Taková zvláštní rodinka

Typický představitel cyklu „smart cinema". Výstřední postavy, sarkastický humor, ironický pohled na tradiční rodinné hodnoty, dysfunkční rodinné vztahy, epizodická struktura. Neboť jde zároveň o film Wese Andersona, je epizodičnost zvýrazněna dělením do kapitol (plus prolog a epilog), kompozice připomínají obrazy (tableaux shots), z nichž každý lze pro jejich vypiplaný design a množství vtípků v mizanscéně rozebírat mnoho minut, geometricky přesné pohyby kamery se střídají se „spontánními" sekvencemi snímanými ruční kamerou (podobně vedle sebe Anderson staví scény jako z grotesky a realistické násilí, v jehož důsledku jde skutečně o život), citují se zde slavné filmy, v podkresu neustále zní zpola vážně využívané skladby známých hudebníků a děti se mnohdy chovají dospěleji než dospělí. Celkem bych souhlasil s názorem, že jde o Andersonův film s největší vypovídací hodnotou, protože v něm režisérovo hračičkovství nezastiňuje vážná témata, o kterých pojednává. Osobně si každopádně myslím, že se jako režisér doopravdy „našel" až v Životě pod vodou. 80% Zajímavé komentáře: Aquarius, Callas, wipeout, Martass21 (10.07.2005)

Naprosto neuvěřitelná kombinace psychologického dramatu, parodie, romantické dojárny, crazy komedie a nevím čeho ještě dalšího, to vše za doprovodu skvěle padnoucího písničkového soundtracku. Něco takového dokáže dát dohromady a především pohromadě udržet pouze Wes Anderson. Jak to ten chlap dělá, netuším. Film a humor mému srdci velmi blízký. (20.01.2011)

Bizarnost, kterou Anderson dovedl do extrému v Životu pod vodou, je tady ještě servírována ve stylu zábavné zvláštnosti, v tomto případě kombinované s občasným, téměř až laskavým humorem. A scénář si s postavami hraje velmi sladkým způsobem až do samotného závěru. Hackman a Stiller zkrátka rodinku vedou pěkně ostrým krokem na pozici jednoho z nejspecifičtějších feel-good filmů, co jsem kdy viděl. (01.07.2006)

Tajně jsem doufal, že to bude větší jízda, ale vyloženě zklamání nepřišlo. Film mě pobavil, přestože humoru tam nebylo zas tak moc. Na několik vtipných hlášek či situací si však divák příjde. No a k tomu na hodně kvalitní herecké obsazení, nejvíc mi asi sedl starý Tenenbaum v podání skvělého Hackmana, dobrá byla i "adoptovaná" Gwyneth Paltrow, zklamalo mě ale obsazení Billa Murraye, komediální potenciál mého oblíbence byl absolutně nevyužitý. Směrem ke konci pomalu začala filmu docházet šťáva a nakonec těch 109 minut bylo skoro až moc (přibylo vážných scén, které mě už nebraly). No, po Takové zvláštní rodince jsem se rozhodl, že od pana Andersona zkusím ještě nějaký film a dle zdejšího trendu jsem sám moc zvědavý, jestli se zařadím mezi nechápavé kritiky nebo hysterické obdivovatele. Tento jeho počin vidím na průměr. "Zachránil mi život, víte. Před 30 lety mě na bazaru v Kalkatě bodli nožem. Odnesl mě do nemocnice na vlastních zádech." "Kdo tě bodnul?" - "On." (12.02.2012)

Odvyprávěno osobitým Wesovským stylem, ve kterém mi tentokrát chyběl náboj a rozehrání figurek zábavnějším způsobem. Drama o slepování rozpadající se rodiny plyne vlažným způsobem a nevýrazných pasáží se objevuje příliš. Když se zamyslím, pouze poslední patnáctiminutovka dokáže pracovat s jakoukoli emocí diváka. Tak trošku mi to připomínalo potulování ztracených herců a jen Gene Hackman působil v kranflecích. Rozhodně nedoporučuji milovníkům komedií......4/10 (26.01.2018)