Mrazení vzbuzující výkon Langeové plyne nesporně z úrovně, kterou se reprezentuje další velká osobnost filmu, kterou je zcela neznámý režisér Graeme Clifford. Obvyklá unylá limonáda kalifornského původu, která je obvykle při takových příležitostech servírována, se prostě nekoná. Rozporuplný osud jistě nesnadné velké herecké osobnosti, na níž byl spáchán nesporný zločin, likvidující velkou tvůrčí osobnost, osudově poznamenanou svou deprivantskou matkou a vůlí být sama sebou, otřese divákem i dnes. Regulace za každou cenu, účelová záměna skutečné asociálnosti za tvůrčí krizi (rutinu a průměrnost nelze soudit ani odstranit, je možné ji jen eliminovat) by měly být varovné i pro náš dnešek. Mechanismy se změnily a zplošťování nejenže nepomíjí, ale naopak sílí. Třicet let starý film si stále uchovává své ponuře burcující poselství. (29.04.2013)

Nebohá Frances! Není dovoleno být hollywoodským "člověkem," je žádoucí státi se okouzlující figurínou, která dozdobí ten marnotratný, úzkoprsý sen. Zde leží neposlušná Drákulova nevěsta. Předávkovaná samotnou hrou reality. Rozlili absint, který prosakuje do mé krve. Hodili do jámy bez dna, bez záchranných lan. Pořezali mé tělo, pořezali mou duši. Odřízli mysl, abych se chovala tak, jak se sluší. Třísky v nitru jsou zasekané příliš hluboko. Jizvy z poraněné lásky se již nezahojí. Skutečný a jediný přítel Harry je oním vycházejícím sluncem, strážní věží, který "chytře" nahlíží do utrpení, letmě zasáhne, ale nechává plynout ty pasáže tlaků soužení, bezbřehé neurózy v kalužích. Odmítám jeho gentlemanství. Sama sklouzávám z vrcholu do krypty, až do úplného zborcení. Naordinovaná "léčebná kúra" utiší výkřiky bolesti, vyjme ty silné duševní otřesy. (11.09.2015)

Pokud si odmyslíme všechnu tu hrůzu lunatických ústavů (která je zřejmě přehnaná) a transorbitální lobotomie (ke které zřejmě nedošlo), pak zásadním problémem zůstává patologická fixace na dominantní matku. Tím odpadá relace k "Přeletu nad kukaččím hnízdem", která při sledování napadla asi mnohé, která je zde jen nepříliš šťastným pokusem o nápodobu. Zmíněná fixace až fetišizace matky, ambivaletní vztah lásky a vzdoru a neschopnost se z něj vymanit, je už ovšem dostatečně silným motivem pro film, silnějším než je jeho zpracování. Pozn.: Právě prvky tušené z Formanova "Přeletu" a odkaz na konkrétní osobu tu působí jakýmsi "zpomalovacím" efektem. (26.04.2019)

Buď si s nami, alebo si proti nám... Snímok, ktorý vyťažil maximum z naprosto fenomenálneho výkonu Jessicy Lange (hlavne scény z blázinca boli odzbrojujúce). Životopisný príbeh sám o sebe síce ponúkol i slabšie momenty, no celkovo mám dobrý pocit. Možno trocha na škodu je, že to bolo také dlhé, chcelo to trocha skrátiť a dramatizáciu obsahovej stránky zhustiť. 75/100 (27.03.2017)

Působivý příběh o herečce Frances Farmer (dobrá Jessica Lange). Nemá cenu spekulovat o tom, jak moc se příběh drží skutečnosti a co je přidáno. Beru to jako příběh o ženě, která měla své touhy, svá přání, svůj názor na život, který se dosti rozcházel s tím, co od ní každý očekával. Je to působivý příběh o tom, že když nezapadáte do role, kterou vám ostatní přichystají a odmítáte se poddrobit, oni neváhají, aby zlomili vašeho ducha a poddrobili si vás násilím. Je to o naprosté netolerantnosti k tomu, co druzí chtějí, je to o kruté pomstě, která se snaží zadupat lidskou osobnost, aby byla přetvořena v to, co se od ní očekává. Naprostý rozklad lidskosti, který je nahrazen falešnou společenskou morálkou a bojí se jakékoliv odlišnosti, byť je jen v chápání života a pohledu na něj. Lidé si tak libují ve své krutosti, pokud je uražena jejich pýcha. Další zajímavé postavy: Lillian (dobrá Kim Stanley), Francesina matka, kerá se snaží realizovat a dát životu důležitost skrze svoji dceru. Když se ale Frances rozhodne pro jiný směr, neváhá jí několikrát poslat do blázince, aby se stala poslušnou ovečkou. Ernest (Bart Burns), Francesin otec, který miloval svoji dceru, ale nedokázal zastavit svoji ženu. Harry York (Sam Shepard), jedinný Francesin přítel, který jí miloval takovou jaká byla a jediný, kdo ji vždy nezištně pomáhal. Dick Steele (Christopher Pennock), herec a manžel Frances, který si samolibě užíval její popularity. Clifford Odets (Jeffrey DeMunn), scénarista a autor divadelních her, velká Francesina láska, který jí však odkopl hned, jak pro něj přestala být užitečná. Doktoři psychiatři Doyle (Woodrow Parfey) a Symington (Lane Smith), kteří s velkou chutí dělali z nepřizpůsobivých poslušné ovečky a dělali pro to vše. Na závěr snad jen otázka: není psychiatrie jen násilné přeměňování na poslušné stádečko, není to jen věda, jak zlomit lidského ducha, a to jakýmkoliv způsobem, aby "řádná" společnost nebyla pohoršována? Kdo je blázen? Ten, komu se nelíbí, jak společnost funguje? Nebo ten, kdo tupě dělá jen to, co je správné a nemá vlastní názor? Není společnost a státní útvary na prahu svého konce úpadku lidského ducha? Nebo se pořád nachází tolik lidí, kteří touží ovládat a vést ostatní a falešnou morálkou a homofobií ničit druhé? (23.09.2010)