Napola: Hitlerova elita

Úvod je takový průměrný a nijaký, jenže pak se to naštěstí rozjede do dost atmosférického válečného příběhu, který mě pak dokázal naprosto pohltit. Sice mi v tom vadí ta předvídatelnost, nedostatečné představení a využití většiny postav a to občasné nahodilé skákání z tématu do tématu, ale jinak to funguje dost slušně. I přesto, že to chvílemi působí jako Zlo mezi námi zasazené do prostředí nacistického Německa. Ale jinak se mi líbil ten příběh, herecké výkony a kamera jsou tu taky na dost slušné úrovni, zanechalo to ve mě nějaký silnější dojem a celkově to prostě má něco do sebe. Ani utahané mi to nepřišlo, spíš naopak, snad potřetí v životě bych byl radši, kdyby to trvalo déle a víc se tu tak pracovalo s ostatními postavami a mělo to údernější konec. Ale i tak jsem spokojený. 4* (24.06.2021)

Bouzov potažený nacistickými prapory aneb Princové zakletí v čase. V pár jednotlivostech se to dostane pod kůži (tělocvik s granátem, kazatelovy ruce na ramenech pozůstalých), někdy to zase i kvůli předvídatelnosti vyšumí do prázdna (plavání pod ledem). Myšlenka, že když se má přejít od slov k činům, tak ti zdánlivě slabí můžou patřit k nejsilnějším, je patřičně nosná, ale to nic nemění na tom, že období nacismu ve spojení s prakticky jakýmkoliv námětem dává filmařům už při startu náskok a ten by měl být kompenzován vyššími nároky na celkový výsledek.. (30.01.2023)

Jak mimořádně zajímavé je sledovat práci filmařů zvláště dekoratérů Pak je Berlín na Praze 8 kousek od Florence, tělocvična je rovněž v Praze (Sokolovna na Pavláku); elitní škola se nachází na jednom „nejmenovaném“ hradu v Česku, oblíbeného hlavně u tvůrců pohádekPro zajímavost – za druhé sv.války byl v Bouzově (onen nejmenovaný hrad) od roku 1939 uhnízděn přepadový oddíl SS nikoli elitní škola. Místo děje (žádný kvapík to zas není) jsem napoprvé pak chvilkami sledoval kdo, kde, kdy a jak z českých herců si střihne nějakou tu roli. Např. poznat Ljubu Krbovou (ve své roli otočenou zády) podle šíje, vlasů, hřbetu pravé ruky a části pravé tváře je taky kumšt :-) BTW Karel Dobrý se snad taky těch „uniforem“ hned tak nezbaví Já vím, film Napola je fikce opřená o skutečnou realitu a kdybych se nezajímal o literaturu faktu a zvlášť o II.sv.válku a nástup fašismu, neměl bych asi tomuto snímku co vytknout. Skutečnost v elitních školách plných řádně zpracovaných prověřených rekrutů z potomků vyvolených a rovněž řádně prokádrovaných rodičů je trochu jiná. Na sentiment a ohleduplnost moc prostoru nebylo Proto mi nějak „neštymovalo“, kde se vzala v 17ti-letém hlavním hrdinovi (jeho spolužácích též), který je víc jak 10 let od nástupu Hitlera přímým účastníkem raketového vzestupu režimu a úspěchů Hitlerovo Německa a navíc kdy příběh je situován přesně do doby, kdy Německo stojí pomyslně na samém vrcholu, tj. v roce 1942 ta síla nepodlehnout tlaku a opojnému pocitu být vyvoleným a vzdorovat systému a pod všudypřítomnou, nutno přiznat promakanou Goebelsovou propagandou Nevím nevím, v elitních školách byli Ti „nejnejnej“ specialisté pedagogové (obrazně), nejvěrnější a nejzavilejší stoupenci AH drtivou většinou v uniformách SS, aby next power generation byla opravdu elitní Měl jsem místy mlhavý, sotva postřehnutelný pocit, že mi někdo chce skrz tento film sdělit, že v SS byli i normální „lidé“, ne jen sadisti, hovada, kariéristé a všehoschopná monstra ale jak říkámje to takový mlhavý pocit, leč mě osobně rušil. Napola je nadprůměrný film, s výtečnou kamerou a hudbou, jen by tam sentimentu, ohleduplnosti a citu vzhledem ke skutečné realitě méně Jenže to by potom zase ten příběh vyzněl jinakach jo (08.11.2005)

No tak nevím, ale sledovat teenagerské drama z přostředí hitlerjugend a vcítit se do těch chudáků při jejich životním boji zatímco poslouchají nesmysly o nadřazené árijské rase, není zrovna to co by mě úžasně bavilo. Navíc se jedná jen o průměrný film a pokud chcete něco z podobného prostředí (školního, ne nacistického), tak vřele doporučuji švédský film Ondskan (Zlo). (14.11.2006)

Zaujímavé, pôsobivé, pútavé. Napola je veľmi ojedinelý snímok. Kritika nacizmu je dosť veľká a je zaujímavé, ako sa Nemci snažili vymývať mozgy vlastným deťom už v ranom veku. Príbeh Friedricha Weimera je výborný. Ako chlapec z chudobnej rodiny dostane šancu vyrovnať sa svojim rovesníkom z vyšších vrstiev a tak sa chopí príležitosti. Ale počiatočná ideológia nacizmu sa postupne stráca a chlapec zisťuje, že nie všetko je sfarbené do ružova. Napriek dobrému pocitu z filmu nemôžem dať vyššie hodnotenie. Je to tak 3 1/2 hviezdy. (15.10.2008)