Apokalypsa

Redux verze mě definitivně přesvědčila o totálním nasazení pěti hvězd a ještě něčeho navíc. Apokalypsa je název naprosto na místě...atmosféra naprosté psychedelické deprese, ani špetka pozitivních emocí, když nepočítám Satisfaction od Rolling Stones...výjimečné věci prostě musí vznikat za výjimečných okolností. Přes to všechno - dokonalost neexistuje;) (02.06.2005)

Zvláštní film, skoro až hypnoticky depresivní, sugestivní a nepříjemný, ale zároveň nepustí, přiková oči k obrazovce a vleze hluboko pod kůži. Kdo ho vyhledal kvůli Marlonovi (jako já), mohl by být zklamán (ale já nebyla), jelikož se tam zrovna nějak extrémně často nevyskytuje. Ale když už tam je, stojí to za to. Ty monology - nejen jeho, ale i Sheena - si pamatuju doteď. Perfektně zvládnutá a přiblížená psychologie člověka, kterému začne z války harašit v hlavě, ale přitom ho alespoň kouskem duše divák chápe a sympatizuje. On ale vedle Marlona i Sheen hraje skvěle a všichni ostatní herci taky, v paměti z nich utkví zřejmě hlavně šílenec Dennis Hopper. Apokalypsa je film pomalý, přemítavý a těžký, pochybuju, že je pro někoho příjemným zážitkem, ale nemůžu říct, že bych litovala zhlédnutí. A to díky silné myšlence a výpovědi, kterou sděluje. (18.07.2011)

"Mám rád vůni napalmu po ránu." Nijak zvlášť nevyhledávám válečné snímky, ale tato exkurze do válečného šílenství se i mně jevila velmi interesantní. Hlavně proto, že do boje vstoupíme ve chvíli, kdy už kulky a šípy létající kolem hlav amerických osvoboditelů jsou stavěny na úroveň obtížného hmyzu a vojáci se věnují tomu důležitému - chlastu, drogám, sexu, steakům a surfování. Sice mi poněkud vadí, že každá ekonomická krize USA je zažehnána válkou za záchranu světa na libovolném místě naší planety, ale jedinečný pplk. Kilgore mi alespoň dodal první rozumný důvod vedení vietnamské války - surfování pod palbou se v té době patrně jinde nedalo provozovat. Zkrátka až do přejezdu kambodžské hranice jsem se nečekaně bavil, ale následné zdlouhavé vykecávání mne donutilo jednu hvězdu pozapomenout v nepřístupné džungli. (02.07.2012)

Viděl jsem Apocalypse Now ve všech třech verzích (kino 2x) a včetně making of, něco málo si i přečetl a musím pasovat do svých TOP oblíbených filmů. Stručně proč: 1) Tak dechberoucí vizuál se nevidí, a to se jedná teprve o rok ’79. Těch všech odlesků, světlic, kouře a ohňů, výjevů podél cesty... Vrcholem pak asi snová scéna s mostem Do Luong. 2) Rozmáchlý a velkolepý vysokorozpočťák, současně regulerní artovka, meditace nad válečnou absurditou v reakci na americký imperialismus a svět starých kolonií. Přesahový filozofický rozměr. Jak pravil sám Coppola: "My film is not about Vietnam, it is Vietnam." 3) Gradující v šílenství spolu s plavbou po řece a dosažení cíle mise, kde pak čeká geniální Brando (a skvělý Hopper). 4) Mocný soundtrack. Především nálet s Wagnerovou "Ride of the Valkyries" a doorsácký "The End". 5) Jsem unešen jak je to nádherně temný, transcendentální, nadčasový silný kafe. A střih redux (2001) berte spíše pro úplnost, moje preference final cut (2019) a theatrical. "It is not about war so much as about how war reveals truths we would be happy never to discover. If we are lucky, we spend our lives in a fool’s paradise, never knowing how close we skirt the abyss." (01.03.2018)

Coppola zamíchal "Karty smrti“ a v depresivním river movie žene kapitána Willarda (M.Sheen) se speciálním úkolem do kambodžského vnitrozemí. Čím hlouběji, tím šíleněji. Traumatická cesta tentokrát není cíl. Cílem je Kurtz. A hrůza.. Nálet za východu slunce s Ride of the Valkyres a začátek (The End) považuji za naprosto fenomenální. (01.09.2008)