Apokalypsa

Coppola zamíchal "Karty smrti“ a v depresivním river movie žene kapitána Willarda (M.Sheen) se speciálním úkolem do kambodžského vnitrozemí. Čím hlouběji, tím šíleněji. Traumatická cesta tentokrát není cíl. Cílem je Kurtz. A hrůza.. Nálet za východu slunce s Ride of the Valkyres a začátek (The End) považuji za naprosto fenomenální. (01.09.2008)

2003: Apokalypsu jsem viděl poprvé až v Redux verzi, ale hlavní přidané scény jsem poznal - nejsou sice nezajímavé, ale docela běh filmu zdržují, aniž by děj nějak zvlášť obohatily. A přidat k už i tak dlouhému filmu dalších 53 minut je opravdu moc. Myslím, že by se režisérům tohle "přepisování historie" mělo zakázat. Původní verzi bych pět hvězdiček dal. 2020: Final Cut má tři hodiny, což je podle mne pořád ještě moc. Celá pasáž z francouzské plantáže tam být nemusela. A ten Brando mě už tentokrát vážně moc nebere. (03.10.2020)

Film o čekání na Marlona Branda (tak dlouhém, až jsem měla pocit, že čekám na Godota), jenž se v čase 2:39:16 (!!!) zjeví jako hora sádla v šeru své kobky, pak něco zamumlá do tmy a za chvíli ho Sheen za zvuků doorsovského The End zmasakruje. A pak může nastat opravdové The End. 202 režisérských minut v pr**** a já přemýšlím, co na tom sakra všichni tak vidíte.. (29.05.2007)

"Mám rád vůni napalmu po ránu." Nijak zvlášť nevyhledávám válečné snímky, ale tato exkurze do válečného šílenství se i mně jevila velmi interesantní. Hlavně proto, že do boje vstoupíme ve chvíli, kdy už kulky a šípy létající kolem hlav amerických osvoboditelů jsou stavěny na úroveň obtížného hmyzu a vojáci se věnují tomu důležitému - chlastu, drogám, sexu, steakům a surfování. Sice mi poněkud vadí, že každá ekonomická krize USA je zažehnána válkou za záchranu světa na libovolném místě naší planety, ale jedinečný pplk. Kilgore mi alespoň dodal první rozumný důvod vedení vietnamské války - surfování pod palbou se v té době patrně jinde nedalo provozovat. Zkrátka až do přejezdu kambodžské hranice jsem se nečekaně bavil, ale následné zdlouhavé vykecávání mne donutilo jednu hvězdu pozapomenout v nepřístupné džungli. (02.07.2012)

F. F. Coppola si předsevzal nelehký úkol, chtěl natočit monstrózní válečný film, který ani tak neosloví diváka přímočarou akcí, jako vnitřní myšlenkou a propracovaným scénářem, povedlo se mu to na jedničku. Svou vskutku dokonalou režií vybudoval perfektní atmosféru, která diváka relativně v pohodě udrží u obrazovky po celých 202 minut. Snad jen jako jedniná zdlouhavá část by se mohla jevit scéna s francouzi (obsažena pouze v rozšířené verzi). Hlavní předností filmu je také bezesporu scénář, obsahuje zde již zmiňovaný existencionalismus, antimilitarismus, poněkud odlišný pohled na válku a zajímavé je, že vnitřní myšlenky hlavního hrdiny dokáží přimět k zamyšlení i samotného diváka. Poslední třetina filmu zanechává dějovou linii poněkud v pozadí s tím, že ten hlavní děj by měl probíhat spíše v divácké hlavě, snaží se působit více emocionálně (trochu hrůzostrašně) a (pozor SPOILER) samotné zabití Kurtze souběžně se symbolickým rozsekáním krávy je jako krvavá poezie... "I love the smell of napalm in the morning" 9/10 (22.04.2008)