Záhada vyvoleného

Ta zápletka by se mi i líbila. Při vykopávkách se najde návod na kameru, která ještě nebyla vyrobená a k tomu je na něm připsán rukou text, který zmiňuje Ježíše. Vatikán a jemu podřízené organizace pochopitelně začnou šílet a snaží se najít kameru. Stejně jako jeden z archeologů. No a pak začne dvě a půl hodiny dlouhé a neskutečně nudné nahánění, ve kterém se pohybují tři germánští dědci, kteří se mi neustále pletli a hromada ošklivých německých ksichtů. Jestli se skutečně natáčelo v Izraeli, muselo pamětníky holocaustu trefit. Na všech Němčourech jsem si živě dokázala představit uniformu SS. Neúměrně dlouhé čekání na objevení kamery a na to, co je na ní natočeno v člověku v podvědomí vyvolává velká očekávání a abych pravdu řekl, zklamán jsem zase tak nebyl. Ale moc nechápu, proč se tohle nedalo smrsknout na dvě hodiny. Stravitelnosti by to rozhodně prospělo. 35% a doufám, že se za Ježíšem v čase ještě někdo vydá a bude mnohem drzejší. (14.08.2014)

V poslední době mě baví hledat duchovní vrstvy ve filmech druhořadé produkce a pochybných žánrů. Možná to je ode mě už vyloženě zvrácené, každopádně mám dojem, že jsem nikdy od reality nepřijímala tolik z její nabídky. První část tohoto díla jsem viděla před deseti lety a jelikož jsem tehdy byla dvanáctileté děvče, zmocnila se mě pevně (věta "Myslím, že Ježíš nikdy nebyl." se opakovaně stávala mojí mantrou v určitých obdobích) a zároveň jsem si s sebou nesla jakési trauma, že jsem kvůli výletu do hor přišla o druhou část a tedy se nikdy nedozvěděla, jak se to tvůrci rozhodli zakončit. Zároveň mi to ale dalo deset let vymýšlení vlastních konců a vlastních rozuzlení. Teď mi ve škole pustili film o svatém Františkovi a já si vzpomněla na "Myslím, že Ježíš nikdy nebyl." a rozhodla se, že je čas, a podívala se na Das Jesus Video znovu a na celé. A dostala jsem přesně to, co jsem potřebovala. Myslím, že je velmi zábavné, jak se v šílené televizní slátanině může skrývat tolik symbolických a hlubokých věcí plných naděje a nezaslepené víry. Začínáme s bezstarostným a lehkovážným hrdinou, kterého ohrozí had a zachrání ho od něj žena. Oba dva tito tvorové ho určitým způsobem uštknou a upředou mu zcela jiný osud, než jaký před ním doteď ležel. Tato událost našeho hrdinu vrhne na cestu, během které se dostane na úplné dno a zpět, na které zmoudří a zmužní, uvidí několik různých způsobů víry a zla a odvahy a lásky. Může tedy pro svůj budoucí život vybrat směr, který považuje za správný. Model pohádkového zrání postavy, který třeba v současných pohádkách, co tvoří Česká televize, zoufale chybí. A proto jsem nadšená. A proto si říkám, že exploze inkriminovaného videa i s vrtulníkem po zásahu z kulometu uprostřed pouště po akční honičce už není tak důležitá, stejně jako zázračné uzdravování či neuzdravování některých ran podle toho, jak se to tvůrcům hodí, a všechny další věci, které se ve filmu zdají být nelogické nebo přehnané. Film sám sebe pasoval na moje milované guilty pleasure. ♥ (05.06.2013)

Tento dvoudílný film jsem viděla už docela hodně dávno v televizi, ale pořád si pamatuju, že celý film byl hodně napínavý. Byla zde spousta nebezpečí, strachu, záhady... Velmi mě bavil námět filmu..cestování v čase, náboženské téma...a to že nakonec zjistil, že viděl svou vlastní kostru a že to byl on, kdo cestoval v čase...paráda...a na to že je to německý snímek (kdy jsem spíše zvyklá na tvorbu romantických filmů) je opravdu velmi dobrý a kvalitní. A ještě bych chtěla dodat, že Matthias Koeberlin tady teda podal hodně slušný výkon... (16.01.2010)

Tenhle německý film mi sedl jako málokterý. Z Německe produkce toho tolik nemusím, ale toto se povedlo. Charismatický Matthias Koeberlin hraje perfektně, film má napětí, má spád. Výborný náboženský námět, z tohodle dvojdílu jsem cítil tak silné emoce především v bezmocnosti Matthiase, jako u málokterého dramatu. Opravdu klobouk dolů, ačkoli se to z hodnocení nemusí jevit zrovna výborně, já jsem spokojený a prostě tomu těch 5 hvězdiček vystřihnu a hotovo! :-) (15.09.2009)

Chvílemi dobré, chvílemi stupidní, chvílemi jsem se válela smíchem. A právě proto, že mne tak pobavili ( například : ...sem se nevstupuje, jen jednou za sto let...a když otevřou dveře, plane tam milion svic), dávám jednu hvězdičku navíc. Jinak je to obligátní honička za pokladem, kde je hrdina z gumy, neustále se mu pletou do cesty nějaké potíže, nějací zloduši, stihne kromě pokladu najít i lásku a nakonec fšééécko dobře dopadne, protože ta kupa mrtvol je za námi a před námi světlé zítřky ( nebo včerejšky?) Prostě, když potřebujete vypnou mozek, ideální volba. (30.08.2017)