Rocky

Těžko nazývat film, který začíná a končí boxem jinak než sportovní, ovšem jeho žánrový přesah je natolik veliký a nečekaně příjemný, že pro mě znamená spíše sentimentální a lidské drama o píli, naději a sympatickém looserovi, který se právě v momentě kdy opět prohraje, stane vítězem. Rocky je film, který opravdu naplňuje rčení, že je důležité se zůčastnit a nikoliv zvítězit. Nemohu na něm však zdaleka opěvovat vše, neboť naopak většina stopáže v počátku i uprostřed byla na Oscarový film překvapivě slabá, místy až nicneříkající - zkrátka béčkové kořeny filmu se nezapřou. Ale Rocky běžící za časného úsvitu, nebo při theme songu Gonna Fly Now vše bezpečně napravuje. 8/10 (05.07.2009)

Konečně jsem měl možnost shlédnout Rockyho asi po 10 letech. A můžu jen konstatovat, že je to opravdu skvělý film. Sylvester Stallone napsal velice dobrý scénář a hlavní role se zhostil opravdu výborně. Postava Rockyho je skvělá, tak trochu hloupější dobrák, který ví že ten zápas nemůže vyhrát, ale stejně trénuje a jde do toho na 100%. Rocky je prostě poctivý kus filmařiny. (05.12.2005)

Využil jsem kino MAT projekce a šance vidět svoji oblíbenou klasiku alespoň v mini sále na plátně. Nadčasová a určující underdog story přebíjí všechny další sequely a variace především skromností, jak je civilní a upřímně milá, přičemž skvěle zachycuje 70’s městskou workin’ class mizérii, drsné časy ve Philadelphii (koliduje s érou hokejových hrubiánů) a bokem budí takový ten sportovní vlastenecký duch v "jeden za všechny". Plus prostě klíčem muzika a Stalloneho dobrácký blbečkovský charisma. (2011) (12.07.2018)

Naivní příběh o splnění velkého amerického snu není Rockyho hlavním problémem. Naopak i přes svou prostoduchost působí velmi uvěřitelně. Problém je v celkovém podání, které startuje už s poněkud nedotaženými pisatelskými schopnostmi Sylvestera Stallonea a dále pokračuje přes režii až k hereckým výkonům. První polovina je absolutně (!) zbytečná, snaha o psychologizaci postav vychází díky nulové režijní invenci vniveč a nudné zívání je nevyhnutelné. V druhé polovině si děj i tempo našlápne ke slibnějšímu potenciálu, jenž je však opět zahozen díky neustálému omílání vět o malém bezvýznamném člověku, kterému byla nabídnuta životní šance (stačilo to říct jednou!). Závěrečný zápas pak nikterak nepřekvapí nejen výsledkem, ale i suchým dojmem z použité formy. Chtěl bych nostalgicky přivřít oči, ale z nějakého důvodu to prostě nejde (05.12.2005)

V jednoduchosti je síla. Naprosto neznámý Stallone zabodoval famózně napsaným scénářem, kde jeden šikovný dialog střídá druhý a vše ještě obohatil tím tolik odsuzovaným prkenným herectvím, ale řekněme si to na rovinu. Dokázali bychom si pod jménem Rocky vybavit někoho jiného? Amerika 70.let je vpravdě nadčasová. (05.12.2005)