Harold a Maude

Spouští se titulky, hraje nezapomenutelná hudba a mně se chce žít, chce se mi zpívat a chce se mi dělat všechno, co mě napadne a všechno, co jsem v životě nedělal včetně přesazování stromků nebo hraní na benjo, protože to všechno mi teď přijde neodolatelné, sladké a směrodatné. Ashby navíc geniálně rozděluje emoce do dvou zcela odlišných, ale významově stejně silných linií. V domě, kde se odehrávají neodolatelné sebevražedné pokusy a názorové konflikty s matkou divák neví, kdy se přestat smát, zatímco když je Harold s Maude, dostal jsem kromě smíchu i melancholickou a velmi silnou romantiku, která je ve své věrohodnosti o to naléhavější. A ve chvíli, kdy titulky pokračují a já téměř nevidím skrz slzy, které jsou důsledkem všech možných emocí, přichází na pódium o 35 let starší Harold - Bud Cort - a já vím, že na tuhle chvíli nikdy nezapomenu. (04.07.2007)

Deti z dobrých rodín, ktoré majú všetko a sú týrané nudným životom mi lezú na nervy. Ale. Nie tak skvelý Harold. Teda, trochu na začiatku. Ale kto by odolal jeho pokusom o fingované samovraždy a záľube v pohreboch a pohrebných autách...Prišlo mi, že celý film stál (našťastie nepadal) na hlavnej postave, ktorú Bud Cort zahral naozaj neodolateľne (najlepšia scéna, jeho pohľad do kamery - teda na diváka - s matkou v pozadí). Zaručený záchvat smiechu. Vlastne skoro všetci v Nostalgii sa na tom filme nahlas zabávali, čo bolo veľmi fajn. Inak, to, že osemdesiatročná (ničím sa neobmedzujúca) žena musí ukázať štyri razy mladšiemu chalanovi že na tom zlom nudnom svete je okrem pohrebov a demolácie domov zopár ďalších pekných vecí, kvôli ktorým sa oplatí žiť - me likey the idea. PS - Nina likes Harold. A lot. Obviously. (FK Nostalgia) (06.12.2010)

Harold a Maude. On je puberťák libující si v absurdních sebevraždách a chozeních po pohřbech, ona má osm křížků na krku a takovou vitalitu, kterou jí všichni můžou jen a jen závidět. A právě tito dva "podivíni" se dají dohromady. Celé je to lehounce bizarní (v dobrém slova smyslu) s výborným soundtrackem a hlavně s nezapomenutelnou atmosférou, kterou dnes těžko natočíte. Lék na špatnou náladu. (18.07.2009)

Takový pohodový filmeček s docela sympatickou ústřední dvojicí, která se našla a provází nás filmem svými bizarními scénkami. Pěkné písně Cata Stevense jsem znal ještě před filmem a už konečně vím odkud pochází. [7/10] (Paramount) (Technicolor /// Produkce: Colin Higgins, Mildred Lewis, Charles Mulvehill /// Scénář: Colin Higgins /// Kamera: John A. Alonzo /// Nepůvodní hudba: Cat Stevens, Johann Strauss, P. I. Čajkovskij) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (08.05.2009)

Příjemný film; někdy trochu absurdní, v každém případě humorný a navíc nepostrádá dobrou hudbu, slušné herecké výkony hlavních 2 představitelů (hlavně mě zaujala paní Gordonová; Cort hrál hlavně obličejem, ale svůj účel to splnilo), zajímavou režii a nápad/hlavní myšlenku/poselství. To, jak vedle sebe Ashby staví vyhaslé mládí a stáří plné života, bylo skutečně originální, burcující, optimismem a chutí žít nakažlivé. Nebudu sice snímek hodnotit plným počtem (nějak mi nesedly ty "sebevraždy", co do efektu jejich provedení), ale každpopádně doporučuju; je to film, který má divákovi co říct. (21.01.2009)