Kamera:
Roger DeakinsHudba:
Carter BurwellHrají:
Frances McDormand, William H. Macy, Steve Buscemi, Harve Presnell, Peter Stormare, Kristin Rudrüd, Tony Denman, Gary Houston, Sally Wingert (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Když je na zasněžené silnici v Severní Dakotě nalezen chladnokrevně zavražděný strážník a dva nevinní kolemjdoucí, Marge Gundersonová, policistka v pokročilém stadiu těhotenství, zahájí vyšetřování, které odhalí nebezpečnou hru chamtivosti a břídilství. Jerry Lundegaard, manžel, otec a obchodník s auty z Minneapolisu, který dlouho trpěl v područí svého bohatého šéfa a tchána, vymyslí propracovaný plán, jehož nedílnou součástí je únos vlastní ženy. Chce za ni výkupné ve výši jednoho milionu dolarů, aby mohl splatit nahromaděné dluhy z hazardu. Jenže všechno, co se může pokazit, se nakonec skutečně pokazí. Pod skrovným a přátelským zevnějškem policistky Gundersonové se totiž skrývá bystrá mysl a nelítostné morální postoje, díky nimž lehce prokoukne odfláknutý a mizerně zahlazený zločin, spáchaný zmatenými, ale velice nebezpečnými únosci. (HBO GO)
(více)Videa (2)
Recenze (1 071)
„Co myslíš, že udělají s mámou?“ - „Neboj se. Nic jí neudělají. Jenom chtějí peníze.“ - „Co když se něco stane?“ - „Nic se nestane. My se s dědou postaráme, aby to dopadlo dobře.“ Když nutně potřebujete peníze, nechat fingovaně unést svou manželku nemusí být tím nejlepším nápadem. Jeden totiž neví, co všechno se může pokazit. A tady se toho pokazilo hodně…Tak jsem se po delší době osmělil a dal šanci Coenům. A nevím, jestli to tak budu mít s každým jejich dalším snímkem, ale Fargo mě z jejich tvorby oslovilo zatím nejvíc. Černý humor a fungující krimi zápletka byly moc fajn. Ovšem film jsem si užíval hlavně kvůli postavám. Sympaťačka McDormand a její těhotná, věčně hladová policistka, Stormareho nemluvný psychopat, Buscemiho „srandovně vypadající“ až příliš hovorný hajzlík, Macyho ubožák (charakterem i situací)…všechny z nich je radost sledovat. A překvapilo mě, jak rychle mi film utekl. Hodnotím solidními 4* a zároveň mě snímek naladil na to, abych zkusil stejnojmenný seriál, i když ho Coeni „jen“ produkovali. ()
Určitě ne mí nejoblíbenější Coeni, byť způsob, jakým dokáží roubovat brutalitu, thrillerové napětí a svojí tradiční absurdní komiku lidských typů a jejich povrchních dialogů zlehka osahává slečnu dokonalost. Vynikající herecké obsazení jen sotva udiví (Stormrare svojí studií naprostého dementa vyrazí dech a Frances je nekonečně roztomilá), perfektní a promakaná režie se všemi změnami tempa a nálady se u Coenů prostě očekává... Formálně to evokuje bílou zasněženou pustinu, se všemi ztichlými místy, nikam nevedoucími odbočkami a velmi volně vedenou narací. Fargo plave ve zcela zvláštním proudu, ve kterém se prolíná napínavé drama, psychologická studie ze života losera a coenovské komedie o everymenech, kteří se připletou do bublajícího kotle brutality. Nic není samoúčelné, všechno má svůj řád a bratři jako vždy stojí na straně všedních a obyčejných "blbů". Fargo díky tomu působí mnohem optimističtěji než pozdější Tahle země není pro starý. Tady je právo dosažitelné a svět se vrátí do svých starých kolejí, do postele s oplešlým troubou a bednou plnou dokumentů ze života hmyzu. Dobrý, hodný svět – jenže já mám přeci jen radši předapokalyptickou pustinu Cormaca McCarthyho... a tím i Tuhle zemi. ()
