Gambler

Na úvod - tvrdá osma je , ak vám v kasíne na oboch kockách padnú dve štvorky. Sydney (starší pán) z ničoho nič osloví spustnutého Johna a nezištne mu ponúkne pomoc v jeho životnej mizérii. Vytiahne ho zo spodných poschodí poklesnutia mysle a obaja si nachádzajú cestu k sebe. Ale že to nebola len taká obyčajná nezištnosť, sa dozviete až v závere ..... (24.08.2003)

Zaujímavý príbeh o mužovi snažiacom sa odčiniť zlý čin, ktorý spôsobil, splieta prvky kasína i krimi. Tvrdá osma láka divákov predovšetkým svojim dobrým hereckým obsadením, z ktorého vyčnievajú najmä menej známy Philip Baker Hall ako Sydney a svinský Samuel L. Jacskon. Celkovo ide skôr o tvrdý priemer a aj preto upadla Tvrdá osma do zabudnutia, ale pozrieť si tento film nie je stratou času. (27.07.2004)

Když nasadíme artové dlouhé záběry a dialogy o ničem, nesvědčí to o noirovosti. Svědčí to prostě o snaze natočit artový film s dlouhými záběry a dialogy o ničem, kde doufáme, že prostředí (zde kasin) vytvoří samo tu správnou atmosféru. Do toho dáme pár zdrchaných existencí, únos, pistole, to by bylo, aby to nezabralo. Jenže ono to postrádá nějakou nosnější myšlenku, a nejen to, postavy se co chvíli chovají jinak, než před chvílí, a ty vymyšlené extrémní situace jsou zde nakonec spíše k smíchu, protože nevyplývají ani náhodou z potřeb a charakterů postav. Navíc je to skutečně celé natočeno hrozně nudně a ta proklamovaná pointa nijak překvapivá v podstatě není (když se nad tím člověk od začátku zamyslí, je mu i skoro jasná). (20.09.2012)

Andersonovi se kolem poloviny filmu začne rozpadat dramatická struktura ( podobně jako u Boogie Nights, to byl ale film s mnohem atraktivnějším tématem :)), efektní zkratkovitost a švih ustupuje zbytečně dlouhým sekvencím a celý film se rozbředává. I díky postavám, do kterých "není vidět" a tak působí odcizeně. Formální stránka u Andersona tradičně povedená a poslední třetina ( feeling a Sam Jackson tu hraje snad nachlup to samé ) jako by byla vytržená z Jackie Brown, podobnost musí vidět i slepý. Jenže ve skutečnosti je to naopak. Jackie Brown se odkazuje na Tvrdou osmu, ta vznikla o rok dřív. Jako debut určitě stojí za pozornost a Andersonův styl tu vidět určitě je. (01.05.2007)

Každoroční filmový cyklus "Americké nezávislé léto" je v plném proudu a toto byl pro mě letos první film, který jsem z tohoto cyklu viděl. A rozhodně nelituji, že jsem se na tento film podíval už jen z prostého důvodu, že tento film splňuje přesně to, co od malého nezávislého filmu čekám. Scény se odehrávají především v interiérech většinou za účasti dvou až tří osob, což je přesně to, co mám u filmů rád, a především tento film, který je ponejvíce filmem konverzačním, stojí a padá s hereckými výkony, které jsou, nebojím se říci, více než skvostné. Každý z hlavní čtveřice zahrál svůj part znamenitě, aniž bych měl pocit, že některý z herců přehrává nebo působí nejistě, všechno je to perfektní, dotažené do absolutní dokonalosti. Což se dá říci nejen o hereckých výkonech, ale také o samotném ději, který celou dobu vypadá, jako že to je prostě jen nějaký obyčejný náhled do života jednoho člověka, který je na dně a usmálo se na něj štěstí. Jenže celou dobu se jedná o promyšlený příběh, kde se nic neděje náhodně a kde všechny činy mají své odůvodnění. Já jsem zkrátka s výsledkem spokojený a hodnotím ho nadprůměrně. Jsou to lepší čtyři hvězdy. (29.07.2011)