Snowboarďáci

Prci, prci, prcičky, Sexbomba od vedle, Superbad.... příklad amerických teenage komedií, které se točí kolem paniců a jejich tužby po tom se tohoto nelichotivého titulu zbavit. Komedie o mladých, které cílí především na mladé a dokáží je možná i případně poučit, jak na to poprvé rozhodně nejít. Stejně jako mnoho zahraničních trendů se i úspěch těchto komedií u nás někteří tvůrci pokusili tento úspěch přenést do Česka. A jen dvěma lidem se to nejspíš adekvátně povedlo. Ignorujme ovšem Martina Pohla a jeho Párty Hárd a vrátíme se k tomu prvnímu případu: Karel Janák a jeho celovečerní debut Snowboarďáci.   Divácky nejúspěšnější český film roku 2004, který odstartoval úspěšné herecké kariéry herecké dvojce Vojtěch Kotek/Jiří Mádl a odstartoval i kariéru zmíněného Karla Janáka, který dokázal později na Snowboarďáky navázat Rafťáky a následně Ro(c)kem podvraťáků. Právě Snowboarďáci ovšem vše začali. A ani po letech rozhodně neurazí.   Janák se kromě režie ujmul i scénáře a napsal sympatickou komedii, která je plná zábavných hlášek i gagů. Rendy a Jáchym se v roce 2004 vydali ve stopách Anděle na horách a Sněženek a machrů a vydali se na hory, aby poprvé smočili. To je vlastně vše, o co ve Snowboarďácích jde. Sbalit největší kočky na svahu, na snowboardech se přitom vyloženě neponížit a zdolat různé nástrahy od nepříjemných příbuzných přes agresivního psa po nadrženou Pavlu Tomicovou. Scénář to sice není světoborný, má slabší místa a někdy vyložené díry, zadaní odpočinkové zábavy ovšem Snowboarďáci i po letech splňují dostatečně.   Janák dokázal skutečně přenést teenage panickou komedii do českého prostředí a dokázal přitom Snowboarďáky slušně natočit. Janákovi během natáčení bylo přes 30 let, jeho tvůrčí uchopení ovšem působilo svěže, v jistých momentech vyloženě stylově (především i díky živému střihu) a především se mohl film spolehnout na parádní soundtrack, kdy není potřeba představovat především On My Head od Dana Bárty a celkově solidní dynamický soundtrack Miroslava Chyšky. Ze Snowboarďáků ovšem především po tvůrci stránce nešla cítit vyložená rutina a bylo tam možné vnímat i nějaké to nadšení.   Herecký debut Jiřího Mádla a jedna z prvních velkých rolí Vojtěcha Kotka, která se stala ikonickou dvojicí i díky dalším spolupracím, právě Snowboarďáci ovšem všemu položili základ. Sympatická dvojice, které role dvou nadržených paniců přesně sedli na míru.   Ono tehdy nevzniklo žádné přelomové dílo, vznikl pouze film, který byl speciální v tom, že se úspěšný koncept ze zahraničí skutečně podařilo přenést k nám a přitom se to celé vydalo méně oplzlým stylem a přeci jen i méně odvážným. Z Janákova uchopení ovšem bylo cítit, že chce natočit film, který by se chtěl živelnosti amerických teenage komedií alespoň přiblížit a to se mu skutečně povedlo. Snadno se dá říci, že jsou Snowboarďáci vlastně o ničem. A oni vlastně o ničem víceméně jsou. Janák nenapsal vychytralý scénář s komplexními postavami, je to pořád jen velmi solidní zábava, která ovšem skutečně dokázala, že i něco takového u nás může vzniknout, když se chce. A není to jen o penězích, ale i o tvůrčím zápalu a nadšení pro věc.   V roce 2004 u nás nevznikla panická komedie, která by se mohla vyrovnat kvalitám právě Prci, prci, prciček či Sexbomby od vedle a k dokonalosti Janákova celovečerního debutu toho vlastně chybí celkem dost. Přesto se Janákovi tehdy jako prvnímu podařilo koncept panických komedií alespoň částečně přesunout do Česka a přitom to realizovat velmi slušně. A rovnou na to navázat i Rafťáky či Ro(c)kem podvraťáků. K Janákovi se v tomhle ohledu nikdo nepřiblížil a už vůbec ho nepřekonal žádný tvůrce až do nástupu Martina Pohla s jeho Párty Hárd v roce 2019. Ale to už je pochopitelně zase tak trochu jiná písnička. Janák se Snowboarďáky ovšem skutečně dokázal něco výjimečného.... (20.01.2022) (méně) (více)