Vynikající thriller v coenovsky nezaměnitelném stylu. Coenům vše hrálo do karet - 1.skvostně pochmurná nálada zimní Minnesoty, 2.jednoduchý, ale přitom působivý soundtrack, 3.Macey jako charakterově podlý ňouma a smolař, tak jak to umí zahrát jenom on, 4. dvojice zločinných packalů v neodolatelném podání Buscemiho a Stormareho. Když si k tomu připočtete coenovsky absurdní humor (např. scéna, kdy Buscemi zahrabává peníze do sněhu), pak je výsledné hodnocení snadné. Jenom ten Oscar pro McDormand je mi tak trochu záhadou. ()
S Fargom mám problém. Obsahuje tucet nezabudnuteľných scén, skvelé postavy a jeden z najlepších soundtrackov Cartera Burwella, ale je natoľko zahľadené do svojej karikaturičnosti, až stráca kontakt s realitou. A tým stráca určitú vážnosť, ktorá preň mala byť kľúčová, a stáva sa iba originálnou filmovou kuriozitkou. ()
Bratři Coeni a jejich epos, který už asi nikdy nepřekonají. Jejich styl mám docela rád. Hlavně díky jejich humoru a stylu, kterým film natočili. Svižně, rychle, ale jen ve chvíli, kdy se má něco dít. Když je klídek, tak hlavně zábavně a originálně. A to je dobrá kombinace. U Farga hlavně převládá násilí, což je docela problém, ale na černý humor si určitě čas také udělají. Občas tam někdo s nějakou pekelnou hláškou zaperlí, což určitě potěší, protože jinak je tohle psychotickej film jak poleno. Například dva hlavní nepřátelé. Steve Buscemi a Peter Stormare nemohli bejt vybráni lépe. U nich je to lotrovství vidět na očích, proto se na to tak hezky kouká. Popravdě díky tomu, že v tom oni dva jsou, jsem vydržel Fargo zkouknout až do konce. Díky ním to má neskutečný náboj. Jinak by to dle mého zas tak velké hodnocení mít nemuselo. Divák v dnešní době řeší ve filmu násilí. Ať se podívá na Fargo, řek bych, že si to asi rozmyslí a bude mlčet. Pro diváky, kteří násilím opovrhují, nechť okusí Fargo. Násilí by bylo, ale tak trošku netradiční formou. No a ten závěr, ten v každým asi trošek citu, jestli ještě nějakej během sledování má, kompletně zlomí a ten osamocen odplave do širého oceánu, protože to z Vás vyvaří mozek. ()
Galerie (50)
Zajímavosti (64)
- V závěrečných titulcích je u postavy označené jako „Victim in the Field“ uveden symbol, kterým se označoval zpěvák Prince. Ten je, stejně jako bratři Coenové, rodákem z Minnesoty a údajně měl i zájem o malou roli ve filmu. Tu nakonec nedostal, a tak Coeni uvedli v titulcích alespoň jeho symbol, do kterého vložili smajlík. Postavu „Victim in the Field“ (oběť v poli) ve skutečnosti ztvárnil J. Todd Anderson, který dříve s Coeny spolupracoval jako autor storyboardů. (fisus)
- V závěrečných titulcích není uvedeno jméno herce Bruce Campbella. Ten se ve filmu objevil v roli postavy v telenovele, kterou v závěru filmu sleduje Grimsrud (Peter Stormare). (fisus)
- Scéna se štěpkovačem byla inspirována skutečným případem vraždy Helle Crafts, která se udála 19. listopadu 1986, kdy byla zavražděná svým manželem Richardem – ten se jejího těla následně zbavil tak, že ho nechal rozdrtit ve štěpkovači. (Miriam)
Reklama