Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Kapitán Willard (Martin Sheen) si během služby ve Vietnamu získal pověst vynikajícího vojáka. Je pověřen důležitou misí: musí v džungli najít a zlikvidovat amerického plukovníka Waltera E. Kurtze (Marlon Brando), který dezertoval a vede v čele oddaných domorodců soukromou válku proti Vietnamcům i proti Američanům. Cestou proti proudu Mekongu na hlídkovém člunu Willard se svými muži poznávají nejpodivnější a nejrůznější aspekty válečného pekla. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (1 186)

Faidra 

všechny recenze uživatele

Vám vadilo čekat na Marlona tři hodiny? Já bych na něj bez řečí čekala tři roky... ale já nejsem normální, takže se to nepočítá. Vietnam postihla apokalypsa, Martina Sheena během natáčení infarkt, Coppolu kopačky od manželky, rozpočet opakované přešvihnutí, štáb jeden malér za druhým a divák i z opačného a skoro třicet let vzdáleného břehu tuší, že tohle není film o Vietnamu - to je Vietnam. Čtyři pekelní jezdci si to za tónů Walkürenritt uhánějí napalmem spálenou zemí, kam před chvílí dopadla hvězda zvaná Pelyněk na americké vlajce, dravé šelmy vládnou džungli a nevidí v cizích vojácích nic jiného než kořist, hrůzný trip se mění v ještě hrůznější vystřízlivění, a to jsem to ještě k tomu poprvé viděla ve věku, kdy mi chybělo slušných pár let do doby, kdy bych si mohla legálně zastřít vědomí. A nyní, dámy a pánové... Apokalypsa. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

