Harold a Maude

Podobnost s Nicholsovým Absolventem je nasnadě (téměř nikým nepochopený jedinec, kýčovitá hudební složka apod.). Zhýralý mladík Harold hledající smysl života ve světě, kde mu nikdo nerozumí, tápe, neví kudy kam. Utíká pryč do světa zinscenovaných sebevražd. Děsivé výjevy, které kontrastují se silným nezájmem Haroldovy matky, jež synovy eskapády dobře zná, působí značně komickým dojmem a nesčetněkrát jsem se přistihl se zvláštním úšklebkem na tváři... Naopak Maude, velmi čilá, vitální, až infantilní stařenka, je Haroldův pravý opak. Užívá si zbytku života plnými doušky a nechává svého přítele alespoň částečně nahlédnout pod pokličku a přičichnout vůni života, toho opravdového. Raný Ashbyho film, jenž byl ve své době jedněmi nadšeně přijímán a druhými zatracován, představuje jeden z vrcholů autorovy dráhy, skrytý klenot Nového Hollywoodu. (04.11.2007)

Smrt - každý se jí bojí, a přitom je k ní každý odsouzen už narozením. Harold nám ukáže trošku jiný přístup k této životní událosit. Baví se jí, zkoumá různé její varianty. Přitom potká svou neuvěřitelnou životní lásku, Maude, která je od něj několik desítek let vzdálená, ale přesto je mu blížší, než všichni jeho vrstevníci. Na svou dobu určitě silně kontroverzní film, který je však natočen tak poutavě, že mu jen málokdo nepodlehne. (02.03.2009)

Tento film patří k těm, které ve své době narušily jedno z mnoha společenských tabu ve víru partnerských vztahů, což bude zřejmě tím hlavním důvodem, proč je zpětně tolik oslavován. Nenudil jsem se, čas mi u Harolda a Maude celkem slušně utekl, ale o nadšení zdaleka taky mluvit nemohu. Líbí se mi ústřední myšlenka smyslu života i oslavy jakéhosi štěstí a lásky bez bariér, ale ze samotného provedení jsem zůstal poněkud rozpačitý. Chvílemi se film díky kameře tváří jako realismus, snaží se hrát na tematicky důležité drama a daří se mu vytvářet pěkná atmosféra i díky hudbě. Vedle toho sklouzává nejednou do absurdní černohumorné stylizace (což by mi nevadilo, spočátku mě Haroldovy experimenty s inscenovanými sebevraždami bavily), občas mu nejsou cizí ani různé úchylné momenty (což mi nesedlo, viz. třeba milostnou scénu s probodáváním se nožem, ač dokážu se částečně přes to přenést). Zároveň však tvůrci dokážou mezi tím vygradovat vztah mezi čerstvě dospělým klukem a vitální babičkou do fraškovitých situací, které jakoby vypadly spíše z nějaké Troškovy crazy komedie. Sorry, ale scéna s 80-tiletou bábou v akci na ukradené policejní motorce už byl i pro mě děsný bizár... Velké splynutí dvou vzájemně zcela odlišných duší má tady leccos do sebe, byť na můj vkus jde o až příliš extrémní a těžce uvěřitelný vztah, ale humor kolem něj mi tady ne vždy zcela seděl a výsledek mi připadá mimo herecké výkony trochu průměrný a nevyrovnaný. [60%] (01.07.2021)

...pre chuť do života v tej najviac čistej a nezištnej podobe, pre chuť (s)poznávať a (za)milovať sa a byť (za)milovaný. Pre cítiť sneh, voňať trávu, dotýkať sa oblakov..uf, začínam byť opäť unesený.. odlietam, navždy s Vami, drahí H&M!! * * * * * HAROLD: You sure have a way with people. MAUDE: Well, they're my species! * * * * * (11.01.2009)

„Řekl jsem si, že být mrtvý mě baví.“ – „Chápu. To baví spoustu lidí. Ale nejsou mrtví. Jen si netroufají žít.“____ Je to tak. Na věku fakt nezáleží. Někteří osmdesátiletí mají tolik životního elánu, že strčí do kapsy i mnohé dvacetileté. Harold byl sympaťák každým coulem, Maude mě svým životním optimismem převálcovala, když stárnout a umírat, tak aspoň s grácií. Příjemný, vtipný a dojemný zážitek. (03.07.2008)