Zbytečná krutost

Temný film o pomstě za nevěru. Snad nikdy jindy se hrdinové filmů neocitli v tak osamělém světě, světě, v němž i láska rovná se odcizení. Každý má strach z každého, podezřívá své okolí. Brutalita, která pramení z této všeobecné nedůvěry tu není nijak nečekaná, ba naopak, je neustále přítomna v každém slově, pohledu. Rozhodně jeden z nejlepších Coenovských filmů. (07.05.2006)

Snímek, na jehož shlédnutí jsem čekal velmi dlouho a též od něj i hodně očekával. A nebyl jsem zklamaný. Typický Coenovský příběh, zabalený do perfektní noirové atmosféry s řadou velmi dobře napsaných postav. Závěr snímku je pak opravdu špičkový, „Zhasni světlo,“ a následné probourávání se skrz zeď opravdu nemá ve filmu obdoby. (03.07.2003)

Statečný člověk umírá jednou, zbabělec tisíckrát. A právě tak slaboch cestou ke smrti způsobí i druhým nesčetněkrát víc bolesti tam, kde čestný člověk by jednal milosrdně, nebo alespoň úsporně. *** S fascinativním zaujetím snímek sleduje devastační mechanismy mužské slabosti, jež znásobuje trýzeň všech vzájemně zainteresovaných, dokud v někom nepřeteče příslovečná (a nakonec i vyobrazená) poslední kapka. *** Zbytečná krutost je tedy jiné jméno pro matematický rozdíl mezi vyřizováním účtů ve světě odvážných protivníků a ve světě obyčejných zbabělců – přičemž vyřizování účtů je tu jen jiné jméno pro život ve vztazích. *** Ale to pořád popisujeme svět optikou místních mužských, v němž kartami může zamíchat okolnost, že žena jako (fyzicky!) slabší tvor si ve chvíli, kdy ta poslední kapka hrozí přetečením, nemůže zbabělost ani neúspornost dovolit a pragmaticky a s pouze nezbytnou mírou krutosti udělá, co je potřeba udělat. *** Velkorysé tempo a klidná, soustředěná kamera vytvářejí pro diváka nezpochybnitelně bezpečný prostor k rozjímání a doceňování sledu scén, příčin a důsledků, protože především musíme cítit, že sledujeme svrchovaně krásný film o síle lidské slabosti, jenž v sobě spojuje hluboké pochopení s filosoficky pobaveným odstupem. *~ (23.06.2020)

Uff, neviděl jsem od Coenů všechno, ale tahle jejich prvotina je mazec a pro mě jednozačně jejich top. Úžasný scénář a rozehrání situací do kterých jsou postavy vrženy, k tomu naprosto hustá a vystihující atmosféra, která se s blížícím se koncem stupňuje víc a víc. V několika momentech člověk neví jestli má vyprsknout nebo čučet s otevřenou hubou dál. Několik lekaček (nejlepší je ta s ranníma novinama, superrr nápad :-) ) působí ještě víc než v nějakym hororu. (14.12.2009)

I ve vidlákově jsou jedinci, kteří překročí hranice manželského slibu. Prachatý a brzy zahořklý majitel baru zjistí, že mu žena zahýbá. S jeho zaměstnancem. Najme si cynické soukromé očko a objednává dvojnásobnou vraždu. Děj se odvíjí velmi pozvolna, ale velmi funkčně. Všechny postavy mají nějaký škraloup, Coeni je postupně odkrývají. Velmi pomáhá kamera Barryho Sonnenfelda (pozdějšího režiséra Mužů v černém a Addamsovy rodiny), jehož záběry umocňují mrazivou atmosféru. Radost sledovat je i herce. Debutující Frances McDormand nebo nechutně mluvící texaský balík M. Emmet Walsh se zapíšou do divácké mysli. Bratři Coenové omrkli od nezávislých tvůrců, jak produkovat vlastní filmy, vysypali prasátka a natočili jeden ze svých společných scénářů. Vypadla z toho vydatná nezávislá pecka, která sbírala ceny na významných festivalech. Svérázná pocta klasickému filmu noir platí za průkopníka americké žánrové postmoderny. Po právu. A u mě platí za solidně mrazivý kus od tvůrců, kterým jsem až na výjimky (Fargo) nikdy nepřišel pořádně na chuť. (05.06.2016)