Režie:
Francis Ford CoppolaScénář:
James V. HartKamera:
Michael BallhausHudba:
Wojciech KilarHrají:
Gary Oldman, Winona Ryder, Anthony Hopkins, Keanu Reeves, Richard E. Grant, Cary Elwes, Billy Campbell, Sadie Frost, Tom Waits, Monica Bellucci (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Oscarový režisér Francis Ford Coppola natočil remake klasického děsivého příběhu o neuvěřitelně svůdném transylvánském princi (Gary Oldman), který se vydává z východní Evropy do Londýna 19. století, aby zde hledal lidskou lásku. Po staletích strávených o samotě v chátrajícím zámku je Drákula posedlý spalující touhou, která jej přiměje vystoupit z ústraní. Když charismatický Drákula potká mladou ženu Mínu (Winona Ryderová), která je odrazem jeho dávno ztracené lásky, oba se vrhnou do víru romantické vášně a hrůzy. Díky “iluzorním” speciálním efektům a mimořádnému hereckému obsazení se Coppolovi podařilo vytvořit svěží a provokativní pojetí upírského příběhu, v němž se až nezvykle věrně drží Stokerovy předlohy. (Cinemax)
(více)Videa (3)
Recenze (860)
Vizuální stránka filmu je úchvatná. Coppola si pohrává se stíny, kulisami, kamerou, nasvícením, jednou stříhá rychleji, jednou zase dává důraz na pomalé snímání detailů. Tohle všechno dělá výsledný dojem z filmu kladný. Režisér má tenhle film pevně v rukou a jeho silně invenční styl režie a silná vizuální stylizace filmu je hlavní deviza. To však nic nemění na tom, že jak už to u Coppolových filmů bývá, nudil jsem se. ()
Coppolovi vyšel Dracula jen napůl, což v jeho případě znamená jasnou prohru. Dokázal vytvořit fascinující atmosféru všude, kam se jen kamera vrtne a pro diváka není problém se po pěti minutách v Transylvánii cítit jako v mrazivém lese. Nohy mu ale podtrhává pokus o živočišné pojetí příběhu, kde se v emotivních scénách přehnaně vzdychá a přechází tak do nepochopitelné perverznosti. Poutavý příběh tragické lásky pak získává povážlivé trhliny i kvůli tomu, že z herců se docela těžko dostávají emoce. Velmi překvapivě to platí hlavně o Keanu Reevesovi, jehož Jonathan je i přes pohnutý osud jen prázdnou, smutně hledící figurkou. Vedle solidního cynika Hopkinse a famózního Draculy Oldmana je tak královnou večera Winona Ryder. Mina je v jejím podání dokonale zbožňováníhodná bytost trhaná vedví cudnou láskou k Jonathanovi a zběsilou lačností po pánovi temnot. Ještě jeden problém Coppola příliš nezvládl a to triky. Jelikož se vehementně pokoušel vyhýbat CGI, měl si veškeré miniatury a posuvy obrazu pohlídat trochu lépe. Takhle totiž některé záběry vysloveně ruší. Dracula v důsledku není špatný film, ale i přes dokonalou atmosféru má průvodních negativ až příliš. ()
Dokonale až divadelní kulisy. Miniaturní lokomotiva projíždějící krajinou. Hravé stíny Draculy. Dokonalý Dracula. Nevinná Winona Ryder. Mladičky Keanu Reeves. Herecký učitel Anthony Hopkins a další v naprosto úžasně vybroušené adaptaci, která se snaží, o co nejvěrnější atmosféru a zobrazení knižního světa. V tomto filmu je něco magického co nutí se diváka nesmát, když vidí až nečekaně "špatné" efekty, kterou jsou však záměrné. Musím se chvílemi smát, když někdo tento film shlédne a nelíbí se mu a pak si přečte knihu zjistí kde jsou rozdíly a nelíbí se mu ani kniha. Je naprosto zcestné požadovat adaptaci knihy, která je vedena jako korespondence mezi několika lidmi. Divák není zvědavý na Ninu, která otevře dopis od svého milovaného a začne číst řádky o jeho práci pro Draculu. Divák chce vidět co nejvíce děje odehrávat se v reálném čase a chce, aby ho děj pohltil a to s některými prvky v knize opravdu nelze. Dracula od Coppoly těží z několika fiktivních pravd, které po mnoha adaptacích vznikly. Mezi ně patří charaktery postav, které jsou měněny a některé události se časem naprosto vynechali, tudíž vytahuje ze zbytků Draculy to nejlepší a spojuje to s nejlepšími herci, které mohl sehnat. Za to mu děkuji a film mám velmi rád jako takovou přímo divadelní pohádku. ()
