Pravda a lež

Ať se propadnu, kdysi jsme pohádky uměli. Stejně jako Honajzovi i mně vrtá hlavou osud ostatních prokletých, to se mělo dořešit. Taky bych řekl, že ta falešná Hana, kterou Spravedlivému přivedli na dvorci Pravdy a Lži, byla hezčí než Kuklová. Jinak hezká pohádka, v porevoluční úrovni podobné poměrům na Půlnočním dvorci jedna z nejlepších TV pohádek. (18.08.2015)

Tohle je hodně zvláštní pohádka, a hrát tam místo Kuklové a Beneše charismatičtější herci, myslím, že by nebylo co řešit. Úvod je poněkud zdlouhavý, vypadá spíše jako psychologické rodinné drama o manželovi s botama z toulavý kůže a chudákem ženskou uvázanou k domácnosti, ale pak přijde konečně na pohádkové motivy a děj jde dopředu každým záběrem, vše má své místo a smysl, do sebe logicky zapadá, dokonce i nějaká ta hláška se objeví... (Jediné, co mi u této pohádky vždy vadilo, tak že slovo „hana“ ve smyslu pohana jsem v životě snad nikdy nepoužil, a tady to hlavní hrdina použije třikrát.) Scény u Pravdy a Lži jsou dokonalé, jako z podivného snu. Plusem jsou i exteriéry, slušná kamera a dobrá hudba. A samozřejmě Vlastimil Zavřel jako „drobeček“. - EDIT: Po dalším a dalším zhlédnutí oceňuji i ten úvod, který je vlastně paralelou k možnému pozdějšímu vztahu obou mladých. Hlaváčová má skvělé hlášky ohledně "rodinné pohody". Stále víc se mi líbí tajuplnost obou dvorců, včetně "ať se propadnu". Lukavský je jako snový muž. Jen mi vadí, že po odkletí se nevrátil Hany otec a jejich služebnictvo, jak ti k tomu přijdou, že se propadli, zmizeli, a nic? Tohle jediné není domyšlené. (07.06.2015)

Nikoliv čistě interiérová televizní pohádka, která pocitově trvá déle než onu hodinu a čtvrt avizované stopáže, a stále se v ní něco děje. Navíc až na Michaelu Kuklovou, která má tradiční naivní roli, všichni podávají velice dobré herecké výkony a jednotlivé postavy jsou "jako živé" (a pan Lukavský je naprosto lahůdkový). Ono vlastně tak celkově jde o dosti "dospělou" koláž několika pohádkových motivů, nejslabším bodem celé konstrukce je jednoznačně problém s kreslenými dívčími dvojčaty z Reflexu, který je pro změnu z kraje tovaryšů poněkud mdlejšího rozumu. Ale nic není dokonalé, ani totalita, takže jaképak copak. 70% s dost vysokým koeficientem opakovakoukatelnosti. (05.12.2010)

Československá nadmíru povedená televizní pohádka o hledání lásky třeba na konci světa, jež je jasným důkazem, že i krásný a zamilovaný večer se může ráno změnit v zuřivý boj o vlastní čest. Jo a v hlavní roli řekněme průměrný V. Beneš jakožto Šimon, řečený Spravedlivý, dále zaujal P. Kostka, J. Hlaváčová či M. Kuklová. R. Lukavský jako komoří dvou imaginárních bytostí Pravdy (M. Vančurová) a Lži (J. Březinová) byl vynikající. Dále pobavily groteskní postavy služebné N. Divíškové, jež chodila denně kontrolovat totálně vybydlený statek nebo hluchý chasník V. Zavřel ve vycpaném kabátci. V pohádce V. Janečkové, jež nezapomněla do malé role Pána z Půlnočního dvorce obsadit svého elegantního manžela P. Štěpánka, je v podstatě dokázáno, že i naivní hlupec, symbolizovaný v tomto případě Šimonem, neboť jméno své dívky uhodl až třetí pokus, co jej předtím vyslovil, může dojít ke svému štěstí, což je pochopitelně v reálném životě naprosto vyloučeno. (16.08.2016)

Pominu-li fakt, že mám osobní problém s Vladislavem Benešem, nutno přiznat, že tohle je solidně natočená pohádka s pěkným scénářem a několika chytráckými hláškami. K tomu povedené vedlejší role (Lukavský! Vančurová!, s přimhouřeným levým okem i Petr Kostka). S náročnější výpravou by z toho mohl bejt docela pěknej film. (28.02.2012)