Horká hlava

Začíná to vydařeně a vtipně - rychlý sešup druholigového fotbalisty, který přijde o místo v manšaftu i v práci, jeho rychlokurs afrického zeměpisu s černými kolegy při úklidu ulic a falešné nařčení. Následuje pomsta, když se nevýrazný exfotbalista ve vězení změní v jakéhosi maloměstského Monte Christa. Smůla, že se film nechává ve střední části příliš unést fotbalem, scény z hřiště jsou zbytečně dlouhé a film zdržují. Nadlouho se také vytrácí linka s (ne)znásilněnou slečnou. ____ Film je francouzský a navíc ze sedmdesátek, takže se nedají čekat přílišné ohledy k ženám: nějaká ta facka nebo malé znásilnění přece žádné neublíží, že? ____ KOUSEK DĚJE - Jen na okraj: hrdina se sice na policii vychloubá svými sexuálními výkony, v sebekritickém momentu ale slečně Lefébvrové přizná, že často nedokáže uspokojit ani ty, které to po něm chtějí. Takže je otázkou, jestli ten žebřík postavený v závěru filmu slečnou natěšenou, že už konečně přijde nějaká akce, nebyl jen zbytečnou námahou. /28. 6. 13./ (28.06.2013)

Od Jean - Jacquesa Annauda, režiséra výpravných experimentálních filmů, bych takovýto film rozhodně nečekal. Skvělá odpočinková komedie z fotbalového prostředí s vynikajícím Patrickem Dewaerem v hlavní roli. Humor je zde, navzdory obhroublému prostředí, velice inteligentní a skvělý scénář Francise Vebera se strefuje jak do vymaštěných rádobyfanoušků, tak do vyžraných funkcionářů. P.S.: Slečna Lefébvrová je nádherná. Na Françoisově místě bych se za ní vydal taky :-))). 85%. (23.09.2009)

Dva góly, tak tenká je hranice mezi uznáním resp. (pomíjivou) slávou a definitivním zapomněním. Hlavička to je především černohumorná drobnokresba (pokřivených) charakterů jednoho maloměsta, prostřednictvím místního (fotbalového) ansáblu, kde se stírají (do příští Ne resp. zápasu) rozdíly mezi úředníkem, majitelem autobazaru, řezníkem, holičem, soudcem.... a také příležitost pro jednu dávno z(a)tracenou existenci k (sladké) pomstě za (ne)spáchaný zločin. A ano, souhlas, nekouknout se předem na jméno režiséra a neznat dopodrobna jeho filmografii, tipoval bych, že si Miloš Forman, před jeho emigrací do Ameriky, udělal malou odbočku do Francie a natočil lehce uvolněné apolitické pokračování jeho hořkosladké tragikomedie. S malou obměnou, tj; „studijní lokaci“ v podobě hasičského bálu, zde vystřídalo fotbalové hřiště s jeho zázemím. Jak vidno, lidská omezenost a malost skutečně nezná hranic. A vůbec nevadí, že, co se sportu týče, tak víc než čutání do balónu, se v tomto snímku šplhá. Po čem? Co je zrovna po ruce. Místní „Julie“ už totiž netrpělivě čeká, na svůj pravidelný zásun pardon přísun „lásky“ aneb SPOILER scéna (pro romant. duše) jak z pera mistra cechu W. Shakespeara, dějiství prvé: na balkóně Julie, pod ním nadržený tokající resp. vrkající holoubek, světoběžník Romeo- fotbalista, toho času bez angažmá, F. Perrin a jejich „štěstí“ bránící, chrápající hovado resp. předčasně se vrátivší manžel. Příběh zrady a následné pomsty tedy může začít. Výsledný resultát. Objektivně za (silné) 4*, ale subjektivně (i s přihlédnutím k faktu, že bych musel zapátrat hodně hluboko v paměti, kdy naposledy mi jakýkoliv snímek vykouzlil takovýto sladkotrpký úsměv na rtech) 5*. Avšak nostalgie stranou, kvalita skutečně neabsentuje. Zde je důkaz. Snímek se může opřít o jemný černý humor, pro mě zcela neznámého, sympaticky bezprostředního P. Dewaera, jistou nerušící režii a především inteligentní scénář, co psal sám život. Jako pověstná třešínka na dortu je tu potom krásná F. Dougnac aneb SPOILER, možná prohrajete dílčí (fotbalový) zápas, důležitější je však vyhrát ten životní, tj; (krásnou), pohodovou ženskou. Navíc tu ústřední melodii jsem si pobrukoval ještě notnou chvilku po skončení snímku. Nevím jak vám, ale mně (narozdíl od geniálních matematiků) tohle ke spokojenosti stačí. 90% P.S. dabing si (souhlas s kolegou dopitak) musely právě naše kapacity zvláštním způsobem skutečně užívat. Také je to na výsledku patřičně vidět. Zajímavý (výstižný) komentář (pro mě): gudaulin [Special thanks: DaViD´82, on ví....] (25.06.2013)

Druholigový fotbalista je zatčen a neprávem obviněn ze znásilnění mladé ženy, která ho při identifikaci označí za pachatele. Jeho cílem je uprchnout, vyhledat svou údajnou oběť a vykonat čin, za který byl odsouzen... Rád bych si někdy tento zábavný tragikomický příběh vychutnal znovu - je to přece jen už více než 20 let, kdy jsem ho viděl naposledy. Snímek hodnotím na základě veskrze kladných vzpomínek, díky nimž mám Coup de tęte v paměti jako černohumorný a překvapivě chytrý film z fotbalového prostředí. (15.06.2006)

Spoiler! Vtipná francouzská komedie o tom, jak věčný smolař ke štěstí přijde a dá za vyučenou všem falešným pochlebovačům a patolízalům. Mistr Annaud s komediálním mágem Veberem přesně vystihli nadčasovou neupřímnost většiny, která by jednoho dne křivě obviněného klidně ukamenovala, zatímco na druhý den, když se onen obviněný vyhřívá na výsluní, by mu dali svoji dceru za ženu. Asi první film, kde jsem viděl Patricka Dewaera a jsem nadmíru spokojen. A když si přečtete o jeho životním osudu, nemůžete se divit, že Raphael Haroche složil takový šanson na jeho počest, jaký složil. (30.08.2016)