Horká hlava

Neni to zrovna komedie, u který bych se válel smíchy, ale za vidění to stojí. První polovina teda byla výrazně lepší. Ve druhý polovině film začne hrát i na trochu vážnější strunu a pokouší se o nějakou kritiku společnosti, ale už to neni ono a moc jsem se už nezasmál. Zároveň, když už teda film chce vypadat vážně, tak nedává moc smysl, aby někomu začali najednou rozdávat auta, byty a pomalu se před nim všichni plazili po zemi, když sice dal 2 góly, ale ty neměly vůbec žádnej význam, protože se stejně hrála ještě odveta 60% (26.10.2014)

Velice zdařilá záležitost ve všech ohledech, úžasně napsaná, moc pěkně natočená a musím zcela otevřeně přiznat, že Patrick Dewaere si mě vodil jako marionetku, jeho charisma, herecký talent, živelnost, to je něco fantastického, k tomu tedy překrásná role fotbalisty, kterého sice uvězní za znásilnění mladé ženy (křivým svědectvím) a on si dá předsevzetí, že tento čin vykoná, když už za něj sedí, ovšem jeho nová životní šance přichází spolu s propustkou na fotbalové utkání... „Já bych se do toho vězení raději vrátil, já jsem to slíbil panu řediteli.“ Královsky jsem se bavila, místy se smála nahlas a místy mi od smíchu tekly slzy, nádherná věcička a ten poslední záběr mi vyloudil na rtu takový ten přihlouplý úsměv... (01.06.2020)

Spoiler! Vtipná francouzská komedie o tom, jak věčný smolař ke štěstí přijde a dá za vyučenou všem falešným pochlebovačům a patolízalům. Mistr Annaud s komediálním mágem Veberem přesně vystihli nadčasovou neupřímnost většiny, která by jednoho dne křivě obviněného klidně ukamenovala, zatímco na druhý den, když se onen obviněný vyhřívá na výsluní, by mu dali svoji dceru za ženu. Asi první film, kde jsem viděl Patricka Dewaera a jsem nadmíru spokojen. A když si přečtete o jeho životním osudu, nemůžete se divit, že Raphael Haroche složil takový šanson na jeho počest, jaký složil. (30.08.2016)

Muž v ofsajdu vzupuruje... takřka neočekávatelným způsobem. Hořká komedie z pera Francise Vebera si poměrně svižně odsýpá v rytmu hravé titulní melodie s pískacím sólem a v průvodu ironického vyprávění hlavního hrdiny. Patrick Dewaere předvádí v hlavní roli svůj obrovský přirozený talent i charisma, role futbalisty a vášnivého záletníka s neotřelým postojem ke své nesnadné situaci mu nesmírně sedla. Dewaere opět potvrzuje, jakou velkou ztrátu pro francouzský film nasledujících období znamenala jeho náhlá sebevražda. Hlavička má v první řadě jediný velký cíl pobavit diváka a daří se mu to díky Dewaerovi i skvělému scénáři úspěšně, ale zároveň umí být vedle zábavy i nebývale kritická a otevírá na svou dobu odvážné téma, což si zaslouží speciální zmínku. Výborně jsem se u ní pobavil a po opakovaném zhlédnutí, kdy jsem film s úspěchem nabídl i svému kamarádovi, přihazuji zbylou hvězdičku. Sláva naším hochům, hip, hip, hip! Hanba naším sokům, hip, hip, hip! 85% (17.12.2020)

Začíná to vydařeně a vtipně - rychlý sešup druholigového fotbalisty, který přijde o místo v manšaftu i v práci, jeho rychlokurs afrického zeměpisu s černými kolegy při úklidu ulic a falešné nařčení. Následuje pomsta, když se nevýrazný exfotbalista ve vězení změní v jakéhosi maloměstského Monte Christa. Smůla, že se film nechává ve střední části příliš unést fotbalem, scény z hřiště jsou zbytečně dlouhé a film zdržují. Nadlouho se také vytrácí linka s (ne)znásilněnou slečnou. ____ Film je francouzský a navíc ze sedmdesátek, takže se nedají čekat přílišné ohledy k ženám: nějaká ta facka nebo malé znásilnění přece žádné neublíží, že? ____ KOUSEK DĚJE - Jen na okraj: hrdina se sice na policii vychloubá svými sexuálními výkony, v sebekritickém momentu ale slečně Lefébvrové přizná, že často nedokáže uspokojit ani ty, které to po něm chtějí. Takže je otázkou, jestli ten žebřík postavený v závěru filmu slečnou natěšenou, že už konečně přijde nějaká akce, nebyl jen zbytečnou námahou. /28. 6. 13./ (28.06.2013)