(nekrácený komentář k nekrácené verzi filmu) Před více než dvaceti lety natočil – úspěchem Kmotra opojený – Francis Ford Coppola megalomanskou válečnou dekonstrukci jedné šílené mysli. Plukovník Walter E. Kurtz (Marlon Brando) byl dostatečně inteligentní na to, aby se mohl zbláznit. I když ne v pravém slova smyslu – prostě se rozhodl vystoupit z kruhu, stanovit si vlastní pravidla a v konečném důsledku předstoupit před své zfanatizované (nebo spíš zfetované) soldáty jako Všemohoucí, jako bůh povstanuvší z popela desítek obětí nesmyslného válčení. Tohle je Vietnam, ale klidně by to mohlo být jakékoli jiné místo, jakákoli jiná válka. Inu, je načase, aby pár zpohodlnělých týpků z velitelství vyslalo spasitele – kapitána Willarda (Martin Sheen). Jenže spasitele koho? Masakrovaných rákosníků, na kterých stejně nikomu nezáleží? Nebo „dobrého“ jména amerických hochů bojujících spíš za vlastní přežití než za jakékoliv vyšší ideály? Válka je svinstvo , to nikdo nezpochybní a jako jediné východisko se skutečně jeví právě ona apokalypsa, která všechno zlo smete z povrchu zemského. A nejspíš taky všechno dobro. Tedy za předpokladu, že něco takového ještě vůbec existuje... . ___ Apokalypsu lze vnímat v mnoha rovinách, buď jako protiválečný protiamerický film, či jako alegorii na sestup celé společnosti – marně čekající na spasení - do pekel. Ale není problém vnímat ji čistě coby dokonale fungující mechanismus, ve kterém ve společné symbióze koexistuje nesmyslné vraždění a lhostejnost amíků k vlastní „práci“, z čehož plynou logické následky. Zprvu pohodový „river-movie“ je postupně narušován stále temnějšími a stále krutějšími výjevy reálného světa – šíleného světa. Setkáním s náruživým „surfařem“ Kilgorem (Rober Duvall), který se tak rád prochází napalmem vypálenou – postapokalyptickou – krajinou počínaje a zastávkou v samotném pekle konče. Avšak důležitým prvkem Coppolova díla je zvýraznění Kurtzových „božských“ rysů, přičemž náhlá „výměna rolí“ na samém konci filmu vypovídá o nedefinovatelnosti pojmů „dobro“ a „zlo“ nejlépe, co jsem doposud viděl. Patrná je také snaha postihnout osobnostní schizofrenii snad každého živého tvora.... . ___ Apokalypsa toho má hodně co říct, avšak je třeba počítat s daní v podobě uzmutí více než tří hodin čistého času. Což je fakt patrný předně v poslední třetině potácející se tak trochu odnikud nikam. Částečnou, ne však stoprocentní satisfakcí lze alespoň shledávat v omračujícím hereckém projevu Marlona Branda. Ač na plátně nestráví moc přes půlhodinku, na sólo polostínů a jeho plešky budete vzpomínat ještě spoustu dní po projekci. Překvapil také nenápadný Martin Sheen – ten toho moc nenamluví, ale jako průvodce do pekel funguje dokonale. „Surfař“ Roberta Duvalla pak vyvolává otázku: Jaký je rozdíl mezi šílencem ve službách státu a šílencem, jenž jedná na vlastní pěst? Osobně bych řekl, že pouze v jejich prezentaci médií. Ta mimochodem dostala prostor i v samotném filmu. Když se vojáci uprostřed válečné vřavy zastavují před televizními kamerami, jsou napomínáni, aby pokračovali v akci a chovali se přirozeně. Zvrhle vtipné. Ale zpět k Duvallovi, resp. k jím vedenému náletu na vietnamskou vesnici – asi nejznámějšímu a nejcitovanějšímu fragmentu celé Apokalypsy. Zběsilý útok „vzdušné kavalérie“ za burácení Wagnerovy Jízdy valkýr opět dokazuje možnost dodat i válečnému masakru jistou estetickou procítěnost. Tedy, pokud jste dostatečně dobrým a dostatečně odvážným režisérem. Coppola jim (nejen) v tomto případě byl, díky čemuž dal vzniknout jednomu z myšlenkově nejhodnotnějších kinematografických děl 70.let a zároveň dosud nepřekonanému antiválečnému snímku. Zapomeňte na za všech okolností realistické, polodokumentární krváky typu Černého jestřába, Apokalypsa toho ve výsledku moc neukazuje a přesto má mnohonásobně údernější výpovědní hodnotu. Svou působivostí vás pohltí. Její temnost metastázuje do celého vašeho těla. A nechá vás, abyste sami procitnuli zpátky do nepříliš odlišné reality. Zanedlouho rčení „svět se řítí do záhuby“ nepochybně nabude hmatatelných rozměrů. Ale než k tomu dojde, není přeci žádný důvod se tím zabývat, viďte? 100% Zajímavé komentáře: Marigold, Eddard, Faidra, wipeout, Triple H, hribisko, uzzi () (méně) (více)

