Harry Potter a Kámen mudrců

Ach, dnes už to je jen takové nostalgické ohlédnutí, jak byl maličký Daniel tehdy roztomilý. Film samotný je takový starosvětský, přiškrcený a na opravdu působivé scény velice skoupý. Herci nic moc, jako by se teprve rozehřívali, ačkoliv zase to má plus v tom, že nedochází k příšernému karikování, jako se tomu později v sérii bude dít. (To, co dělají Dursleyovi v pětce, to snad nemůže nikdo myslet vážně. Tady to ještě jde skousnout.) Adeptem na pochvalu v mých očích zůstává pouze Alan Rickman alias Srabus, který tady nastavil laťku a tu si drží napříč všemi filmy a je prostě k zulíbání. (07.06.2010)

Otrocká, nenápaditá a rutinní adaptace, která má nevděčný úkol se celou první polovinu topit v otrockém, nenápaditém (jaká škoda vzhledem k magické povaze) a rutinním představování postav i světa. Není tomu moc co vytknout, ale je to také naprosto bez invence či vlastního nápadu. Ostatně jako většina Columbusových snímků. Jediná originálně natočená scéna, zajímavý úhel kamera; prostě nic. Jak kdyby to točil robot, stránku po stránce. A prodloužená verze je horší o to, že scény navíc jsou nejen úplně zbytečné, ale jsou nemlich tak rutinérské jako všechno ostatní. Obsazení dětských herců se docela vyvedlo, herecky je to horší, ale přeci jen se to pomalu lepší s každým následujícím dílem. Dospělácké "křoví" je bez výjimky skvělé. (21.11.2010)

Opravdu si nevzpomínám, kdy jses se naposledy v kině tolik nudil. Možná u Smrti v Benátkách. Každopádně mě iritovaly rovnou měrou odpudivé triky, sterilní režie a závěrečný vševysvětlující monolog hlavního záporáka, který měl zařídit, aby i retardovaní pochopili. Samozřejmě kdo ví, jak bych reagoval v 10 letech... (18.05.2002)

Nepříliš rozsáhlá kniha nejúspěšnější vykradačky posledních několika desetiletí, nicméně famózní kompilátorky a hlavoložky J. K. Rowlingové se dočkala zjevně nadšeneckého zpracování. Režie Chrise Columbuse (nebo Columba?) působí v dětsky naivním a "světlém" prvním díle ve stejném duchu jako dětská zábavka před spaním Hobit před hexalogií Pán Prstenů, a narozdíl od druhého dílu je to trefa do černého. John Williams vystačí s omíláním hlavního tématu, takže se nedá poznat, že zbytek soundtracku (jak už je u něj obvyklé) toho nemá moc co nabídnout, Danny Radcliffe a ostatní herci skoro i vypadají na svůj knižní věk, a vůbec je to takové příjemné pokoukání. 70% PS: Jak "Snape" začaroval Harryho koště, když je v Rowlingovic světě lidským kouzelníkům zapovězeno čarovat bez hůlky? (04.11.2005)

Tak tohle jsem si pustil tak po, minimálně, deseti letech, co jsem to viděl naposledy a ono to sakra dobře funguje pořád i když si odmyslím tu nutnou nostalgii, kdy jsem to sledoval jako malá ploutev.. Vlastně je to skvělé - výborně fungující dobrodružný film ve skvělém, magickém prostředí (a magické prostředí je to sakra super, ale to bych se příliš pouštěl do knižního světa, kterej sem nečetl, no, když mi bylo deset, tak jsem holt jel Conanovky ve velkém). A nezestárlo toho mnoho, všechno je pořád stejně dobré a něco i lepší - když jsem si uvědomil, jak málo je v samotném finále použito cgi a atmosféru tvoří reálné věci - např. šachové figurky, které tvoří asi nejsilnější scénu filmu - tak se mu trochu zastesklo po starym dobrym stavění kulis místo zeleného plátna. Zvedám na pět. (04.12.2016)