Přepadení ve vzduchu

už som to videl dávnejšie, ale nebodoval som. wesleyho nemám rád. ani to rasové vlezdoprdelkovanie. tom sizemore je fajn. ale čistý šarmantný záporák mu sedí viac. škoda, že ho tu nebolo viac. a hlavne škoda bruce payna, že nemá príležitosť si zahrať viac rolí, kde by bolo možné vychutnať si jeho prirodzené herecké majstrovstvo, kde to ide bez afektu ako po masle. bod len za neho. nuž, smola. because devil is an englishman. nič extra, tradičný námet, niečo ako air force one. len tu sa nepolitikárči. die hard vo vzduchu. klišé, klišé, klišé. elizabeth... my sweet darling. jej hviezda len začala žiariť. teraz však po nej neštekne ani pes. prekvapivo sa dal tento blaf pozrieť aj bez neustáleho pozerania na hodinky. aj keď je to kúsok vskutku zabudnutiahodný. ozaj, nevedel som, že michael jackson bol vo voľnom čase herečka hrajúca stewardku. (18.09.2020)

"Johne, jak to děláš? Černoši, tomu bys nerozuměl." Filmy, ve kterých se rodí akční hvězdy, by rozhodně neměly vypadat jako tenhle. Wesley sice díky němu dostal šanci prorazit, ale nebýt Demolition mana, skončil by nejspíš dřív, než vůbec mohl začít. Passenger 57 možná může vzdáleně připomínat Willisovy Pasti a Seagalova Přepadení, ale kvalitou jim nesahá ani po ty pomyslné kotníky a podobně je na tom nečekaně i sám Wesley Snipes. Vůbec bych neřekl, že někdo jako on může být ve filmu tak matný a toporný, ale na rozdíl od skvělého záporáka v podobě megaslizského Payna je tomu opravdu tak. Kapitolou sama pro sebe je pak vedlejší rolička mladičké Liz Hurleyové. Nejenomže její dabérka je tak příšerná, že ji přehrává i ten malý kluk co mu má přinést vodu, ale i ona sama (i když je to teda pěkne vostrá svině) redukuje veškerý svůj herecký repertoár na to, že drží pistoli jako panna penis a trousí hlášky typu "Dáte si k jídlu šampaňké?". Mohl bych poplivat spoustu dalších věcí od televizní režie, stupidního scénáře, až po absolutně nezvládnuté souboje, ale vlastně ani nechci. Přeci jen nám tenhle film dal akčního poloboha Snipese a i ten Blade holt někde potřeboval obrousit tesáky. (06.11.2007)

Z celej Snipesovej filmografie pred kultovým Bladeom, v ktorej stvárnil hlavnú postavu mám najradšej rozhodne Prepadnutie vo vzduchu a určite to bude aj tým, že má ku štandardnému akčnému žánru najbližšie. Vybral si obľúbený koncept, boj osamoteného hrdinu v uzavretom priestore, čo bolo v tomto období často využívané, tentoraz konečne lietadlo, ktoré síce neponúka taký priestor, ako napríklad mrakodrap zo Smrtonosnej pasce alebo vojnová loď z Prepadnutia v pacifiku, preto sa dej na určitý čas presunie von a film získa trochu iný štýl, ale neškodí mu to. A tak celkovo mi to vyhovovalo, úvodná fáza mi sadla, dobre zoznámi s hlavným hrdinom a záporákom, ale po prenesení deja do lietadla sa to samozrejme vylepší a práve túto časť mám z celého filmu najradšej a dokonca ich súperenie pôsobí aj celkom realisticky. Tejto fáze sa už film nevyrovná, ale predsa len je to stále zábava a tak ma to bavilo od začiatku až do konca. Veľkým plusom je aj obsadenie, Wesley Snipes tu pôsobí vážnejšie, než obvykle, ale s tým nemám problém a toho agenta s traumou som mu veril, o nič nezaostáva ani výborný Bruce Payne, ktorý si všetky svoje scény berie pre seba, ale žiadne výhrady nemám ani k zostave vedľajších postáv, kde ešte vyniká Tom Sizemore a zvyšných záporákov, aj keď Elizabeth Hurley v takejto úlohe skôr prekvapí, ale bavila ma. Po akčnej stránke film síce neponúkne nič výnimočné, ale ten potrebný štandard bez problémov spĺňa. Ponúkne pár slušných súbojov, ktoré mohli byť aj lepšie natočené, hlavne mi nesadla voľba uhlov kamery a aj choreografia mohla byť prepracovanejšia, ale vďaka Snipesovmu bojovému štýlu ma aj tak bavia. A k tomu pár obstojných prestreliek alebo nejakých tých naháňačiek. A najviac mi vyhovuje akcia z prvej fázy v lietadle, ktorá ponúkne dva súboje alebo zneškodnenie policajtov. Režijne tiež nemám väčších výhrad, film síce viditeľne nemá rozpočet spomínanej konkurencie, aby mohol ponúknuť výraznejší akčný zážitok, ale ten potrebný štandard splní. Takže celkovo ma vlastne ani neprekvapuje, že Prepadnutie vo vzduchu dosť zapadlo, ale ako fanúšik tohto žánru, obdobia a Snipesa sa k nemu rád občas vraciam. 74% (10.08.2010)

Wesley má nějakou anatomickou poruchu rtů, pořád je špulí, jako by mě chtěl skrz obrazovku políbit, ale to já nedopustím, sorry, Wesleyáči. Bohužel, Snipes je ten typ herce, jehož vzhled ho zaškatulkoval do podobných rolí neohrožených Bé bijců. Už se asi nikdy nedovím, kdo jako první přišel s nápadem nacpat do letadla teroristu, akčního slušňáka (antiteroristu), letadlo nechat teroristou zrekvírovat a následně ho získat zpět antiteroristou (s plus mínus odchylkami). Bratři Wrightové mají zdá se alibi. Ne, to se už nedovím, je to podobný nesmysl, jako chtít vědět, kdo první přišel s líbáním. Jenže takových filmů jsou hejna, jednou to aero zachraňuje Snipes, jindy Cage, jindy Ford...zkrátka každej holywoodskej plájbój si v podobným filmu zahrál. Tečka. (14.01.2010)

Řadový akční film, jež na bojové pole akce přináší minimum nových bojových technik a sám padne dříve než se zkutečně začne bojovat. K devízám patří tak hlavně pan záporák, takového slizouna na první pohled, toho nesehnali ani do mnohem lepších akčních či jakých koliv jiných filmů. Ten byl opravdu tak slizkej, že mi až slintala vlastní obrazovka. Ale Wesley Blade, tak toporné akční představení nelze očekávat ani od 70tiletého hereckého veterána jež více než na svoje kopy a údery vsází na pevní a stabilní chodítko. Na rozjezd akční kariéry pana Snipese to dejme tomu ujde, když se rozjíždíte v zimně autem, taky to občas nejprv "škitne" než naskočí. Celkově je to nezajímavé, nepříliš akční, místy nelogické až podivné a po všech filmových i nefilmových stránkách slabé. Takže povinnou výbavou pro sledování tohoto filmu nechť se stane polštářek a budík, to abyste neprošvihly závěrečné titulky. (30.06.2004)