Millerova křižovatka

Zatím moje nejoblíbenější Coenovka. Millerova křižovatka má dobré herecké obsazení, lokace a doba ve které se film odehráva mě taky zajímá. Skvěle napsaná, zahraná gangsterka, která člověka nenudí ani vteřinu a rád se kní bude vracet. Coenovci dobře propojili klasickou gangsterku s černým humorem, skvělou hudbou a dokonalým příběhem. (08.06.2010)

Výborná gangsterka s maximálně promyšleným scénářem. Dokonce tak promyšleným, že občas v průběhu děje unikají některé souvislosti a leckterého diváka možná napadne, že bude potřebné kouknout na film ještě jednou, aby uniklé vazby napodruhé zachytil. Prostě, ... u tohoto titulu můj případ. Nestydím se za to a přiznávám. :-) (21.04.2009)

„Up is down, black is white.“ Zhruba po deseti letech jsem si znovu střihnul nikam nespěchající gangsterský klenot bratří Coenů, opírající se o velmi chytrý scénář a originálně vzdávající hold literárnímu směru Hard-Boiled School Dashiella Hammetta, jehož romány Rudá žeň a Skleněný klíč z přelomu dvacátých a třicátých let minulého století je Millerova křižovatka inspirována. Coenové přispěli svým nezaměnitelným rukopisem jako stvořeným pro žánr noir a navíc se mohli tradičně spolehnout na bezchybné výkony celého hereckého ansámblu. Boxovací pytel Byrne, stojící jako dopravní policajt ve středu Miller´s Crossing a manipulující dopravou všemi směry, Femme Fatale Harden, přesouvající sexuálními dovednostmi gangsterům mozky do jiných částí těla a hlavně naivní irské kápo Albert Finney, řádící s Thompsonem o bezedném zásobníku jako John Matrix. Mezi zajímavostí patří bezesporu to, že pro roli Eddieho Dána byl původně zamýšlen Peter Stormare (postava by se pochopitelně jmenovala The Swede), či pár vteřin trvající štěk Sama Raimiho (policejní pistolník před Sons of Erin Club). Vždycky se snažím vložit citát z filmu, který by nejlépe charakterizoval jeho podstatu, či můj vztah k němu, ale dnes bude ten význam přesně opačný: „If I never see him again, it would be soon enough..“ (28.07.2009)

Scenáristický briliant, který ač možná nedosahuje noblesnosti Kmotra, či stylovosti Mafiánů, se stále řadí mezi přední a navíc trochu pozapomenuté mafiánské snímky. Bratři Coenové si hrají s postavami, jsou detailní a nevyzpytatelní, nejde však o kdovíjak velkolepé, nebo nedej bože násilné zvraty, divák jen prostě nemůže odhadnout následujicí děj. Millerova křižovatka pěkně vystihuje atmosféru 30. let, je velice chytrá a hlavně bohatá na dialogy až do takové míry, že po jednom zhlédnutí snad ani nelze film plně vstřebat, proto kdo se o to aspoň pokusil, nemůže říct, že se nudil. 10/10 (29.11.2008)

S Coeny to mám těžký. Buď se mi jejich film hodně líbí nebo se mi pro změnu vůbec nelíbí a umírám u něj šílenou hrůzou. Takže pokaždý, když do něčeho jdu, je to strašnej risk a já nikdy nevím, jak to s tím filmem dopadne. Posledně jsem od nich viděl film Barton Fink a ten neměl chybu. Pak Opravdovou kuráž, která taky nebyla špatná. Mezitím období jako filmy Tahle země není pro starý, Bratříčku kde jsi, Fargo mi zase ukázala, že dokážou těžce otrávit náladu a roznuděnýho člověka dohnat prakticky k šílenství. Každopádně jsem to zkusil a teď už vím, že Millerovu křižovatku už nikdy nechci vidět. Nápad by byl, ale v tomhle případě jsem se sám sebe ptal, proč na to těch 110 minut koukám, co od toho pořád čekám. (05.10.2011)