Road House

Bar fighting forever!!!! Tak tohle snad ani není možný. Můžu říct, že už dlouhý léta jsem neviděl větší ptákovinu, u který bych se tak pobavil, že by mi zůstal úsměv na rtu ještě dlouhý hodiny po skončení. Nařachlej Patrick Swayze v úloze chladnokrevnýho, drsnýho šéfa ostrahy baru, kterej je nejenom totální profík, mentor, ovládá snad 10 bojovejch umění a šije si sám několikacentimetrový tržný rány bez pípnutí, ale taky balí ženský lusknutím prstu, bojuje s mafiány a u toho stíhá hlásit jako kdyby to byl snad bratr Joea Hallenbecka. Tohle jsem ještě neviděl!!!! Road house si musí oblíbit každej člověk bez výjimky, protože, i když to nemá žádnou kostru nebo nedejbože smysluplnej příběh, tak - jak už jsem psal - Patrick je tady tak boží, že si fanda čehokoli musí přijít na svý. A když do toho připočteme Sama Elliota a slepýho kytaristu, máme dokonalej (spíš nechtěně dokonalej) film. Jinak bych rád napsal, že o tomhle velebijáku jsem se dozvěděl ze seriálu Family guy, kde tenhle film stylově a bez okolků parodoval Peter Griffin. Tady je menší ochutnávka http://www.youtube.com/watch?v=nDURfLc9u0g :) (20.03.2010)

Spolu s novým Road House sem si doplnil ten původní a dostal sem klasický osmdesátkový akčňák, který je úplně stejně hloupoučký jako ten nový a na rozdíl od Limanovi verze má problém s tempem a navíc se bere smrtelně vážně. Swayze sice nemá žádné trauma, ale zase je vlasatější inkarnací Chucka Norrise a upřímně sem mu toho überdrsňáka moc nevěřil. Lehce sice zapracovala nostalgie, nicméně kdybych si měl vybrat na který Road House se podívám znova, zvolil bych ten letošní…60% (24.03.2024)

Dalsi ukazkovy priklad priamociareho chlapskeho filmu z 80tych rokov v ktorom prisiel Swayze vycistit do jedneho zapadakova bar a ked uz bol v tom, tak vycistil rovno cele mestecko. Film ma stedru stopaz a pomale tempo, takze sa film dost venuje postavam. Ak vam nesadnu, tak mate smolu. Mna si ale Swayzeho inteligentny drsniak hned ziskal. Az mi je luto, ze sa nestal naplno akcnym hrdinom. Nielen charizmu ale aj solidnu fyzicku na to mal a vo filme predvedie viacero kvalitnych bitiek. Sice vidno, ze to nie je ziadny kung-fu expert, ale neskutocnu snahu mu nikto upriet nemôze. Väcsina bitiek je v klasickom krcmovom style, co mi bezne nesedi, ale tentokrat to je natocene tak spickovo, ze som si vychutnal vsetky bitky. V ramci doby vzniku sa jedna o vysoky nadpriemer, co neprekvapi, kedze choreografiu mal na starosti legendarny Benny Urquidez. Vrcholom je Swayzeho suboj s Teugueom zakonceny v Rambo 4 style. Okrem bitiek tu je uz len jedna prestrelka. No a nesmu chybat aj nejake tie vybuchy a nahe zenske. Milovnici blondinok si uziju do sytosti. Zapletka je sice priamociara ale vdaka skvelym postavam funguje dobre. Ben Gazzara je slizky zmrd s mnozstvom hnusnych poskovov, Kelly Lynch nadherna zenska a bonusom je neskutocny sympatak Sam Elliott, ktoreho osud naserie kazdeho a zaroven to navnadi na poriadne krvave finale. Samotny film je za silne 3*, ale neopakovatelna 80s atmosfera mu pridava dalsiu hviezdicku. Take filmy sa proste dnes uz netocia. 7/10. (17.03.2017)

Mistrovská karikatura osmdesátkových chlapáckých filmů s pěti nominacemi na Zlatou malinu, která vévodí mnohým žebříčkům nejlepších „guilty pleasure“ filmů. Road House je v podstatě moderní macho western s kung-fu akcemi, kombinující západní kulturu s východní filozofií, který obsahuje tolik nezapomenutelně absurdních momentů, že se u něj nelze ani na chvíli nudit. Patrick Swayze tu hraje světoznámého barového vyhazovače a zenového bojovníka s doktorátem z filozofie, jehož životní náplní je filozofování, souložení, cvičení taj či a když na to přijde, tak i kopání zadků a vytrhávání ohryzků z krků. Jeho úkolem je nastolit pořádek nejen v divokém baru Double Deuce, ale i v celém městečku, ovládaném gangem místního boháče. Se stoickým výrazem a morálním kodexem "i když vás někdo nazve čůrákem, buďte hodní" se zprvu snaží vzdorovat zbytečnému násilí, ale v prostředí prodchnutém testosteronem a toxickou maskulinitou to dlouho vydržet nelze. Road House je příjemným završením absurdní přehnanosti osmdesátkových akčňáků, které postupem času hraničily se sebeparodií a v 90. letech byly postupně nahrazeny realističtějšími filmy. Pobaví svojí jednoduchou černobílostí, šílenou nablblostí, hypermaskulinitou, laciným filozofováním a naprostým odtržením od reality. Odehrává se ve světě, kde se postavy mlátí hlava nehlava, vyhazují do vzduchu své baráky, aniž by se někdy objevila policie, a kde opilci každý večer rozmlátí celý bar, který je druhý den jako nový. Místní putyka, kde kapely musí hrát za železným plotem, aby je nerušily poletující střepy a kusy nábytku, musela sloužit jako inspirace pro upírský pajzl Titty Twister v Rodriguezově Od soumraku do úsvitu (v obou filmech mimochodem vystupuje skupina Tito & Tarantula). Jako v každé osmdesátkové mlátičce tu nechybí povinná várka nechtěných homoerotických podtónů: Swayze nepromarní jedinou příležitost sundat si tričko, zatímco jeho plně oblečení protivníci z něj nespouštějí očí a provokují ho hláškami typu „chlapy jako ty jsem píchal v base“. Film je údajně pouštěn newyorkským policistům v rámci jejich výcviku. (12.07.2016)

Po opětovném shlédnutí po xx letech zvedám o hvězdu a Road house si řadím mezi 80’s essentials. Swayze v nejlepší formě ever, jednoduchý přímočarý příběh, husté rvačky, macho hlášky, skvělý rockový soundtrack a podmanivá atmoška jak útulného maloměsta, tak zahuleného hudebního klubu. V době, kdy má pořád více a více kokotů více a více peněz a kdy jen čekám, kdy v centru Ostravy potkám monster truck, je milé koukat na to, jak chorý kapitalistický maskulinismus dostává na prdel aspoň tady v retro akční pohádce. (30.03.2024)