Milujte svého zabijáka

Vlastně to ani není komedie, ale někdy na tváři dokáže vyloudit podivně pokřivený úsměv nebo snad úsměšek? Forma pseudodokumentu sice není novátorská, nicméně velmi funkční, herecké výkony jsou skvělé (jen mě trochu děsí ten kroužek neustále se opakujících herců v režii Sodenberga a Clooneyho). Prostě lehce úsměvná - lehce mrazivá podívaná, která se tváři jako nezávislý experiment, což mu ostatně sluší. (28.10.2003)

Poslední dobou vzniká životopisů jako máku...ať už známějších či méně známějších osob, které dokázali zapůsobit na svět kladně, ale i záporně. To samé se objevuje i zde...příběh muže, který vytvořil první Reality Show a nasbíral si plno oblíbenců, ale i odpůrců...ať tak nebo tak jeho pořad mu televize zrušila a on byl donucen pracovat přesněji řečeno zabíjet jako tajný agent CIA. Začátek je trochu nudný, ale po půl hodině, kdy se objeví George Clooney se to celkem slušně rozjede a chvilkama i nečekaně pobaví a rozhodně velice zaujme příběh toho muže. --- Vítěz je ten kdo si dokáže nevystřelit mozek...dostane ledničku. (01.10.2006)

Řekla bych, že s filmem je to jako s jídlem. Když přidáte jednu ingredienci navíc, a to platí i pro něco hodně delikatesního, tak docela dobře uvaříte blaf. Takhle jsem to viděla celý film - že se tam těch chutí pere nějak moc. Na druhé straně za něco, co má takovou invenci, mi přijdou 3* málo, ale pokud si odmyslím Sama Rockwella - herce, který není manekýn, ale hrát sakra umí - tak ........ no raději si ho odmýšlet nebudu. (06.02.2006)

Charlie Kaufman má zvláštní styl. Taky si vybírá zvláštní náměty. A tohle je nejnormálnější film obdařený jeho scénářem, který jsem zatím viděl. Ale není to ten důvod, proč se mi Dangerous Mind tak líbilo. Tím je totiž naprosto skvělý Sam Rockwell...ano, nehraje žádného sympaťáka...zkraje spíš pěkného zoufalce. A možná právě proto jsem mu zhruba po čtyřech minutách zcela nepokrytě a nadšeně fandil:) A ani sonda do "úpadku americké televizní zábavy" (co by asi tehdejší intelektuální kritici říkali dnes...možná by se radši rituálně upálili, než by se dívali na Udělám Cokoliv a podobné grcy) nijak nesnižuje tempo, tahle dvojkolejnost je totiž zdařilou prací scénáristy svedena dohromady tak, že po závěrečné scéně zůstanete jenom civět na titulky a něco si pomyslíte. Co to bude, to záleží na vašem věku. Vážně. Kruci jaký vážně? Vždyť neznám nikoho mimo svoji věkovou skupinu, kdo ten film viděl. (a je to jenom moje chyba, neberte to jako tvrzení, že tohle je film pro dvacetileté) Anyway - přítomnost George Clooneyho a solidní výkon jsem čekal. Drew Barrymore jsem taky čekal. I když takovéhohle výstupu bych se nenadál. Je naprosto skvělá, její postava má vývoj, má jiskru, je i dobově přesná...no prostě mě potěšila. V celkem depresivním filmu byla jako zářící paprsek. A Julia Roberts...ouuu...femme fatale jako když ji vyšije. Úžasná. Ode mě tedy naprosto zasloužených 80%. Ne pro ni...pro tenhle film. (18.02.2006)

Od filmu podle scénáře Charlieho Kaufmana čekám trochu víc. V téhle hříčce je složitý, alespoň okrajově nejspíš pravdivý, příběh jednoho televizního moderátora konfrontován se světem tajných služeb. Přitom řada scén vypadá, jakoby měla působit nereálně, ale jiné zas vyznívají, že je tvůrci filmu myslí smrtelně vážně. Nejspíš zásadní chybou George Clooneyho bylo, že si „vylepšoval“ Kaufmanův scénář, jako režisér je totiž celkem přesvědčivý. Sam Rockwell je vynikající a Drew Barrymore podává také až nečekaně soustředěný výkon. Pobavily mě pidiroličky Brada Pitta a Matta Damona:-) (02.02.2006)