Coppolova adaptace klasického Stokerova románu vyniká především ve dvou rovinách - na tomhle snímku upoutá to, že jeho vizuální stránka je skutečně skvostná (Coppolovo estetické vnímání je vybroušené a dává svému filmu podobu temného, gotického obrazu) a navíc je natočen postaru, kulisově, tak jak se horrory točily kdysi. Na jednu stranu je Dracula poctou všem klasickým expresionistickým hororům, na druhou se však posunuje ve fúzi moderních filmařských technik a progresivních filmových přístupů (především scény z Londýna, zrychlený příchod bestie k vile viděný subjektivní kamerou...) s klasickým expresivním komponováním scén k postmodernímu tvaru. Výrazný je i významový posun díla, především pak interpretace hlavní postavy, hraběte Draculy. Pakliže je fixován na svou původní lokaci, do Transylvánie, je Dracula stále především zplozencem pekla, bytostí temnou a ryze negativní a nebezpečnou (byť se zajímavou sexuální motivací), vydá-li se ale na cestu, pryč ze své domoviny, přichází šokující schizofrenie - v noci stále fixován na hlínu své země, jež si veze sebou dobře ukrytou v truhlách, zůstává onou bytostí temna a zla, ve dne však v ulicích Londýna prochází metamorfovaný Dracula coby charismatický až uhrančivý mladý muž přitažlivý pro druhé pohlaví!!! Dokonce se v jakési romantizující poloze příběhu začne dvořit živé ženě a hledá v této osobě paralelu se svojí dávno mrtvou láskou. Tahle romantická reflexe Draculy zapadá ale přesně do Coppolova gotického vidění původního literárního textu. Dracula je jakýsi romantický rozervanec a svoje prokletí prezentuje jako psychická muka. Jeho objekt lásky (skvělá a typově přesná Winona Ryder) mu slouží jako možnost vymanit se z prokletí svého osudu - přestat být nemrtvým. Je paradoxní, že v souboji Draculy s profesorem Van Helsingem fandím jako divák Draculovi, tedy v původním významu straně temna... Coppolův Dracula je zajímavý postmoderní filmový tvar, ale hlavně úžasný a krásný film. Komplexně velký film! ()
Coppola, ac se pomerne presne drzi knizniho zpracovani, znicil prakticky cele pojeti Draculy, tak jak ho videl Stoker. Vyrazna vytvarna stylizace musi byt k smichu kazdemu, kdo kdy videl nejake opravdu kvalitni zpracovani (1931, 1958). Oldmanova kreace by byla bezchybna v pripade, ze by Dracula mel byt priteplaly chudak, ktery se utapi v sebelitosti. Nudna a nezabavna kravina, Coppola je trapny. ()
Galerie (62)
Zajímavosti (72)
- Severoamerické tržby dosáhly 82,5 milionu amerických dolarů, celosvětové pak činily 215,9 mil. (NIRO)
- Ako najlepšie stvárniť hroznú stránku Drakulu? Nad týmto problémom si Gary Oldman lámal hlavu niekoľko dní. Jedno bolo isté, musí ísť o silne konfrontačnú scénu. A tak sa skúšalo veľa scenárov a nespočetné líčenia a množstvo masiek. Až zrazu, vraj z hercovej frustrácie, vznikol povestný netopier. Vtedy svojou kreativitou predčil Gary aj samotného režiséra. (Raccoon.city)
- Do role Van Helsinga byl původně vybrán Liam Neeson, ale po úspěchu Anthonyho Hopkinse ve filmu Mlčení Jehňátek (1991) se Francis Ford Coppola rozhodl nahradit Neesona právě jím. (fannah)
Reklama