Reklama

Morien 

všechny recenze uživatele

(1001) -"Are my methods unsound?" -"I don't see any method at all, sir." Líbila se mi všudypřítomná bílá či barevná mlha a také myšlenka, že jde pouze o všeobjímající chaos. A dokud byli chlapci ve člunu, tak jsem byla vlastně spokojená a říkala si, že předsudky a obavy, s jakými jsem se k Apokalypse odhodlávala, nebyly oprávněné. (#teamfullmetaljacket #teamnelíbísemikmotr) Nicméně příjezd do brandovesnice byl pro mě extrémním zklamáním po tak rozmáchlé přípravě a nedokázal lépe a jinak do slov a obrazů přeložit či transformovat peklo, kterému jsme byli svědky během cesty proti proudu. Například vypravěčův voice-over na řece dával smysl, tam si prohlížel vojenské záznamy o plukovníkovi a dával nám tím najevo, co si o něm myslí a jak se vyvíjí jeho vztah k němu a k úkolu, protože plukovník sám nebyl přítomen a čas konat byl ještě daleko. Po příjezdu do vesnice už není potřeba mluvit, protože vše bylo řečeno a na všechny jeho nejhorší strachy se můžeme podívat očima, on ale v komentáři pokračuje a neříká nic nového, opakuje ty stejné teze a navíc ještě vysvětluje plukovníkovy promluvy, což je v tu chvíli otravné, nadbytečné a antiklimaktické. Také tím, že se ve vesnici střídá den a noc a den a noc a den a noc, film úplně přichází o momentum, které si do té doby budoval nestálým postupem vpřed za tímto jedním cílem... aby byl najednou rozmělněn do mnoha nenavazujících scén odělených stmívačkami?! Intenzita se rozplývá a pointu mám hledat ve zfetované mánii Dennise Hoppera a improvizační manýře Marlona Branda? Plukovník Kurz by měl říkat něco, co ještě nebylo řečeno, a nebo preferovaněji mlčet, ale klidně bych tam i viděla jeho osmnáctiminutový monolog a po něm aby došlo k finálnímu střetu, ale ne tuhletu rozmašírovanou nijakost poskládanou z náhodných "zajímavých" ala rebelský-výkřik hlášek. A nebo aby kamera prostě zůstala ve člunu a dívala se do džungle, zatímco Martin Sheen se vylodí a odejde vykonat své dílo. Celá ta návštěva vesnice je prostě redundantní a nesvědčí o ničem moc jiném než o Brandově neochotě spolupracovat s vypointovaným scénářem. A to mi zkrátka ke katarzi nestačí. We have met the enemy and he is us. ()

tron 

všechny recenze uživatele

„Každý má svoj bod zlomu.“ Šialený (za takých podmienok aj vznikajúci) vojnový pekelný epos. Videl som to v originálnom znení s titulkami v obéznom 202 minútovom (!) režisérskom kolose. V porovnaní s „len“ 153-minútovou kinoverziou uvidíme napr. fascinujúcu, zahmlenú francúzsku farmu. Veľdielo s uchvacujúcou, hypnotickou a každého a všetko pohlcujúcou atmosférou, dokonalými hereckými výkonmi, úžasným soundtrackom a neskutočne realistickou výpravou. Scenár je drsný, ponúka výraznú sebareflexiu. Nudili ma azda len pasáže s Duvallom, ale zas bez nich by možno nebolo dostatočne hodnoverne ukázané, ako niektorým ľuďom vo vojne je*e. Hoci býva ako literárny predobraz uvádzaná Conradova kniha Srdce temnoty, po dejovej stránke v skutočnosti nemá s filmom temer nič spoločné (wtf?). "V tejto vojne je všetko... akési domotané." ()

TeeAge

všechny recenze uživatele

|| Scenár: John Milius, Francis Ford Coppola / Heart of Darkness by Joseph Conrad| Hudba: Carmine Coppola, Francis Ford Coppola | Produkcia: Francis Ford Coppola | Distribúcia: United Artists (1979 theatrical), Miramax Films (Redux), Paramount Pictures (Redux video), Lionsgate (Blu-ray) | Štúdio: American Zoetrope | Rozpočet: 31,5 miliónov $ | Tržby: 134,700,000 $ || ()

Galerie (121)

Zajímavosti (125)

  • Když se kapitán Willard (Martin Sheen) setká s fotožurnalistou, mrtvá žena v pozadí za nimi dýchá. (cztrollolcz)
  • Když podplukovník Kilgore (Robert Duvall) poprvé vystupuje z letadla, je jeho brýlích vidět mikrofón. (cztrollolcz)

Související novinky

Megalopolis staví kampaň na negativních recenzích

Megalopolis staví kampaň na negativních recenzích

21.08.2024

Jak všichni jistě už víte, legendární režisér Francis Ford Coppola (Rozhovor, Vyvolávač deště) na letošním 77. ročníku Festivalu v Cannes uvedl svůj dlouho chystaný opus magnum pod názvem Megalopolis… (více)

Reklama

Reklama