Režie:
Hal AshbyScénář:
Colin HigginsKamera:
John A. AlonzoHrají:
Ruth Gordon, Bud Cort, Vivian Pickles, Cyril Cusack, Charles Tyner, Ellen Geer, Eric Christmas, G. Wood, Tom Skerritt, Hal Ashby, William Lucking, Ray K. Goman (více)Obsahy(1)
Život, láska a smrt v kultovním americkém filmu... Americký scenárista a režisér Colin Higgins (1941–1988) absolvoval filmovou fakultu Kalifornské univerzity (UCLA) scénářem, který nazval Harold a Maude. Dílo mladého autora zakoupila společnost Paramount, která ovšem nevyhověla Higginsově požadavku snímek také režírovat a angažovala přece jen o něco zkušenějšího Hala Ashbyho, jenž byl renomovaným střihačem (Oscar za V žáru noci) a měl už také za sebou první režijní zkušenost (Pan domácí, 1970). Křehký příběh zasmušilého mladíka Harolda (Bud Cort), který tráví většinu času na cizích pohřbech, a života plné osmdesátnice Maude (Ruth Gordonová) byl na hony vzdálen běžné hollywoodské představě o diváckém filmu, což se samozřejmě projevilo v jeho nedostatečném marketingu, když byl před Vánoci 1971 uveden do kin. Film divácky propadl a příliš vlídně se k němu nezachovala ani odborná kritika, která ho většinou nepochopila. Např. recenzent známého týdeníku Variety ho označil za nevkusnou komedii a svůj článek zahájil slovy: „Harold a Maude má v sobě rozvernost hořícího sirotčince.“ Žánrově těžko zařaditelný snímek, který osciluje mezi černou komedií, sociální satirou a milostným příběhem, si své diváky našel až s časovým odstupem díky jevištní dramatizaci (která se hrála i u nás) a uvedení v televizi. Režisér Hal Ashby (1929–1988), jehož počtem nepříliš rozsáhlé dílo (dvanáct filmů pro kina a jeden pro televizi) obsahuje takové klenoty jako Poslední eskorta (1973), Šampón (1975), Cesta ke slávě (1976), Návrat domů (1978) nebo Byl jsem při tom (1979), do titulních rolí obsadil Buda Corta (představitel titulního hrdiny z Altmanova Brewstera McClouda) a Ruth Gordonovou (laureátka Oscara za vedlejší roli sousedky v Polanského hororu Rosemary má děťátko), kteří podávají životní herecké výkony. Film, který vznikal pod zřetelným vlivem bouřlivých dobových událostí (vietnamská válka, masakr na univerzitě Kent State), v sobě obsahuje značný odpor vůči autoritám, zejména těm v uniformě (postavy strýčka–vojáka či policisty na motorce), a stejně jako např. Bezstarostná jízda je především příběhem o svobodě. Atmosféru snímku působivě dokreslují písně Cata Stevense. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (378)
Harold je fascinován prozkoumáváním možností, jak být vyškrtnut z evidence živých. A kromě toho se vyžívá ve všech podobách zmaru (pohřby, demolice). Jeho mládí, samo o sobě, není vůbec předpokladem pro štěstí, protože „ být mrtvý ho baví“. Naopak Maud je okouzlující i když hodně odkvetlá „slunečnice“, která žije naplno a kterou těší každé nadechnutí, každá maličkost, každý přestupek „mám ráda pestrost, nové zážitky“. Film je úchvatným sledem absurdních situací a krásné hudby „Trouble, oh trouble set me free. I have seen your face And it's too much, too much for me. Trouble, oh trouble can't you see You're eating my heart away And there's nothing much left of me..“ ()
Příjemný film; někdy trochu absurdní, v každém případě humorný a navíc nepostrádá dobrou hudbu, slušné herecké výkony hlavních 2 představitelů (hlavně mě zaujala paní Gordonová; Cort hrál hlavně obličejem, ale svůj účel to splnilo), zajímavou režii a nápad/hlavní myšlenku/poselství. To, jak vedle sebe Ashby staví vyhaslé mládí a stáří plné života, bylo skutečně originální, burcující, optimismem a chutí žít nakažlivé. Nebudu sice snímek hodnotit plným počtem (nějak mi nesedly ty "sebevraždy", co do efektu jejich provedení), ale každpopádně doporučuju; je to film, který má divákovi co říct. ()
(1001) If you wanna be free, be free. ♥♥♥ My bledí mladiství intelektuálové s myšlenkami jednostrannějšími než Svaz sovětských socialistických republik se musíme podporovat. Druhý břeh, ach druhý břeh. Kdo by se tam nechtěl podívat. Občas si ovšem člověk říká, že se to zase nemusí uspěchat. Nicméně si myslím, že kdybych se s Haroldem potkala, tak si s ním moc nepokecám... on zkrátka potřebuje svou Maude a já zase jiného extroverta. Ale takhle zpovzdálí se nám po sobě dobře pokukuje. ()
Strašne preceňovaný film, ktorého kvality v žiadnom prípade nezhadzujem, no považovať ho za umelecké veľdielo len vďaka úprimne klíčiacej láske 80ročnej babky-extrovertky a 20ročného morbídneho pošuka, sa mi zdá trošku prehnané. 3* dávam za perfektné bizarné samovraždy sršiace čiernym humorom presne tak, ako to milujem - samovraždy obesením, utopením, zastrelením či bodnutím, ma veľmi pobavili a bolo mi ľúto, že ich vo filme nebolo viac. Scény s Haroldovou matkou či samotný pochmúrny zámok bol skvelý, obaja hlavní predstavitelia hrajú vynikajúco, ale inak je to len neskutočne nadhodnotená aj keď úprimná komická drámička o tom, že láska kvitne v každom veku. Stručné, jasné, výstižné. ()
„Řekl jsem si, že být mrtvý mě baví.“ – „Chápu. To baví spoustu lidí. Ale nejsou mrtví. Jen si netroufají žít.“____ Je to tak. Na věku fakt nezáleží. Někteří osmdesátiletí mají tolik životního elánu, že strčí do kapsy i mnohé dvacetileté. Harold byl sympaťák každým coulem, Maude mě svým životním optimismem převálcovala, když stárnout a umírat, tak aspoň s grácií. Příjemný, vtipný a dojemný zážitek. ()
Galerie (48)
Zajímavosti (21)
- Natáčelo se od prosince 1970 do března 1971 v Kalifornii. (Varan)
- „Pro mně byli Harold a Maude symbolem doby. V osmdesátých nebo v devadesátých letech by takový film byl nemyslitelný, tehdy - na konci šedesátých let - k nám ale chodili lidi, často sjetý, s těmi nejbizarnějšími, nejoriginálnějšími a nejskvělejšími náměty na filmy. Harolda a Maude napsal čistič bazénů,“ řekl k filmu Peter Bart. (Kristusazapad)
Reklama