Barton Fink

Kedze si na tento film z detstva pamätam, ako na neuveritelne nudny mysteriozny film, ktory som pretrpel v kine, ale hodnotenia su vsade prilis vysoke, urcite si ho niekedy rad zopakujem. Vlastne moje prve zoznamenie tymto filmom s bratmi Coenovcami nedopadlo zrovna najlepsie a az pri ich neskorsich filmoch som si uvedomil, ze su to fakt dobri reziseri a scenaristi... 02.09.2010 (02.09.2010)

Jedna ze starších "Coehovek" s výbornými Johnem Turturrem a Johnem Goodmanem. Začínající scénárista se snaží napsat svůj první scénář v podivném hotelovém pokoji, přičemž se seznámi s bodrým tlouštíkem z vedlejšího pokoje. Boj s prázdným papírem, na kterém se skvěla pouze jedna stupidní věta, byl natočen opravdu mistrovsky. Malou roličku si střihl Steve Buscemi a také John Mahoney coby permanentně společensky unavený spisovatel W.P.Mayhew se svou hláškou "malý společenský lubrikant". Dočkáme se rovněž mrtvoly v tratolišti krve a taky jedné tajemné krabice, sladkou tečkou pak pro mě byla kráska na břehu moře, kterou jsem poznala, jakmile se otočila zády... (27.03.2011)

Nedajte sa nachytať prostredím Hollywoodu, pretože tu nejde ani tak o film o filme ako skôr (či predovšetkým) o prosté ľudské hľadanie "niečoho pekného" (replika Bartona Finka) a o hľadanie tzv. obyčajných ľudí (v najlepšom zmysle slova). Vo filme sa parametre "obyčajného" a "neobyčajného" relativizujú a akosi groteskne hypertrofujú (scéna s návalom inšpirácie pri tajomnej krabici), pretože v skutočnosti sa veci a ľudia nedajú rozdeliť na obyčajných a neobyčajných, čiernych a bielych. Takisto sa nenechajte zmiasť ani hitchcockovským príbehom a hitchcockovsky rafinovaným spôsobom snímania záberov - v skutočnosti ide o hlboko ľudský príbeh na hony vzdialený zábave a la Hitchcock. Chladná remeselná dokonalosť tu tvorí báječný kontrapunkt k celkovému emocionálnemu vyzneniu príbehu. Tí cinefili, ktorí by ináč plne ocenili Visconitho Smrť v Benátkach (obsedantné hľadanie dokonalej krásy a inšpirácie) nebyť toho, že je "príliš gay", si v Bartonovi Finkovi môžu zaň nájsť takmer plnohodnotnú heterosexuálnu náhradu. PS: Po coenovskom intermezze s vyššie spomenutou krabicou mi už toľko ospevovaný thriller Sedem ani zďaleka nepripadá tak originálny. (22.12.2005)

Symbolické zápasení vyprázdněné narace s výrazným stylem, které nám ale v součtu nic moc neřekne a zůstane jen u metodického rozjímání o nesnesitelné lehkosti tvůrčího (ne)bytí. Herecky precizní (především další ikonická vedlejší role pro Johna Goodmana), vizuálně skutečně nápadité a místy až kafkovsky atmosférické, ale v první půli až šíleně rozvleklé, neposkytující žádná vodítka k tomu, abychom se snažili prožít zvláštní příběh hlavní postavy s upřímným zaujetím a střízlivou pozorností. Obdivuji sice výrazovou poetiku bratří Coenů, ale Barton Fink je na jejich poměry nebývale zapomenutelný snímek, ačkoli posledních dvacet minut naopak tvoří jejich nesmrtelné opus magnum. Rád si to dám někdy znova, zatím jen silné 3*. (07.03.2017)

Coenové cestují napříč žánry stejně sebejistě, jako Jack Lipnick řídí svoje studio. V úvodu se humorem nešetří (kdo by se taky nezasmál Steveu Buscemimu), ale od první návštěvy Johna Goodmana začíná přituhovat. Tedy přituhovat, spíš začíná být pěkně dusno, až nakonec dojde k doslovnému vzplanutí. Tady nehraje prim nějaký uchopitelný příběh nebo jasná pointa, stačí se nechat unášet atmosférou paranoie a absurdity - i David Lynch by se mohl lecčemu přiučit. A v závěru člověk jenom zírá a přemýšlí, jenže neví, k čemu vlastně dojít. Jedním slovem: MUNDT! (18.01.2009)