Kmotr

Jedni slintají, další jsou téměř na vrcholu blaženosti a euforie, třetí litují tří hodin života a ohánějí se ostrými výrazy. Najdou se samozřejmě i tací mezi tím vším, kteří zas tolik na větvi nejsou. Mezi takové se řadím. Jsou filmy, jejichž kvality se těžko zpochybňují. Mezi ně Kmotr zajisté patří. Ale jsou filmy, které mezi zásadní mezníky světové kinematografie nepovažuji. Mafiánský opus s vybroušenými hereckými výkony a několika vydařenými scénami. Nelapal jsem po dechu, neměl jsem pocit nedotknutelnosti a nedosažitelnosti. Přepečlivý Francis Ford Coppola sice je, nějaký strhující příběh však nenabízí. Takový Stanley Kubrick by si s ním poradil krapet líp, troufám si tvrdit!! PS: Běda tomu, kdo nelípne pět hvězd!! (29.09.2013)

Francis Ford Coppola přivedl na svět mnoho skvělých snímků, ale svým přepisem románu Maria Puza vytvořil dílo, které patří mezi stěžejní filmy světové kinematografie. Ponechám stranou skvěle typově zvládnuté obsazení herců i jejich geniální empatické výkony, ponechám stranou dokonalou filmovou kameru a obrazové ztvárnění odkazující na to nejlepší z tradice italského neorealismu, jak je to je v americkém filmu možné, jakož i skvělou filmovou hudbu a úžasný vypilovaný scénář (zvláště pointa hrůzně očistného prozření Michaelovi manželky skrze otevřené dveře sledující scénu iniciace nového kmotra je dokonalá) a zaměřím se na vyznění celého filmu. Jistě, je to mafiánská sága a přesvědčivě diváka vtáhne do zákonitostí tradičního rodového světa italské diaspory v USA. Čím nám ale podává svědectví o současném životě v Americe a možná i u nás? Konfrontací tradičního rodového zřízení s pevnou ústřední rolí muže, se všemi jeho bariérami sexismu, rasismu, pokryteckého, byť hlubokého křesťanství, skrytého násilí a touhy po moci a penězích v nás, nevypovídá tento film spíše než o rodině Corleonových o nás samých? Vždyť i my jsme takoví, v kruhu rodinném milí a spořádaní vzorní občané milující své blízké, mimo tyto vazby však je mnohá z našich iniciativ jdoucí proti zájmům celku označována pouze jako NAŠE VĚC ... Cosa Nostra... Kongeniální filmové dílo! (23.11.2006)

Po přečtení knihy jsem si řekl, že nikdo nemůže natočit film, který by alespoň vzdáleně navodil tu atmosféru, jakou jsem prožíval u stránek knihy. Proto jsem film ignoroval až do včerejška - cca 30 let ! Ten noční zážitek jen potvrdil, jak moc jsem se celou tu dobu mýlil ! Skvělý film, který se naprosto právem stal klasikou. Ze všech nej... bych si dovolil vyzvednout výkon Marlonda Branda - opravdu nezapomenutelný zážitek ! (21.02.2003)

Filmařsky naprosto bezchybný a geniální film, mě ale daná problematika moc nezaujala a bylo mi celkem jedno, jak to všechno skončí. Největším plusem je Marlon Brando, ten i když jenom leží a mlčí, je nejcharismatičtější postavou na obrazovce. Přestože mě tento snímek neohromil tak, jak jsem čekal, jsem docela zvědavý na druhý díl. (11.08.2008)

Klasika, která spíše než emocionálně, zaujme odkrýváním fascinujícně vykresleného světa newyorské mafiánské rodiny a studií její postav. Skrze elegantní filmařinu která nikam nespěchá, protože si chce odevzdaně vychutnat každý kousek příběhu. Hereckým výkonům vévodí neskutečný Marlon Brando s kreativními detaily v projevu, které dělají jeho postavu až magneticky zajímavou. Vznešeně pojmutý a uvnitř smutný portrét lidí s pokřivenými ideály, kterých jedinou nefalešnou hodnotou je rodina. A o jejím rozkladu, protože ne vždy platí pravidlo “jaký otec, takový syn”. Mojí nejoblíbenější pasáží (vedle všech scén s Brandem) je překvapivě ta romantická a jediná vysloveně hezká v celém dlouhém filmu - namlouvání italské venkovanky Al Pacinem a projev úcty k jejímu otci. (05.06.2022)