Noc rozhodnutí

Strhaný a nemocný Hrušínský ve své poslední roli kdy už na tom od pohledu nebyl dobře, ale zhostil se toho tak jak byl vždycky zvyklý tedy jako prvotřídní profesionál. Vedle něj se pak představí i další herecká esa. Munzar jako fašista dá částečně vzpomenout na svou úlohu z majora Zemana. Humanista a vlastenecký doktor v podání Abrháma i Němec jako ministr který si nechce přidělávat starosti a je to ochotný hrát na všechny strany. Ti všichni dokreslují to co musí prožívat hlavní postava. Jedni do ní hustí podepiš druzí zase aby nepodepsal za žádnou cenu. Ať už to dopadne jak chce tak pro Český národ to příštích šest let nebude dobrý a jak už dneska všichni víme tak Hácha byl spíš než ztělesněním zla tragickým hrdinou dějin jedné velmi pohnuté doby. Každopádně trochu smutné, ale velmi důstojné rozloučení naší alespoň dle mého skromného názoru největší herecké legendy. Nenechte se odradit tím formátem televizní inscenace a jděte do toho. Rozhodně to za vidění stojí obzvlášť pokud máte rádi historii nezaujatým pohledem a ne jenom přes výklad ať už z té nebo oné strany.80% (20.04.2024)

"A co by jste dělal vy na mém místě?" Hácha věděl, že ať podepíše nebo ne, přijde peklo a mám za to, že od samotného začátku jednání mu bylo jasné, že podepsat musí, protože po Mnichovské dohodě jsme neměli šanci se ubránit a spolehnout se na spojence jsme se také nemohli. Jen si nechtěl připusti, že neexistuje jiná možnost. Hácha tak na sebe vzal kříž, který mu postavili Francouzi, Angličané a vlastně i Beneš a nesl si ho až do hořkého konce, kdy byl neprávem obviněn z kolaborace, ačkoliv, narozdíl od mnoha exilových politiků, se snažil i přes omezené možnosti pomáhat lidem jak jen mohl. Samotná inscenace je důstojným rozloučením Rudolfa Hrušínského, který mistrně (jak jinak) ztvárnil přetěžké dilema nemocného prezidenta, snažícího se najít cestu z bezvýchodné situace. Zdatně mu sekundovali František Němec jako proněmecky orientovaný ministr Chvalkovský či Luděk Munzar v roli státního ministra Meissnera. Inscenaci tu je občas vyčtena historická nepřesnost, protože jednání se účastnili Hitler, Göring i Ribbentrop, ale ve formátu, jaký byl zvolen, mi přišlo shrnutí všech přítomných Němců do jedné postavy jako vhodné a zároveň se tak tvůrci vyhnuli věčnému problému, koho do role Hitlera. Navíc je známo, že Hitler se během jednání choval hystericky a ani přemíra křiku by v relativně klidném zpracování nepůsobila dobře. 90% (18.07.2015)

Háchovo postavení se často srovnává s Benešovým, ale Hácha v ruce nedržel vůbec žádné trumfy. Němci chtěli jen jeho podpis , aby okupace byla právně krytá. Nikdo válku nechtěl, nikdo by se nás stejně nezastal. Bojovat se nedalo, nebylo se jak a čím bránit. Po Mnichově bylo už vše ztraceno. Ovšem to neubírá na lidském rozměru dramatu, rozhodnutí člověka dobrovolně vydat svůj národ do rukou katanů. Hácha, který se na žádost Beneše obětoval do funkce prezidenta doufal, že ho tato volba nikdy nepotká. Nezůstal ušetřen ani té volby, ani poválečného nařčení z kolaborantství. Naštěstí už ho nestihli lynčovat jako Svitáka na dlažbě pražských ulic. 90% (21.07.2012)

Pavel Háša a J. S. Kupka dali mladé České republice dvě silné inscenace o nelehkém období československých dějin. V obou také zářili Luděk Munzar a František Němec (a vlastně i všichni ostatní, kdo s nimi ať už v Noci Rozhodnutí nebo Generálu Eliášovi hráli). Jejich počin z roku 1993 je však především vedle hereckého pomníku Rudolfa Hrušínského pokusem o ospravedlnění činů doktora Emila Háchy v noci ze 14. na 15. 3. 1939. Nakolik odpovídá realitě, v podstatě nelze soudit - ostatně okolní komentáře, často se v obecné rovině odvolávající na historické prameny a profily osobností, o tom vypovídají dosti jasně. Ale historický realismus zřejmě ani nebyl cílem tvůrců - proč by jinak vytvořili sestavu Háchových "rádců" ve složení ministr zahraničí Chvalkovský (byť bez uvedení jména), osobní lékař "Čapkovského" střihu, a osobní komorník - "hlas prostého lidu"? I z interakcí všech postav je patrné, že inscenace měla nechat zaznít všechna "pro a proti" a nastavit zrcadlo i divákovi - viz moment, kdy Hácha v závěru děje přímo položí Josefu Abrhámovi otázku (zestručněně) "a co byste Vy dělal na mém místě"? Atmosféru ještě umocňuje Luděk Munzar jako Říšský ministr Meissner (dnešní terminologií ministr bez portfeje), který mrazivě osciluje od přátelských líčení mírového soužití s Němci v autonomním státu přes výňatky z Mein Kampf až po prachsprosté výhrůžky toho nejhrubšího zrna... k nimž sáhne ve chvíli, kdy i jemu samotnému začne jít "o krk", neb se osobně zodpovídá Vůdci za mezinárodněpolitické ospravedlnění anexe zbývající části Československa. Noci Rozhodnutí se jistě dá vytknout i určité narušování imerze dobovými záběry z filmových týdeníků zejména německé výroby, nebo se zbytkem zcela nesourodě koncipovanými poradami na štábu invazních vojsk. I určitá šroubovanost replik je neoddiskutovatelná. Ale pozitiva výrazně převažují. 80% (24.03.2019)